School for Fathers
Režie:
Ladislav HelgeScénář:
Ivan KřížKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Gustav KřivinkaHrají:
Karel Höger, Blažena Holišová, Josef Mixa, Ladislav Pešek, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Stanislav Neumann, Helena Kružíková (více)Obsahy(1)
Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci. Špatné známky dostane i Vašík. Učitelova přísnost nenajde u rodičů pochopení a Janouchova manželka zorganizuje proti němu štvanici. Jediného příznivce má Pelikán v mladé kolegyni Andulce Novotné. Přes zlobu rodičů si Pelikán získá důvěru dětí. Další aféra však učiteli vezme zbytek síly v boji proti nepoctivosti a pokrytectví. Zastane se malého Lojzíka Kotačky, jemuž Vašík rozbije kolo, a přispěchá na pomoc Lojzíkově matce, kterou ohrožuje její druh. Občané svolají schůzi a žádají Pelikánovo odvolání. Za Pelikána se postaví Janouch, ale je pozdě, zklamaný učitel mezitím odjel. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
"Děti jsou pošetilé a rodiče nejsou o nic lepší. Chtějí dobré známky. Dejte jim je." --- No tak tedy. Škola otců, další klenot vzešlý z tvůrčí pece Helge-Kříž. Filmu trošku nadržuji, neboť se odehrává v "mém" profesním prostředí. A proto si troufám posoudit jeho nadčasovost jako značnou. Herecky je to mírně rozkolísané, na jedné straně je brilantní hlavní představitel (skvěle napsaný i zahraný) a na straně druhé je... Vašík Janouch. Námět je však silný a na "tu dobu" (jak ji vnímáme dnešní optikou) skoro až drzý. Škola otců je pro mě dalším Helgovským zjevením z 50. let. Nečekaný film a zapomenutý drahokam. --- "Varuji vás! Rodiče jsou rozhořčeny! Soudí, že nepostavili novou školu jen proto, aby z ní děti nosily pětky." ()
Toporně sehraný souboj dvou panáků (dobrého a zlého) o morální povinnost a stejně topornou hlavní panenku. Špatně, papírově (a šablonovitě) napsané role učitele a ředitele ještě více ničí příšerný herecký projev hlavních představitelů, dětští herci se naopak zhostili svých rolí tak uvěřitelně, že celého - zde lehce pedofilně působícho- Högera strčili do kapsy. Na postavě okresního funkcionáře Janoucha je zase zvláště silně uplatněn koncept "moudrého krále se zlými rádci", to byl ústupek, který měl pravděpodobně uchlácholit cenzora (stějně film papalášům nadzvedl mandle). Zdá se mi, že podobných ústupků je film plný. Ale nebyl navíc tenhle film hlavně o tom, že ústupky není morální dělat? ()
Pro mne hodně silné čtyři hvězdy. Tak 83%. ()
Velmi silný a smutný film, u něhož překvapí i tak - byť skrytá - kritika tehdejších poměrů (snad také proto neměl snímek na tehdejší festivalu zrovna "na růžích ustláno"). ()
Poměrně zajímavý film se skvělým Karlem Hogerem, který to s dětmi opravdu uměl - ne nadarmo byl "vyštudovaný učitel". Tento film byl po čase zakázán a rozšířil tak řadu tzv. "trezorových filmů", takže se ještě nestihl zabydlet do povědomí lidí... Příběh neobvyklý, obsazení zdařilé, herecké výkony kvalitní - pro více hvězdiček mi však chybí větší filmový prožitek. 60 - 65% ()
Výborný a citlivě natočený film, který dává na frak všem "Nebezpečným myšlenkám", "Pánům učitelům s láskou" atd.. Tak dobrý film, že v době vzniku musel být zakázán. Skvělé herecké výkony a filmařina na kterých je ještě patrné doznívaní období, kdy bylo Československo filmařskou velmocí. Pátá hvězdička je právě za rok, ve kterém film vznikl. ()
Högra jsem nikdy neměl moc rád, připadá mi (jak jen to říci slušně?) jako bezkoulej sr*č, ten jeho kultivovanej projev mi leze krkem. Negramotný pionýři byli správně drsný, byli jak ňáký Kukuřičný děti, skoro to vypadalo, že si ho po dalším nevydařeném diktátu někde na školní chodbě podají, rozsápou... Jedna hvězda navíc za mlaďoulililinkou Blaženku Holišovou. ()
