Alain Delon

Rezervovaný muž s jasným cílem - uspět za každou cenu. Rád o sobě hovořil ve třetí osobě a co měl na srdci, to na jazyku. Pokud to však opravdu bylo to, co si myslel.

Hvězda herce Alaina Delona vzešla na filmové nebe díky neobvykle výraznému a provokujícímu vzhledu. Nemůže být sporu o tom, že tu krásnou tvář musela ještě mnohem víc převyšovat silná osobnost, aby mohl získat nesmazatelné postavení legendy evropského filmu a nezůstal jen výraznou a talentovanou hvězdou 60. a 70. let.

Hrdina klasických filmových detektivek rád připouští, že svému vzhledu vděčí za to, jak se jeho život ubíral. Dá se říct, že mu do jisté míry vyvážil to, čeho se mu nedostalo. Narodil se 8. listopadu 1935 a asi nebylo zrovna běžné vyrůstat mezi policií a zločinci a přitom ještě navíc nikam pořádně nepatřit. To muselo vést k jeho nepřizpůsobivosti a vlastnímu náhledu na svět. Delonovi rodiče se rozvedli, když mu byly tři a víc než do jejich nových rodin, patřil do rodiny své chůvy a jejího manžela vězeňského dozorce. V 17 letech snadno získal souhlas rodičů pro vstup do armády. Když se o čtyři roky později vrátil z Indočíny, kde po mnoha přestupcích strávil víc času ve vězení, než v boji rozhodně se nemínil vrátit do řeznictví své matky. Stačilo, aby se mladý rebel bez jakýchkoli znalostí a tušení o světě kultury poflakoval kolem hvězd na festivalu v Cannes a hned v něm všichni spatřovali obrovský talent.

Do svého prvního filmu Když se do toho zaplete žena (1957) šel s naprostou samozřejmostí. To by bylo pochopitelné u dvaadvacetiletého kluka z ulice, ale tenhle vším pohrdající přístup se u Delona nezměnil ani v budoucnu. Dlouho nemohl najít vyrovnaný vztah k otci a vlastně k žádné osobě. Vzápětí se Alainova tvář objevila v časopise vedle Pierra Brice mezi nadějnými tvářemi roku. A slavná představitelka Sissi, Romy Schneider si francouzského mladíka vybrala jako partnera do filmu Kristýna. Vznikl tak jejich první společný film a zrodil se nejoblíbenější pár všech magazínů pro mnoho dalších let. Delon nenáviděl svět společnosti, do které jeho rakouská snoubenka patřila, ale zdá se, že už si uvědomoval sílu reklamy. Bylo jen otázkou času kdy Alainova krása vzbudí pozornost jednoho z nejrespektovanějších režisérů. S Luchinem Viscontim natočil Rocco a jeho bratři, který je považován za jeden z jejich nejlepších filmů.

Do úspěšných 60. let vstoupil řezník z venkova již dobře připravený. Díky obrovské cílevědomosti a touze po úspěchu se stal čtenářem největších filozofů a milovníkem italské opery. Delon se převtělil do života elegantní hvězdy s takovou lehkostí, že to až vzbuzuje obdiv. Rok 1963 přinesl Viscontiho Geparda a stále se zrychlující cestu na vrchol slávy. Tomuto tempu odpovídaly i změny v soukromí. Tehdy do života Alaina, jehož oblíbenou písní je „Neopouštěj mě“ od Jacquese Brela vstoupila mladá marocká kráska, která se v zápětí stala jeho manželkou Nathalií Delon. Romy se dlouho nechtěla smířit s tím, že ji opustil ten, pro kterého ona opustila zemi a rodinu. V září 1964 se narodil syn Anthony, v roce 1967 s Nathalií natočil film Samuraj, ale ještě před premiérou podal žádost o rozvod.

