Hořící keř

Tak jsem dokoukal závěrečnou část této velmi podařené trilogie a říkám - SKVĚLÉ! S hnusem si odplivuji nad všema komunistickejma sviněma. . Film vás ihned vtáhne do děje. Nic nevyčuhuje, nic nevadí... Během sledování si milovník filmů podvědomě řekne, že tady prostě všechno šlape jak má. Herci jsou vybraní skvěle a typově přesně padnou do rolí jim daných, skvělá kamera, příjemný hudební doprovod i dokonale zpracované dobové exteriéry i interiéry... Tohle nejsou vyhastrošení Rebelové, nebo retro skanzen Vyprávěj... Tady na vás dýchne konec šedesátých let opravdu silně a velmi uvěřitelně. O Janu Palachovi tady takový film rozhodně chyběl. Jeho Pochodeň č.1 by neměla být zapomenuta a to ani u dnešních generací, kterým nějaké armády RVHP a rok 1968 jsou stejně šumák jako naši legionáři za první světové... A přesto mám dvě výtky. Nikoliv však k filmu. Proč se režije už dávno neujmul některý český režisér a proč takový film točí HBO Europe. Od čeho tu máme veřejnoprávní ČT, které přispíváme do kasičky koncesionářskými poplatky? Ta tu přeci ne ní na to aby nám do zblbnutí pouštěla stále dokola normalizační televarieté a Silvestry s Bohdalovou, Dvořákem a Menšíkem (nic proti nim). Nezbývá než HBO poděkovat. Zaplňilo tu totiž docela zásadní mezeru a udělalo to skvěle. Paní režisérce Holland, scénáristům i celému štábu tleskám. U mne je to za pět hvězd. * * * * * (29.01.2013)

Velmi dobrý první díl, o dost slabší prostřední část a poměrně neuspokojivý závěr. Avšak úvodní znělka je vynikající – ukazuje výjevy z tehdejší zábavy s prostřihy na tanky Varšavské smlouvy, což doprovází zvláštním způsobem zneklidňující hudební doprovod./// Pokorná coby Palachová působila velmi věrohodně a ze všech postav nejopravdověji. Pauhofová je nesmírně půvabná, ale typově mi do role advokátky neseděla a Kotek překvapil v pozitivním smyslu. Celkově to ve mně zanechalo dojem vyzrálé režisérské zručnosti a vycizelované výpravy, ale i určité omezenosti a malosti, a to ve smyslu prostoru – vidíme jen kousek ulice, není vidět za roh, stojí tam pouze pár demonstrantů atd. Já vím, je to televizní produkce, ale až příliš často jsem si připadala, že jen nakukujeme a dál nesmíme./// Hořící keř nevnímám jako velkou analýzu společnosti nebo drama se zásadním přesahem – na to by musel Holík scénář ještě rozpracovat (10dílný seriál si dokážu představit), aby pak většina postav působila méně bezkrevně a typicky./// 206minutový kinosestřih je díky kratší stopáži a absenci předělů možná lepší volbou než místy poněkud rozvláčná minisérie, takže si jej někdy pro porovnání pustím. Osobní P.S. Až příliš často se v Keři štrádovalo po Fildě, která (nečekaně) i po více než 40 letech vypadá stejně sociálně :). (16.12.2013)

" Všichni jsme mezi mlýnskými kameny." "Pro politika je pravda to, co je prospěšné pro lid." Paní Agnieszce se podařil malý zázrak - přemístila mě na okamžik do krajiny mého dětství. Tam, kde křeček kousal a lechtal, pro mlíko se chodilo s bandaskou a pro pivo do džbánku. Ale také do míst špinavých šedivých ulic, oprýskaných fasád a ruských tanků, kde jinak skvělý soused mohl být i donašeč a soudruzi byli mocní, protože je chránila strana a vláda. Před očima se nám odvíjí příběh. Na scénu přichází mladý student filosofie. Jeho příběh známe, ale jak zasáhl jeho nejbližší, co všechno rozpoutal? Dostáváme se mezi obyčejné lidi, jako je paní Palachová, ale i vysoce postaveného majora, který propouští zmlácené studenty a vrací vytištěné letáky. A také mezi kolegy polapené ke spolupráci pod pohrůžkami a vydíráním. Dobrý film se pozná podle dvou věcí. Za prvné - není co ubrat. Všeho je akorát, nic nepřesahuje, ale kdyby tam kousek chyběl, už by to nebylo ono. A za druhé - musí ve vás zůstat ještě dlouho po tom, co skončí titulky. A to se u Hořícího keře povedlo. Není tam přehnaný patos, najdou se i milé úsměvné momenty, všechno je přirozené. Oceňuji přístup tvůrců, kteří se nesnaží o hraný dokument, ale vědomně používají filmový jazyk pro ucelenou výpověď. Nejásám a nekřičím, ani nechřestím klíčemi, ale tiše říkám "Děkuji!" (07.03.2014)

Všem těm vlastencům, kteří do kin posílají filmy jako přes kopírák na to samé téma, akorát s jiným názvem - takhle to má vypadat. Ukazovat vám to musí Polka a v kinech to paradoxně uvidí jen klikař... Kvalita by mohla Hořícímu keři platit za reklamu, protože tolik kvality pohromadě jsem neviděl ani na olympiádě. Už se mi ale to neustálé vracení a hnípání se v minulosti pomaličku zajídá, protože z něho mám pocit, že slovo úsměv přibylo v česko-slovenském slovníku až po revoluci. Je dobré připomenout si občas historické milníky, ale docela by se mi ulevilo, kdyby k tomu do budoucna sloužily už jen státní svátky a kdyby se Hořící keř stal třešničkou na dortu a špuntem zároveň. (Challenge Tour 2015, film č.30) (27.04.2015)

Velký národní kýč, tentokrát ale v tom dobrém slova smyslu. Uvědomující si sám sebe a tematizující vlastní patos. Na podobné věci můžeme nadávat, teprve až nějakou kvalitní budeme mít. A Hořící keř tuto roli zastává nesrovnatelně lépe než Lidice... Zkrátka projekt, na jaký čekáme už dvacet let. Možná proto, abychom ho mohli překonat, ale bez něj se neobejdeme. 85 % (18.01.2013)