Twilight sága: Nový měsíc

Možno je to mojou slabosťou pre predimenzované dvojky (Múmia 2, Transformers 2...), možno tou monumentálnou žumpou, ktorú na film vyliali všetci kritici, ale... mňa to, sakra, bavilo. Ťažko definovať, prečo. Neuchýlim sa k alibistickému "lebo bolo zábavné sledovať, aké je to dementne napísané, zle natočené a smiešne zahrané". To všetko samozrejme platí, ten film je stupídny skrz-naskrz, nemá nič, čo by hoci len vzdialene pripomínalo príbeh, herecké výkony väčšinou pozostávajú z pózovania hore bez (žiaľ, s výnimkou ženských predstaviteliek), má katastrofálne triky a celkovo je ideovo absolútne zvrhlý (nebudem opakovať to o návodoch na samovraždu), ale ja som v ňom napriek tomu našiel čosi, čo ma fascinovalo. Nenudil som sa ani chvíľu a mám chuť pozrieť si ten film znovu. Žeby sa vo mne skrývalo čosi zo 14-ročnej 90-kilovej frustrovanej emo-goth upírofilky? :-D Neviem. Keď na to prídem, tak to zadefinujem, dovtedy 5/10 so zaokrúhlením hore - 2* som dal nudnej dvojke, a tento priamy ťah na cieľové publikum ma bavil viac. (28.11.2009)

Twilight sága: Nový měsíc má nesmírně komplikovaný děj soustřeďující se především na psychologii a duševní prožitky a pohnutky hlavních hrdinů:) Vztahová idylka je narušena ve chvíli, kdy se Bella řízne do prstu a ve zpomaleném záběru kapka krve dopadne na krásný koberec. Jeden z upírů je natolik rozhořčen Belliným neukázněným chováním a zdrcen tím, že mu tahle holka zašpinila krásný koberec, že na ni okamžitě vystartuje. Strhne se velká mela, která má za následek následující vyústění. Edward Bellu opustí a ta následující období prožívá těžké deprese a krizové stavy, při kterých celé tři měsíce stráví hleděním z okna do prázdna a probouzením se ze spánku zoufalým řevem plným bolesti. Důležitou oporu jí poskytne ksicht Jacob. Zařekla jsem se, že, pokud bude na scéně ta držka Lautner, budu se vždy dívat na Kristen, nebo na cokoliv jiného, jen ne na něj. S úspěchem se mi dařilo, se pohledu na jeho ksicht vyhýbat. Až v jedné scéně se to stalo... Pouhých několik sekund pohledu na jeho obličejové výrazové prostředky mi zcela postačilo, abych pochopila, jak jedinečný herec to je. Byla jsem jeho herectvím doslova konsternována:) Ale poté, co shodí svůj indiánský příčesek, vypadá přece jen o "chlup" snesitelněji. Zbytek děje tvoří vskutku duchaplné a výborně napsané dialogy, které si Vás svou sílou a originalitou musí ihned získat a namakaní "gay porn boys", kteří po městě pobíhají svlečení do půli těla i v zimních měsících a nikomu to nepřijde vůbec divné. Samozřejmě nesmím zapomenout na uchvacující logiku i věrohodnost v konání postav. Skvělým příkladem tohoto tvůrčího elementu byť scéna, kdy se Bella rozhodne vyhledávat nebezpečné situace, protože se jí v nich zjevuje Edwardův přízrak, kterého se ale stejně vždycky lekne. Kvůli němu je ochotná jezdit s cizími muži na nebezpečné výlety po okolí, vrážet s motorkou do stromů či skákat z útesů. Doporučuji zhlédnout Upřímný trailer, který odkrývá "krutou pravdu" a fanouškům by tak mohl zcela "narušit" jejich idealistické představy o tomto kultovním filmu a způsobit šok:) http://www.videacesky.cz/trailery-recenze-filmy/uprimne-trailery-novy-mesic (12.12.2012)

