Rosemary má děťátko

Tento film se velmi podobá později natočenému Nájemníkovi (také z dílny Romana Polanského). A to stavbou příběhu, atmosférou, napětím, hlavním hereckým výkonem (zde výborná Mia Farrow, které jsem její roli opravdu věřil) a...neuspokojivým koncem. Jenže oproti Nájemníkovi je vše propracovanější, atmosféričtější, napínavější, lépe zahrané, zrežírované a i ten závěr je tak nějak snažší akceptovat. Nebýt konce, mohl to být plný počet. Výstižný komentář: Lima (24.01.2010)

I po těch letech stále mrazivé a působivé. Mia Farrow svou roli ztvárnila dokonale. Tento film se stal základem pro mnoho dalších hororů, ve kterých nejde ani tak o akci či nějaké nechutnosti, ale o pořádnou atmosféru, která se zažere až pod kůži. Dokonce, domnívám se, že to způsobil film, jsem měl celou noc po shlédnutí velice nepříjemné sny. (07.06.2008)

To fakt netuším, co je na tomhle filmu tak skvělýho. Celou dobu se to neskutečně táhne a závěrečná fáze rozuzlení se snaží z filmu udělat něco víc, než ve skutečnosti je, obyčejné psychologické drama o ženský, co má čekat dítě a má z toho děsný psychostavy. Roman Polanski je možná z jistého ohledu uznávaný režisér, který atmosféru umí pěkně vepsat do děje, což mu určitě neupírám, jenom se mi nelíbí, jak z tohodle filmu každý dělá kult, a přitom na něm není opravdu nic moc zajímavého ke sledování. Nebýt toho konce, tak se naprosto unudím k smrti. (23.05.2009)

Skvělé herecké výkony, hudba i režie, ale tu správnou atmosféru to chytá asi až v polovině, do té doby se jedná o vcelku obyčejné drama. Druhá půlka ale je bezkonkurenčně zobrazená paranoia (podobně jako v Nájemníkovi, Polanski tohle umí), kterou bohužel trochu zneuctívá příliš doslovný závěr, jenž sice sděluje myšlenku o vztahu matky k jejímu dítěti, no děje se tak za cenu ztráty dosavadní atmosféry. Celkově je ale Rosemary velmi povedená záležitost. Horror movie of the Year (14.11.2008)

Filmy Romana Polanského mám ráda, horory nevyhledávám. Rosemary mě zajímá hned z několika důvodů a na film jsem se opravdu těšila. Dle mého soudu je o přeceňovanavý film, který byl populární především v době vzniku a je tak pozitivtně zapsaný především u starších diváků a žánrových fanoušků. V prvních dvou třitinách se nedá mluvit o hororové atmosféře. Nevnímala jsem žádné mrazivé napětí, zvědavost postupem času ustupovala. Na velkorysou stopáž bych očekávala větší rozehrávku s důrazem na detail. Takhle docházelo k rozvolnění nosného tématu a film působil spíše zdlouhavě. Překvapivě se nevydařil ani úderný závěr, což mě u Polanského vyloženě zklamalo. O rok starší Ples upírů se mi líbil podstatně víc. (04.12.2016)