Metoda Markovič: Hojer

Asi to není nejvhodnější přirovnání, ale vzpomněla jsem si při sledování seriálu na lovce krokodýlů Steva Irwina. Ten se taky dokázal mazlit s živočichy, ke kterým by se většina lidí bála přiblížit, natož si na ně sáhnout. Jiří Markovič měl výjimečný dar, schopnost vcítit se do druhého člověka, bez předsudků, bez soudu. Přízeň vyslýchaných a jejich spolupráci si získával určitě taky svým klidem, jistotou a absencí strachu nebo alespoň schopností nedat ten strach najevo. Seriál se ohromě povedl, celé to působí, bez ohledu na absurdnost mnohých situací, velmi autenticky a přirozeně. (24.03.2024)

Dialógovo vynikajúco zvládnuté. Bez poznania daného páchateľa alebo podrobností aj mimoriadne pútavé. Perfektná detailná kamera, kvalitné režisérske kúsky, ktorých zmysel je pochopený často až o pár záberov neskôr. A bravúrne herecké výkony, u ktorých nie je čo vytknúť a to nielen čo sa týka Lněničku, ktorý sa kvôli Markovičovi musel obetovať a vypapať, ale aj úplne v pohode hrajúci Neužil, Kotek, či nebohý Heriban, na vrchole všetkého však stojí fantastický psycho výkon Uhlíka, ktorému ani neveriť, že takým vycibreným magorom reálne nie je. Jeho príklad je dôkazom toho, že netreba nafúkané celebrity, aby postava dostala geniálneho stvárnenia. Jediná škoda, že s prichádzajúcim záverom to ide trocha dole, k slovu sa dostala aj komickosť z východu Slovenska s kvalitnými vyšetrovateľmi typu "už ti načisto dziga?", ale práve tá uvoľnenosť, zábery na ožran párty, či nepatričná komediálnosť uberá na duchu prípadu, ktorá bola udržiavaná v podobných seriáloch ako Temný prípad či Mindhunterom od začiatku do konca. Niektoré vsuvky z iných prípadov boli takmer zbytočné. Rovnako tak zbytočné je prílišné tlačenie na humánnosť s takýmto páchateľom, ktorá je síce Markovičovi vlastná, ale prezentovaná až tak, ako keby sme mali s ním súhlasiť. Jeho metóda sa osvedčila a dostala svojho efektu, ale každá takáto metóda musí jednoznačne mať na svojom konci lano, čo je mimoriadne ekonomické riešenie. Po prvej sérii sa určite oplatí tešiť na druhú, no a opäť je na zamyslenie, prečo mnohých kvalitných počinov ostáva zabalených do plateného formátu Voyo a bežným ľuďom ten istý kanál ponúka v prime time skutočnú stoku. (13.03.2024)

Bravurní česká odpověď na kultovní Fincherův seriál Mindhunter. True crime pošmak. Na tomhle projektu jsou doslova neuvěřitelné hned dvě věci - že něco takhle kvalitního, řemeslně dokonalého, atmosferického, formálně i obsahově vycizelovaného byla schopna vyprodukovat doposud impotentní komerční TV Nova a za druhé sám fakt, že je tenhle seriál točen podle skutečných událostí a že se něco takového u nás skutečně stalo... Pavel Soukup je opravdu nadaný a schopný režisér a Petr Uhlík neuvěřitelný talent! Nejlepší český seriál od projektu HBO Pustina! (22.03.2024)

Hodnotím preciznost a uvěřitelnost zpracování. K tomu, a hereckým výkonům, nemám připomínky. Poněkud jinak to mám s Markovičovou metodou, tam tiše žasnu. Chce to velikou sebejistotu, vozit psychopatického vraha na výlety po celé republice, a to bez potřebného zajištění. Ještě větší frajeřina je pozvat ho domů na kafe! Osobně to vnímám hlavně jako odraz doby, kdy se kašlalo na dodržování nějakých bezpečných postupů a i riskantní experiment dostal zelenou, pokud přinesl výsledky. Kdyby to byla jen fikce, možná by tomu dnes nikdo neuvěřil. (08.03.2024)

Nova produkuje nekonečné množství škváru, ale když se jí něco povede, tak to vážně stojí za to. No a Metoda Markovič: Hojer je možná to nejlepší, co kdy vyslala do světa a ke špičce to patří i v rámci celé porevoluční tvorby. Nebudu vypisovat přednosti. To už tady udělali a jistě udělají jiní. Ale zastavil bych se u detailů. Strašně mě baví, když si tvůrci dají práci s tím, aby i ta nejnitěrnější blbost odpovídala dobovému zasazení. A tady jsem si toho uži do sytosti. Za všechno bych jmenoval plastový talířek, který jsme za totáče měli snad všichni a opomenout nelze ani neoholené podpaždí Sarah Hlaváčové. Tyhle věci se tu mihly snad na vteřinu, ale o to víc si jich cením (jo, u toho podpaždí to zní divně, já vim). A nejde nezmínit herce. Lněnička na mě tady půsubil jako tuzemská verze Neila Maskella a toho můžu a Petr Uhlík by asi neměl chvilku vylézat na ulici, přičemž s holkama by mohl mít nějakou dobu docela problém. Za mě pecka a doufám, že s Markovičem se ještě setkáme. Třeb při pátrání po spartakiádním vrahovi. 100% (02.03.2024)