Slon

Štyri roky po masakri na Columbine High School, režisérsky rebel Gus Van Sant, až by som povedal, že takmer dokumentárnym spôsobom zrekonštruoval tieto krvavé udalosti, keď precízna DP Harrisa Savidesa je zvyčajne nastavená na stabilizátor - STEADICAM, čo má jednak za následok aj to, že tým pádom vznikajú veľmi dlhé a stabilizované, neprerušované sekvencie, kedy kameraman neustále protagonistom tzv. „dýcha” priamo na chrbát, skrátka, je im ustavične v pätách, čím sa zvyšuje pocit stiesnenosti a autenticity, a k tomu je to spracované i z viacerých uhlov pohľadu jednej situácie, keď trebárs najprv uvidíte dve postavy, ako sa rozprávajú, že každá si pôjde potom svojou cestou, a to mám presne na mysli, že to i zvlášť uvidím, ale taktiež okolo nich prejde aj tretia postava, a i tej sa dostane rovnakej starostlivosti z pozície extra kvalitnej, sústredenej réžie, defacto, takýmto štýlom spoznávam väčšinu študentov školy, ktorých sa to bude bezprostredne týkať, ale taktiež sa dostávam i do zákulisia k hlavným aktérom beštiálneho, brutálneho besnenia, že dokonca ich sledujem aj z ich domácnosti, ako vstrebávajú „náučné dokumenty” , či aj totálnou absurditou je i to, že si prosto domov objednali balík, v ktorom sa skrýva, skúste dva krát hádať, čo v ňom bolo pekne zabalené ? Boli si všetkého dopredu vedomí, pretože si to obšírne naplánovali, diskutovali o tom, a v podstate vôbec neriešili, akú za sebou zanechajú spúšť... _ Ja som mal počas toho celého sledovania skutočnej, extrémne závažnej príhody, neuveriteľne a strašne nepríjemný, normálne až klaustrofobický pocit, pretože z toho areálu nebolo pre mnohé, potenciálne obete žiadneho úniku, alebo i také skrývanie sa v rôznych kútoch vzdelávacieho zariadenia vždy neznamenalo, že má dotyčný automatický vyhraté, lebo páchatelia disponovali s plne automatickými zbraňami, čím si jednoznačne zvyšovali svoje skóre, cieľ, ktorý si na začiatku stanovili ! (19.12.2019)

Jsem z toho trochu rozpačitý. Gus Van Santovi rozhodně nejde upřít originalita s jakou se popral s daným tématem, které až příliš svádí k patetickému citovému vydírání. Na druhou stranu, ten snímek je natočen tak chladným způsobem, že ve mně nedokázal vzbudit absolutně žádné emoce. Taktéž chování některých postav je krajně nelogické a nepůsobí věrohodně. (Např. chlapec jménem Benny, vidí před sebou šílence s puškou a klidně si k němu kráčí jakoby se nic nedělo). Za sympatické výkony neherců a vynechání srdceryvných scén však každopádně palec nahoru. Celkově Slon není špatný film, ale určitě to není podívaná pro každého. (21.05.2012)

"Hej kluci, co jdete dělat? Táhni odsud a nevracej se. Bude tam řežba" - zamrazí. Od začátku tísnivý pocit a čekání na masakr. Harris Savides točí nádherný záběry, úhly kamery, zpomalené krásně plynoucí záběry bez střihu. Nelineární vyprávění se někomu může zdát natahované, ale pro mě jde o geniální načasování. Gus Van Sant se nesnaží na vše odpovědět a divák musí přemýšlet (není nám vše zodpovězeno, přesně, jako proč se všechny tyhle masakry dějí) - perfektní. (04.04.2016)

Rozporuplné. A rozhodně zajímavé. Film jako takový nevyniká ničím. Je naprosto rutinní, obyčejní, všední. Sledujeme několik výňatku z každodenního života náhodných studentů na střední škole. Nemají na sebe žádnou návaznost, jen se v jednom dni sympaticky proplétají a ukazují jednotlivé typy charakterů. Možná spíš jen povrchně nastiňují, protože tady nezáleží na tom, jak se postavy cítí nebo jaké jsou. Celý den totiž nenasvědčuje ničemu, co by se mohlo stát. A najednou bum. Proč to udělali? Co je k tomu vedlo? Zde se ale žádné otázky ani odpovědi nedočkáte. Protože ani žádná zdánlivá není. Mužeme se jen tiše domnívat, čemu ten hrůzný čin předcházel. Jen v náznacích tu znázorněno několik možných variant, které ale nejsou nikterak rozvětvené či ukotvené v zdánlivě nesmyslném příběhu. Možná byl nesmyslný stejně jako čin, který přišel po něm. A měl vůbec nějaký smysl? Svou výpovědí se film řadí někde mezi Let číslo 93 a Bowling for Columbine. Polodokumentární chladný film bez emocí, který svým provedením a následným vyvrcholením dokáže vyvolat velice silný sugestivní dojem. Nic víc, nic míň. Máte nad čím přemýšlet. Dlouhých záběrů na oblaka je tu až nepříjemně mnoho... (10.08.2009)

Takhle extrémně studených a odtažitých filmů jsem moc nespatřil, Gus Van Sant zřejmě trpí absencí jakýchkoliv emocí nebo je minimálně ve svém filmu nijak neumí vyjádřit. Téměř celou hodinu se ve filmu nic výzamného neděje, Van Sant nám představí v nic neříkajících útržcích řadu studentů, natáčí s nimi záběry ve škole, kterou si povětšinou pořádně kvůli zvolenému zaostření ani neprohlédneme, sociální pozadí a bližší charakteristiky nám zůstávají utajeny, s výjimkou pár vesměs nepodstatných informací (např. že otec chlapce, který pár lidí zachrání před budovou, je alkoholik nebo že jeden z vrahů umí hrát na klavír a pod.) postavy pořádně vůbec nepoznáme, nemáme možnost poznat atmosféru školy... Film se tváří v dlouhých záběrech kamery sledující pohyb studentů jako hodně psychologický, ve skutečnosti však té psychologie nabízí jen pramálo. Rovněž se tváří jako téměř dokumentární, o to paradoxnější pointou teprve je, když si ve zdejších zajímavostech přečtete, že skutečnou událostí, kterou film zpracovává, je to pouze volně inspirováno a průběh masakru ani (homosexualní) identita vrahů se skutečností v tomto hraném rádoby dokumentu vůbec nekorespondují. Vše završuje místy otřesná kamera, kvůli níž ani v nejvypjatějších chvílích nevidíme do obličejů postav. Zajímavé téma, příšerné zpracování s promarněným potenciálem. BTW, proč se to vlastně jmenuje vůbec Slon? [25%] (30.12.2021)