No, u tohohle se člověk fakt královsky pobaví, když chce. Oproti jedničce, kde se aspoň něco děje, se tady neděje nic a navíc i to nic je podaný tak, že se při každý scéně nebo slově musí člověk ksichtit jako by kousl do citronu a říkat si "To bolí." Nejhorší ale je, že je doslova prázdná záležitost. Hrabě Čokokula má víc upířího charisma, než tahle celá banda kvazi-upírů. Twilight je prostě hovadina, ale můžeme se u toho v budoucnu ještě pěkně zasmát. Nic jinýho nám stejně nezbyde. (29.07.2010)

Jednoho ponurého podzimního večera jsem s hrůzou zjistil, že nemůžu najít klipsny na bradavky, jezdecký bičík byl od posledně zlomený, latexová maska prodřená a deseticentimetrové jehlovky mé drahé, které mi vždy tak rozkošně drtily koule se nenávratně ztupily, protože si v nich ta kráva vyšla na ples, kde si střihla polku s nějakým vesnickým idiotem! Bloumal jsem po bytě od ničeho k ničemu a hledal způsob, jak vybít svou sexuální frustraci. Ach jak jsem byl naivní a nerozvážný, když jsem v záchvatu ukájení mrzkých pudů mačkal play! Pro tohle není záchranné slovo a pokud vám zrovna dojdou baterky v ovladači, není cesty zpět. Už nikdy nebudu, čím jsem býval a marně hledám výrazivo, kterým bych popsal tuto nepředstavitelnou kalvárii. V mlžném oparu bezbřehé hrůzy se mi vybavuje pouze toto: Nejprve jsem uviděl páchnoucí, zelenožlutou, viskózní skvrnu velikosti Lautnerova solarizovaného hrudníčku a tvaru Patizónova "uhrančivého" obličeje. Jen tak se přede mnou prkenně převalovala a já se neustále snažil smířit s myšlenkou, že takový terror to snad být nemůže. Přistoupil jsem tedy blíže a snad to byla stařecká nerozvážnost, která mě přinutila rozhrnout ji prstem. Okamžitě jsem uviděl kousky hrášku a mrkvičky, které nepochybně patřily bramborovému salátu mé Poslední večeře. Hrdinně jsem pokračoval v pátrání a se zatnutými zuby zabředával hlouběji a odhaloval další vrstvy tohoto strašlivého úkazu! Nestrávené kousky vepřového řízku jemně EMO přibarvené několika fernety pro dobré trávení, špatně požvýkaná celozrná houska, kterou jsem tak pečlivě vyčistil talíř, roztomilý malý klíček od skříňky v nádražní úschovně, jenž jsem chvatně a neuváženě spolkl při domovní prohlídce, aby nezjistila, kde schovávám pornočasáky, výtečná šunka Remair, deset deka za patnáct korun v Tescu, zlaté polomáčené od Orionu, na kterých stále ležérně ulpívaly kousky jemné mléčné čokolády a v neposlední řadě zpola natrávený pytlík chipsů LAYS, u nichž už si ani nevzpomínám, zdali to byla grilovaná slanina či brambory pečené v ohni. Věřte mi, pátral bych dál, přátelé, ale tohle se opravdu nedalo udržet. A takhle mě v horečkách našli - politého studeným potem, s křečovitě zaťatými pěstmi, blábolícího v mrákotách cosi o zasraných homoupírech! Teď, když už jsem se alespoň trochu vzpamatoval a vidím věci znovu s jakýms takýms nadhledem, by mě upřímně zajímalo, kdy už konečně někdo promění paní Majerovou v jezevčíka, aby svými komerčními, grafomanskými bláboly nekurvila našim dětem pohádky a vkus!!! (02.11.2010)

Tady se nezbývá než zeptat: "What Martha Stewart do?" Jinak nevím, co si s takovým zážitkem počít. Nechtěný smích nad smích v téměř každém záběru a větě? Ale no tak. Co a proč bylo viděno zůstává skryto, vyloženě ale doporučuju dabing. A udělat z toho tak desetiminutovej kraťas, mohla by to být i chtěná sranda... ovšem účast Dakoty je čirej podfuk. (09.11.2011)