Hojer
The Markovič Method: Hojer
Metóda Markovič: Hojer
Režie:
Pavel SoukupScénář:
Jaroslav HruškaKamera:
Ondřej BelicaHudba:
Jan RichterHrají:
Petr Lněnička, Petr Uhlík, Sarah Haváčová, Václav Neužil ml., Adam Mišík, David Prachař, Michal Isteník, Vojtěch Kotek, Dano Heriban, Petr Reif (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Možnost léčby (E01)
-
Ženská oběť (E02)
-
Poslední facka (E03)
-
Rodinná záležitost (E04)
-
Chyba systému (E05)
-
Cesta ke světlu (E06)
Obsahy(1)
Co se stane, když zlu nastavíte lidskou tvář? Skutečný příběh muže, který se díky své metodě stal kriminalistickou legendou. Seriál podle případů kriminalisty Jiřího Markoviče se zaměřuje především na jeho výjimečný vztah se sériovým vrahem Ladislavem Hojerem. Bez příkras ukazuje reálnou policejní práci v tehdejším ČSSR. Odehrává se v několika časových rovinách a na pozadí nejděsivějších vražd 70. a 80. let. (Voyo)
(více)Videa (1)
Recenze (259)
Na Novu a její tvorbu je to určitě špička i když první oddělení a Devadesátky jsou pořád někde v dáli. Rozjezd a finiš trošku slabší, protože to jsou vesměs (hlavně ten první) díly o Hojerovi bez Hojera, ale jak je Uhlík na scéně krade si veškerý prostor pro sebe. Oproti tomu ty vedlejší linie mě moc neoslnily a celé to trpí tím, že je to poněkud přestylizované a co se zakončení týče, tak některý věci bych si tam dokázal i dobře představit a obešel bych se bez jejich doslovného zobrazení, protože mi to přišlo skoro zbytečný a jak to celý dopadne víme stejně už dopředu, ale pokračování Metoda Markovič : Straka se určitě nebráním. Je fajn, že tyhle starý klasický kriminální případy kde je ještě velký potenciál na filmová nebo seriálová zpracování konečně někdo vytahuje a třeba se jednou dočkáme i mnou tolik očekávaného Mrázka. Takže na počest nejvíc vykouřených cigaret co jsem kdy kde viděl si jdu taky jedno redko zapálit a na našeho nejslavnějšího kriminalistu abych teda nebyl za kverulanta přihodím těsně ty 4* a k tomu 70% ()
První třetina roku nám přináší velké krimi zjevení v podobě zaítm nejlepšího VOYO počinu, a od Případů 1. oddělení dost možná nejlepšího seriálu na našem území. Metoda Markovič potvrzuje talent režiséra Pavla Soukupa, zatím na domácí půdě akademiky opomíjeného (což snad už toto můsí změnit), a do širšího povědomí dostává herecký talent Petra Lněnička a Petra Uhlíka, jejichž nominace na domácí ceny musí být takžéž povinností. Po delší době tak vidíme na našem území kriminálku zaměřující se na jeden případ, která jde více do hloubky a zároveň umí precizně vykreslit charaktery a jejich vzájemné vztahy, a v rámci dialogů strčí do kapsy mnohonásobně dražší zahraniční produkce (souběžně běžící Temný případ...). Opravdu bych se nebál Markoviče nabízet na velké VOD služby, aby si ho všimli i v zahraničí, protože tohle je něco, co má šanci zaujmout i za hranicema. ()
Když jsem si zkušebně předplácel na 3 měsíce Voyo, bylo to spíš ze zvědavosti než že bych oekával, nějakýho filmově seriálovýho ježíška plnýho skvělých diváckých zážítků, ale přišel šok. Nova má na Voyu fakt hodně kvalitní kousky a tenhle seriálek, je jedním z nich. Originalní způsob vyprávění a ještě originálnější postavy. Vlastně celou dobu jsem byl jak v šoku. Z práce Jiřího Markoviče, z případu který se prolínal všemi díly a nejlepší na tom byla ta nenápadná proměna z kriminálky do psychologického dramatu. Pět nemůžu dát, protože na Adama Mišíka mám těžkou alergii a jeho postavu by zahrál i štaflík a špagetka líp o tom že on má herecký talent mě nikdo nikdy nepřesvědčí jedině on, ale to se zatím neděje. Všechno ostatní je však na vysoké úrovni ()
