Dnes neumírej

Že by Bond uměl doopravdy vše? Dokonalost nade vše. Škoda, že se zahazuje jako tajný agent, se vším tím talentem by mohl mít tisíc vědeckých titulů a válet se v parlamentu. Ne vážně...Bondovky mi opět nic neříkají. Objevují se tu hračky jako ze Star Wars, rádoby rafinovaný scénář, nemožná Halle Berry a titulní hrdina, jehož odolnost hraničí s Robocopem, až na to, že Bonda neohrožuje počasí (déšť) a k údržbě mu stačí dvě tři bondgirl. Neřekl bych, že tahle Bondovka je horší než jiné. Dokonce se mi líbil začátek v Korei a hlavní záporák má slušný design. Ale všechny tyhle filmy se sekají podle jednoho mustru, přijdou mi všechny stejné, někomu to nevadí, mně ano. A když vám je postava Bonda protivná, k těmto filmům si kladný vztah prostě nevybudujete. IMHO neviditelné auto...hmmmmm (05.09.2008)

Recyklace na entou provedená takovým způsobem, že z toho já, v podstatě odpůrce kůl moderních akčních filmů, skáču nadšením do stropu. To nejspíš asi proto, že film chápu jako parodii na sebe sama a je docela možné, i když ne nutné, že to byl i záměr tvůrců. Při pohledu na všechny herce mám pocit, že si natáčení užívali jako blázen, což i ve mně při sledování vyvolává příjemné pocity. A navíc se kvůli Dnes neumírej stala ještě jedna zázračná věc - zjevil se mi ryšavý bůh-ďábel s modrozelenýma očima, jehož ženě budu navždy závidět, že je jeho žena. Toby Stephens má prostě nejkrásnější zuby a lícní kosti na světě a vyrovnat by se mu snad mohl jenom Buster Keaton, který byl za á taky děsivě dobrý a za bé vypadal skoro totožně. Bývaly časy, kdy jsem uměla ten film zpaměti a kdy jsem si říkala, že bych se díky nimu aspoň částečně domluvila v Koreji = Zabijte ho! Už brzy zvítězíme! Otče! - takové fráze jistě ocení každý turista. (18.11.2006)

Bondovi se oslava čtyřicátin hodně povedla, byť nezastírám, že k plnému požitku z filmu je třeba mít staré bondovky v malíku a všímat si příjemných detailů, které odkazují až hluboko do časů Dr. No, Srdečných pozdravů z Ruska či Thunderballu. Brosnanova interpretace Bonda je svá, chlapácká, charismatická, akční... 007 v jeho podání nehýří vtipem, ale spíš pohybem a akcí (absenci opravdu dobrých hlášek beru za velké mínus filmu), která občas překračuje míru dobrého vkusu, ale přesto je zábavná a dobře natočená. Klidně bych se ale obešel bez přepáleného závěru, který je umělý jak silikony Pamely Anderson. Příběhem neudělá Bond číslo dvacet díru do světa (satelit, diamanty, zloduch s proměnlivou tváří, to všechno už tu bylo), ale je to urovnané do poutavého proudu děje, který navíc koření Bondovo zlidštění skrze utrpení a následné "povstání z popela". Vážný a temný tón úvodu filmu moc sluší... Vadí mi následující – Halle Berry je na prostou Bond girl až moc dobrá herečka, Toby Stevens v roli ústředního zloducha nemá ten správný šmrnc a Lee Tamahori úplně zbytečně pašuje do jinak řemeslně slušně zmáknuté režie moderní kamerový stop time a další klipové vychytávky, které jsou samoúčelné a dojem z filmu kazí... Dnes neumírej je totiž stará dobrá bondovka převlečená do hávu moderny, ale se srdcem pěkně staromilským, lehce naivním, avšak upřímným. A tak se mi musí líbit... se znatelnými ale. Edit 2012: Která roky bobtnají. Předně - ta slepá ulice z filmu doslova křičí a potvrdí ji i doprovodný materiál z Blu Ray. Brosnanův Bond se nedá nikam posouvat, posouvat se dá jen jeho okolí, a to do absurdní fantasy. S odstupem času se tenhle film jeví skutečně jako výkřik absolutní nostalgie smíšený s opozdilou touhou z Bonda udělat i konkurenceschopnou komoditu v době sílícího CGI spektáklů. Je to úplně mimo, hlavně v druhé polovině, jejíž digitální hnusota léty narůstá. Jinak jako sbírka fetišů a odkazů mě to baví, ale Tamahori je nedokázal zakomponovat jinak než jako náhodné "nostalgické předměty" - to o něčem hovoří. Předislandská část je ale pořád víc než tolerovatelná. (09.11.2004)

Podle mého názoru skvělý jubilejní Bond s jednou příšernou digitální scénou. Názory na Madonin úvodní song jsou značně rozporuplné, já osobně tvrdím, že je velice dobrý, i když si z titulu "bondováckého maniaka" uvědomuji, že skladba není v bondovském stylu. Prolínání úvodních titulků (takřka klasické animované siluety sličných dam) s reálnými scénami má větší říz než tentýž prvek předvedený před bezmála 40 lety v legendárním Goldfingerovi. Lidé se dělí zhruba do dvou skupin - bondovští nadšenci (tj. lidé kteří s nadšením uvítají vtípek "Vanquish - Vanish", nepozastaví se nad banalitami typu řízená zástava srdce a inzerci světových značek přecházejí s úsměvem) a skeptici, sami sebe označující za realisty, kteří se budou po celý film jen ušklíbat nad tím, co za blbost ještě ten vyžilý donchuán předvede. Vzhledem k tomu, že patřím do první skupiny, hodnocení je takové jaké je - za akci, vtip a šarm, za hudbu (bondovské téma zní na španělské kytaře skvěle), za odkazy na starší Bondy, za Jinx a Michaela Madsena (uvítal bych více prostoru), za dredaře v metropolitním klubu:), a hlavně za Moneypenny;). Lee Tamahori obhájil své právo na život, o které v mých očích přišel naprosto tragickou prací na Along Came The Spider. Ale i tak mám radši TWINE;) (20.01.2003)

Vyumělkovaný a nablýskaný Bond neznamená také dobrý Bond. Pierce Brosnan v tomto díle již směle začíná konkurovat Supermanovi. Škála jeho dovedností je velice široká. Ve filmu tak potěší nejvíce narážky na minulé díly ve formě zmínek, které užívají postavy a tak se zde dočkáme např. hlášek typu: Vyhlídka na vraždu, Jeden svět nestačí, Ve službách jejího veličenstva, Diamanty jsou věčné, Jen pro tvé oči, Žít a nechat zemřít, Povolení zabíjet a mnoho relikvií z minulých dílů. Přesto všechno nejslabší Brosnanův Bond. 60% (28.08.2006)