Československé drama z pedagogického prostředí, v němž se učitel Pelikán, silná osobnost a poctivý člověk, rozhodne řešit problémy v manželství odcestováním do malého pohraničního města, kde hodlá pracovně působit. Brzy zjistí, že tamější školní systém je nastaven nestandartně a zcela proti jeho zásadám, neboť ředitel školy (J. Mixa) a celá společnost pokrytecky preferují pochybné výsledky žáků a prvenství se státních tabulkách na úkor pedagogické činnosti a skutečných znalostí dětí. V hlavní roli se skvělým výkonem představil K. Höger, jenž mě překvapil svojí pedagogickou citlivostí a jenž svou morálně vysokou, sveřepou neústupností vzbudil v celém městě bouři nevole, a přece své principy nezradil. V debutovém dílu režiséra Helgeho, jenž točil snímky s podobnou satirickou tematikou, rozhodně nechybí kritický pohled na tehdejší společnost a nastavení zrcadla jejímu pokrytectví bylo v té době docela odvážné. Absurditu doby ilustruje i scéna, v níž se kantor Pelikán zastane třídního outsidera, ostatními označován za syna reakcionáře, a na otázku co ono slovo znamená nikdo nezná odpověď. Mladou vedoucí pionýrů, jež díky neohroženému boji za své morální principy zahořela láskou pro postaršího kantora, zde ve své první roli předvedla B. Holišová. Zcela nepřehlédnutelný byl R. Hrušínský v roli místního opilce a hrubiána. Nejen díky skvělému důvěryhodnému výkonu K. Högera v hlavní roli hodnotím tuto Helgeho prvotinu jako nadprůměrné dílo, jež by se skutečně vzhledem ke kritickému pohledu na školství dalo označit jako nadčasové. ()
Odvážná kritika společnosti (zde školství), která se stará jen o to, aby se nezviditelnila, nevystoupila z řady, a vše se tvářilo jako dokonalé. A je pravda, že takové smýšlení trvá dodnes ve spoustě "oborů" našeho života. K tomu excelentní výkon Karla Högera. ()
Největším překvapením neuvěřitelný půvab Blaženy Holišové. Mám jí zafixovanou jako korpulentní maminu. Napadlo mě srovnání se Stellou. Velký obdivovatel Napoleona učitel Pelikán. Mám pocit, že tento film byl natočen převlečenými soudruhy mimo jiné proto, aby se po r. 89 mohlo oprávněně kritizovat, jak se to tehdá blbě učilo. Šikovný pan rekvizitář narval jistě zcela náhodou do sborovny tak obrovský globus, že přes něj na poradě není ani vidět. Natočeno lehce neuvěřitelně, protože děti si učitele posléze zamilují, ale hon na něj stále pokračuje. Konec schematický i překvapující. Jinak ale vynikající. Herecké výkony jak dětí (těch především), tak i dospělých výborné. 85 % ()
Po zhlédnutí tohoto filmu jsem se upřímně divil, že něco takového soudruzi vůbec dovolili natočit. Film má totiž jednu jasnou myšlenku: vzdělání rozhodně není jen o vykazování dobrých výsledků, nýbrž o tom, aby byly děti skutečně vzdělané a těch dobrých výsledků dosahovaly. Za minulého režimu se ovšem běžně falšovaly výkazy o skutečném hospodaření jen pro to, aby byli soudruzi spokojení, a že tomu neodpovídala realita, o tom se raději mlčelo. Ve filmu přijíždí do malé zapadlé obce v pohraničí postarší pan učitel Pelikán, kterému v Brně zkrachovalo jeho bezdětné manželství. Jeho první příjemné setkání s místními je před hospodou, ze které vyhodí ožralého chlápka, který se sápe po malém Aloisovi. Později se z toho ožralého a namyšleného zmetka vyklube jeho otčím. Pan Pelikán přijde do své třídy. Na stěnách jsou stupidní socialistická hesla a děcka jsou členové Pionýra, až na jednoho chlapce, který sedí vzadu. Jmenuje se Alois Kotačka a jeho otec je podle ostatních děcek reakcionář, a tak po nich chce pan učitel vysvětlit, co to znamená. Další problém je v tom, že děcka jsou úplně tupá, což se záhy ukáže během psaní diktátu, který děcka nezvládnou. Předchozí starý učitel jim dával jedničky za nic, ale pan Pelikán se rozhodne to změnit a nasází děckám pětky. Starý učitel chtěl mít prostě klid, pohodu a teplíčko, a hlavně nenaštvat zabedněné vesnické rodiče od těch zabedněných vesnických děcek. Pan Pelikán má