V roce 1968 měl natočit Sbohem příteli s Charlesem Bronsonem, ale prohlásil, že bude hrát jen s hercem své úrovně. Byl to přitom Delon, kdo se v roce 1966 vrátil z Ameriky, protože filmy, které natočil po boku Anthony Quinna, Deana Martina nebo Ingrid Bergman z něj neudělali takovou hvězdu jak si představoval. Končila 60. léta a Delon, chlouba Francie byl na vrcholu, když noviny plní složitá a neprůzračná aféra zavražděného Jugoslávce, který byl hercovým osobním strážcem, přítelem a taky milencem Nathalie. V tisku se propíraly sexuální orgie, kterých se měl Delon a jeho přítel účastnit. Herec pouze připustil, že dívek v jeho bytě bývalo více najednou. V anketě o tři měsíce později je Delon mezi 10 osobnostmi, které Francouzi uznávají. Hned po papežovi a amerických astronautech!

V roce 1969 natáčel film Jeff, který již jako jeden z mnoha dalších produkoval. Do hlavní role obsadil Mireille Darc. „Řekněte, se kterou francouzskou herečkou kromě Bardot, Deneuve a Darc bych mohl hrát partnerskou dvojici?“ Vztah s Mireille trval asi dalších 15 let.

Úspěšnější jako obchodník, ale svět filmu opustit nedokáže.

S tím, jak se v 70. letech pustil do světa velkého obchodu, změnila se řada věcí. Organizoval zápasy v boxu, koupil leteckou společnost, závodní koně, začal s pánskou konfekcí, s parfémy nebo kvalitním alkoholem a kasíny. S množstvím afér a   soudních sporů podnikatele Delona ztrácel svoji dřívější image, popularita však zůstávala. Leč byla jiná. Získal pověst zdatného obchodníka. Víc než na filmových plakátech začal se objevovat v reklamě. Svými výroky z té doby, ale vlastně i pozdějšími si nadělal mnohé nepřátele. Pokládal se za jednoho z těch, co se zabývají filmem jako uměním a tak hovořil o tom, že televize bude znamenat zánik filmového umění. Televizní diváci byli patrně pro herce bezvýznamní lidé. V roce 1970 o sobě poprvé mluvil ve třetí osobě, tedy jako o panu Delonovi. „Už před pěti lety jsem chtěl, aby v nějakém filmu hrál Delon spolu s Belmondem“ Jeho nápad spojit dvě veličiny po americkém vzoru Newman - Redford dal vzniknout filmu Borsalino. Tuto svéráznou slovní vazbu použil ještě mnohokrát v budoucnu. Toho s oblibou využívaly zábavné televizní pořady, které zesměšňovaly jeho ego. Stejně energicky se vyjadřoval o svých politických přesvědčeních, která směřují k extrémní pravici. Tyto výkřiky herce, který má od roku 1999 švýcarskou státní příslušnost však časem ubíraly na důraznosti. V polovině 90. let vzal na milost i televizi a paradoxně se ten, kdo kdysi odmítal otevřít knihu stal průvodcem pořadu o filmových legendách s image profesora s brýlemi za psacím stolem. Ve svém pravidelném pořadu o starých filmových hvězdách uváděl například  portrét své dávné snoubenky Romy Schneider, která kdysi spáchala sebevraždu.

O tom, že ještě ze světa nezmizel, dal v 90. letech vědět narozením dcery Anouche a syna Alaina Fabiena, které má s o třicet let mladší holandskou modelkou Rosalií van Bremer. Sice se před časem rozešli, ale trvá na své současné podobě, kterou je pro tuto chvíli vzorný a starostlivý otec. V roce 2003 hrál v dalších televizních sériích Frank Riva a Lev, se kterými se blíží ke stovce natočených filmů.

Svou image si tvořil vždycky sám. Tím, že se po čase zpětně vyjadřoval ke svým činům, tak úspěšně korigoval to jak ho mělo okolí vidět. A o to je ve skutečnosti složitější hercovu osobnost pochopit a dojít k jednoznačnému názoru. Asi by bylo méně obtížné chápat hvězdu, která odmítá osvětlovat veřejnosti své chování než právě Delona, který vzpomíná velmi rád.

Takže, co se skrývá za ocelovým pohledem? To bude snad navěky tajemstvím, se kterým zůstával vždy sám a dosáhl tak všeho co chtěl.

ČSFD.cz