Pád domu Usherů

Hodnotit tento seriál jako celek je pro mě docela oříšek. Jak příšerně, nudně, nezajímavě a nesympaticky to začalo, tak grandiózně, svižně a excelentně to skončilo. Asi tak bych po zhlédnutí poslední epizody shrnul tuto minisérii, která se většinu času utápěla v utahaném duchu a byla (především v její první polovině) postižena "NETFLIX syndromem", spočívající v tom, že se do seriálu narve co nejvíce všemožné propagandy všeho co nám přijde pod ruku, a na příběh a postavy se bude dávat péče až v polovině druhé. Je to jak nebe a dudy a pokud chcete vidět opravdovou sílu této minisérie, budete muset (doslova) přetrpět příšernou první polovinu. Odměnou Vám bude závěrečná epizoda, ze které je ta Poeova atmosféra a jeho rukopis vidět/slyšet asi nejvíce a nutno dodat, že velmi zdařile. Atmosféru to ale v několika momentech má opravdu povedenou, skrytou, tajemnou, duchařskou. Jen škoda toho zbabraného začátku, který spíše diváky odradí než je navnadí na další díly. Příště by to chtělo buď zkrátit stopáž, nebo rovnou sloučit 2 díly do jednoho. Potenciál to mělo rozhodně velký, nakonec je z toho lehký nadprůměr. Škoda. (26.12.2023)

„TI, KDO SNÍ VE DNE, POZNÁVAJÍ MNOHÉ Z TOHO, CO UNIKÁ SNIVCŮM POUZE NOČNÍM… “ Pokus o hororově epický vyjádření existenční záležitosti, s kusem Havraní filosofie. Asi slušnej pokus o zanechání Poeova filmového (televizního) odkazu. Má to spoustu kladů, ale taky mínusů. Tím největším je – NUDA. Kurva, proč to musí mít vosum dílů!? Přitom ty dramatický rodinný okamžiky tvrdí atmosféru. Ale ty nedramatický jí zase ubírají… Takže ve finále je to takový dost na jedno brďo. Prostě rodina, ve který každýmu jebe. A za všechno může… (to je kurva překvapení!) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je založen na stejnojmenné povídce a dalších dílech Edgara Allana Poea. 2.) Hlavní postavu, Rodericka Ushera měl hrát Frank Langella. Ten musel být v průběhu natáčení přeobsazen, kvůli nevhodnému dotýkání se hereček či vyprávění zážitků a vtipů s rasovým nebo sexuálním podtextem. 3.) Thx za titule „vixo“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (23.10.2023)

Ze začátku jsme byli trochu zklamaní, ale nejspíš jde o to, že nás Flanagan svým prvním seriálem pořádně rozmlsal, navíc jsem měl i vysoké očekávání, vyhlížel jsem seriál dobré dva roky. Zprvu jsem očekával, že to bude adaptace McCammonova románu Prokletí rodu Usherů. Ten boj o moc je vlastně vykonstruovaný stejně, jen povrchně to silně čerpá poetičnost z Poeových nejznámějších básní (The Raven, Annabel-Lee), což mi vůbec nevadí, jeho básně mám nejradši. Bohužel tady ale není dáno moc prostoru tomu v čem je Mike Flanagan nejjistější a to sice nějaká strašidelnost, ta vynikne až ve finálním díle s boží scénou vsazení muže do zdi či Roderickovým chozením po domě a recitováním Havrana (obě scény jsou vrcholem celého seriálu). Místo těhle vymazlených spooky dílů jsou tady řešeny často banální a naprosto kreténské problémy mladých Usherů, přičemž mě sral a nudil každý z nich, jsou to účelové hovada. 8/10 a Flanaganovi s tou Věži furt docela dost věřím, jelikož je tam postav jak prstů jedné ruky a je zcela nemožné, aby v jeho adaptaci Kingova opusu mohlo docházet k tomu, co mě nejvíc sralo u The Fall of the House of Usher. Po té nestvůrnosti z roku 2017 mě nesmíš zklamat Miku, zakazuji ti to! (19.10.2023)

Už hodně dlouho jsem neměla chuť psát komentář. Ne pro někoho jiného než pro sebe. E.A.Poe je - byl nevídaný umělec (a nevím, kdy lépe použít přívlastek nevídaný). Samozřejmě není pro každého. On ne každý má predispozici k pochopení či ocenění jeho díla. Ale dnes mám chuť sdělit vesmíru, jak moc mě tato minisérie dostala. Ještě půlhodinu po posledních závěrečných titulcích sedím a vnímám to mrazení v zátylku. Neskutečné. Každý díl má svůj smysl. V každém díle poznáte Poea. Každý kousek zapadá přesně na místo, aby vytvořil celek. Udělejte si na to čas. Udělejte si čas na sebe a darujte si kousek uměleckého díla. (31.03.2024)

Šmankote, to byla zase jednou přehajpovaná bublina... Ze startu to vypadalo parádně. Zdálo se, že by to mohla být fajn mysteriózní kriminálka o tajemství pádu jednoho mocného rodu.. Tento závan potenciálu se ukázal ještě na samém konci druhého a na několika místech ve třetím díle. Pak už bylo ale zřejmé, že tvůrci nic víc v rukávu nemají a celé to začalo klouzat do kopru až to doklouzlo do plytké a pokrytecké moralitky (že zrovna Netflix káže o nenažranosti milionářských korporátů, to je vyloženě k smíchu). Jednotlivé díly jsou repetetivně schématické. Jeden jako druhý (jakože fakt jak přes šablonu: Na začátku se seznamujeme s aktuální situací Ushera XYZ, pak je tam střih k doznání Rodericka při kterém má spoileroidní vidinu o konci onoho XYZ, aby jsme se přesunuli do Roderickovy minulosti, odtud zpět ke zpovědi a hurá k mordování XYZ). Bez nápadu. V křečovité snaze povinně na osud toho či onoho Ushera naroubovat Poeovský motiv ( jakože, třeba s kyvadlem už ten seriál nechtěně parodoval sám sebe). Všeho všudy to má dvě zajímavé postavy (A.Pym a Juno), které ale seriál ve výsledku nedokáže nějak vytěžit. Sem tam se přihodí nějaký zajímavý monolog/dialog. Místy tam probleskne obraz který by mohl zavibrovat, kdyby nebyl součástí tak bezzubého celku.. Prostě další Midnight Mass se nekoná, ani The Haunting.. Tři s hodně odřenýma ušima a už mě s tím prosímpěkně neotravujte. (24.10.2023)