Táto šesťdielna miniséria ma doslova rozbila a po mojej obľúbenej Pustina mi dopriala najsilnejší seriálový zážitok od českých bratov. Počnúc réžiou, perfektnými dialógmi, výbornou kamerou, vypiplanou výpravou a skvelou retro atmosférou zahalenou v takmer nemiznúcom opare kúdolu dymu, cez depresívnu hudobnú zložku, až po postavy, ktoré vám tak hlboko vlezú pod kožu, že si k nim za nebezpečne krátky čas vytvoríte ozajstný vzťah. V prípade tejto kriminálnej série máme prakticky až dve hlavné postavy - výnimočného kriminalistu, sympaťáka Jiřího Markoviče a sériového vraha a kanibala Ladislava Hojera. Hádam najviac ma fascinovalo sledovať to zvláštne puto, ktoré medzi nimi vplyvom času vznikalo. Vzťah vytvorený za absurdných podmienok, ktorý asi sotva dokáže chápať niekto iný, okrem nich dvoch samotných. Duo Lněnička-Uhlík predvádza absolútny herecký koncert a hoci samotný obsah výsluchov nebol často ľahko stráviteľný, ich vzájomné dialógy stáli vždy za to. Tvorcom sa podarilo vytvoriť niekoľko skutočne živých mnohovrstevných postáv, ktorých príbeh okamžite zaujme (výborný je aj Vojtěch Kotek v role nadpriemerne inteligentného sadistu). A či už dokážete Markovičov veľmi osobitý, dôverný, až miestami láskavý prístup uplatňujúci voči zločincom chápať či aspoň akceptovať (do konca svojho života zásadne odmietal trest smrti) alebo jeho riskantné metódy považujete za číre bláznovstvo, jedno je isté. Fungovali a dosahoval s nimi výnimočné výsledky. Metóda Markovič: Hojer je príbehom, v ktorom sa prelínajú tie najbrutálnejšie vraždy v ČSSR počas 70. a 80. rokov, no súčasne sú prepletené tak hmatateľným faktorom ľudskosti, túžbou po pochopení a pravde, až vyvolajú zmes pocitov, ktoré vás zaskočia nepripravených. Seriál režiséra Pavla Soukopa je nielen jedným z najlepších českých seriálov, jeho kvalita v rámci žánru true crime je, dovolím si tvrdiť, konkurovateľná na svetovej úrovni. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (21)
- V 15. minutě je zmíněn film Sedm statečných (1960). (Zix.)
- Skutečné místo vraždy v Motole je u jiného mostu přes potok. U toho, kde je dodnes stará budova s funkčními potravinami. Můžete si tak koupit i Turistický salám, ktrerý Hojer (Petr Uhlík) tak miloval. Kousek je i dům, kde Hojer bydlel a mezi tím se nachází již nefunkční hospoda „Pod Homolkou“. Filmaři si však vybrali (asi úmyslně – z úcty k oběti) mostek blíže k motolskému rybníku. (Karrfik)
Nechápu co se to děje v tomhle měsíci, ale mám pocit, že jsem se ocitl v nějaké obrácené realitě. Nejprve povedený seroš Tv Prima 7 schodů k moci, teď tohle od TV Nova... Nu, ještě tedy zbývá vidět něco povedeného od Magnuska a opravdu uvěřím, že jsem v jiném časoprostoru. Osobně seriálovým detektivkám moc neholduji. Už jsem se tu o tom rozepisoval dříve. Po doktorských a veterinářských seriálech, které naštěstí odezněly se roztrhl pytel s kriminálkami. Začalo to v Praze, ale už to zamořilo celé Čechy až k Modravě. Teď jsem kdesi zaslechl, že se točí něco dokonce u Jadranu... A kdo ví, zda už někdo nepíše scénář ke Kriminálce Marsa Alam, nebo Kriminálce