charakter a chce, aby výsledky odrážely úroveň znalostí. Je to pro něj celkem těžké, být takhle jediný normální, slušný a poctivý člověk mezi prostými, hloupými a občas také agresivními burany. Pan Pelikán založí doučovací kroužek, ale nikdo na něj nedorazí. Na učitele se začíná snášet hněv, který se projeví na hokejovém zápase, a především na plese, kde dostane málem přes hubu od jednoho vidláka. Pan učitel se však rozhodne si děti naklonit pomocí metody „škola hrou“ a výlety ven, kde děti plní různé úkoly. Je to velmi nadějné, ale to by nesměl malý Lojza vytáhnout revolver a Vašek mu za to rozbít kolo. Vaškův otec, předseda okresního výboru a oddaný komunista, je však kupodivu chápavý a nařídí svému synovi, aby dal Lojzovi své kolo. Pořád je tu ovšem ožralý Lojzův otčím, který kolo prochlastá, přijde domů ožralý a spáchá na Lojzově matce domácí násilí. Pan učitel neváhá a zakročí i v tomto případě. A dopadne to podle očekávání, protože jak to tak obvykle bývá – „pro dobrotu na žebrotu“, a tak nakonec dojde k tomu, že si místní přejí, aby pan učitel odešel. Přinesl do jejich zaprděné a smradlavé vesnice závan čerstvého vzduchu, který místním pitomcům a vidlákům nevoní. Mně se tento film velice líbil, bylo to znepokojivé sociální drama o jednom světle, které bylo příliš slabé na to, aby prozářilo temnotu okolo. ()
Na dobu vzniku to není špatné, ale přece jen v tom 50. léta cítím, postavy jsou trochu černobílé. Děj se v podstatě točí kolem věty: "Nepostavili jsme si školu proto, aby nám z ní děti nosili pětky." Překvapivě chybí happy-end, proto ho asi komancheros zakázali. ()
Bezpochyby jeden z našich nejlepších filmů padesátých let. Kvalitně napsáno, zahráno, zrežírováno. ()
To byl tak super film který si pouhé tři hvězdičky určitě nezaslouží. Moc se mi líbilo jak Karel Hoger změnil přístup k dětem a zamiloval si je. A ikdyž se tam Pešek vyskytoval málo, tak tomuto filmu dal svými názory nejvíc. A velice mě překvapilo že se i té mladé učitelce nepodařilo přesvědčit Hogera aby zůstal. Ve většině případů to totiž končí tak, že se milenecké páry nakonec udobří na poslední chvíli a z toho jsem pak vždycky znechucená protože to pokazí veškerý napínavý děj. Ale tady se tak naštěstí nestalo. Děkujeme za tento geniální scénář tohoto trezorového filmu. Mimochodem jsem dneska o něm vykládala snad každému. :-) ()
Velmi silný psychologický film je nadčasovou kritikou poměrů ve školství a pokrytectví rodičů. Herecké výkony jsou skvělé, Höger hlavní postavu obohatil svým bytostným humanismem. V nezvykle drsné a negativní úloze hospodského exceluje Hrušínský. ()
Na svoji dobu hodně odvážnej film. Filmy ze školství mě baví a tenhle ukazuje problematiku školskýho aparátu skvěle. Ačkoliv tady Rudolf Hrušínský hrál skvěle, musim napsat něco ke Karlu Högerovi. Neuvěřitelnej herec, klidnej, s jemnym projevem.. Vypadalo to, jakoby to skoro nehrál. Ten film je docela smutnej, ukazuje, že když se dlouhodobě neřeší problémy, tak nemizí, ale vznikaj další. Akorát konec mohl být lepší, každopádně dávám 5 hvězd, protože tohle je jeden z mála kvalitních filmů z padesátejch let. ()
Moc pěkně natočený film. Některé motivy z něj mi připomněla i pozdější Obecná škola. ()
Kdokoliv poukázal na nepravosti systému a jeho nedokonalost,byl se vší elegancí zadupán.pošpiněn a degradován.Ano tohle se skutečně dělo a protože tendle filmík na tyto praktiky moc hezky poukazuje,nemohl se mnoho let vysílat.Ale co je na něm nejlepší,je fakt,že perfektně sedí na každou dobu-no a na tu dnešní,upně perfektně.Zkrátka je to hodně nadčasový filmík. ()
Velmi dobrý film, který však do průměru sráží nedokončené drobné kapitolky. Například já bych rád viděl, jak kultivovaný kantor zasáhne proti surovému opilci. Ale jinak je to zajímavé téma a film je natočen velmi dobře. ()
V dnešní době naprosto relevantní téma. ()