Barbados. Mne na tohle nalákala kolegyně a také fakt, že je to zase jednou prý povedené retro. Ani vlastně nevím, proč mne ty retro filmy tak baví, pakliže jsou povedené a nejedná se o zvěrstva typu To se vysvětlí, soudruzi! Ano, tento seriál je příkladem, kdy slovo soudruh ani wartburg s majáčkem a oblíbený Jirka Macháček nevykřesají z toho scénáristického vakua zhola nic , ani jiskřičku. Retro mám rád proto, že jsem také Husákův potomek. A jak člověk stárne, rád zase nahlédne do výbav bytů jaké znal z dětství. Bytů, jejichž vytapetovaným obývákům vévodily obývací stěny přes celou jednu zeď s nezbytným barem, vystlané koberci a koberečky nejen na podlaze, ale mnohdy i na zdech. Bytů s kuchyněmi bez mikorvlnek, myček, indukčních desek, ale s nezbytnými plastovými odkapávači u dřezu, bombičkami na sodovku a šlehačku na policčce a papírovou krabicí Granka na lince... Zkrátka když se to tvůrcům povede, jeden rád sleduje všechny ty předměty tehdejších běžných potřeb a má v sobě tam uvnitř tak nějak hezky. Mně osobně tehdy nějaký režim až moc netrápil a člověk se ve vzpomínkách do těch časů, kdy měl všechny rodiče a bylo o něj láskyplně pečováno rád vrací. Zde bych rád podotkl, že nejsem z těch, kterým se po minulých dobách totalitního režimu jako mnohým kolem mne stýská. To rozhodně ne. Navodit atmošku konce sedmdesátek a začátku osmdesátek se tvůrcům povedlo dokonale. Prostě jste zase byli zpátky v dobách šílené módy šusťáků a časů, kdy se zapalovala jedna cigareta od druhé. O tomto kanibalovi jsem na rozdíl od jiných našich ,,slavných'' vrahů nevěděl a příběh byl pro mne docela překvapením. Herecky se jedná o naprostý koncert. Hlavně pan Uhlík... Tomu bych děti na hlídání dnes vážně nesvěřil. Lněnička taky boží, stejně tak Neužil, Prachař, Kotek, Isteník... no a už tu jmenuji skoro všechny.. :-). Mišíka nemusím, ale tady nevadil a po dlouhé době jsem zde zaznamenal zase koukatelného Romana Skamene. Super byla i hudba od bandu Tele - Music. Naprosto super retro! Markoviče nezbývá než obdivovat. Zatímco jakýkoliv laborant si vezme ochranný oděv při práci s nebezpečným virem či bakteriemi, on jako kriminalista vstupoval do šílených hlav svých vrahů zcela nechráněn. Je jasné, že ho ta práce musela těžce poznamenávat, obzvláště když mu rukama procházeli sadističtí devianti. To musí i obrněného člověka s výcvikem postupně začít ničit. Nevím jak ve skutečnosti, ale v seriálu měl neskutečně empatickou manželku. Takovou, aby jeden hledal v poledne s lucernou, obzvláště dnes za totální emancipace, kdy ideálním vzorem mateřství je kojící muž na mateřské dovolené. Nic mu nevyčítala, nedusila ho ještě tím, že je na děti a byt sama, nechala ho dělat tu dřinu v klidu, poskytovala mu klidný přístav a když už měla potřebu mu něco říci, tak hlavně v obavě o něj. Chápala ten náklad co nese pro veřejné bezpečí. Jo to byly časy... Dneska se můžete pro veřejné blaho rozkrájet a večer ještě dostanete pojeb jak nejste doma... Možná, že vyšetřovat to Markovič dnes, vyšetřil by akorát tak kulové a mrtvých by bylo o desítky víc. Ale měl by spokojenou manželku a vlastnoručně uklizenou myčku... Já jsem seriál dal na jeden zátah a musím uznat, že se to ke konci krapet táhlo. Nicméně dávat si to po dílech s odstupem, tak určitě ten pocit mít nebudu. Tohle se moc povedlo a já dávám za 5 Spartek. * * * * * () (méně) (více)