Lazebník sibiřský

Tak toto bol asi prvý romantický film, ktorý som zožral aj s udicou a bez mučenia priznávam, že predovšetkým kvôli skvelému partu Julie, až na tretie pozeranie som vnímal aj ostatné osoby a dej a zostal som opäť citovo zasiahnutý, bola by obrovská škoda, keby tento film nenatočil pravý Rus, Michalkov sem vniesol nefalšovaný ruský spirit, úžasné groteskné tragično zmiešané so stavovskou cťou a hrdosťou cárskej mladej gardy a tuposťou starej generality, takže 90%. (25.05.2009)

Když si odmyslím všechny ty mafiánské praktiky rodiny Michalkovů, o kterých se poslední dobou tak mluví, musím uznat, že tenhle film je opravdu (navzdory všemu) bravurně natočen. Navíc zde, přes všechnu tu sladkobolnou romanťárnu, nastiňuje zašlou slávu carského (a silně frankofilního) Ruska, ktomu krása ruské tajgy, sympatičtí herci (Oleg Menšikov, Richard Harris) a je na světě film, který si vždycky vybavím, když přijde řeč na cokoliv z toho mála dobrého, co k nám z Ruska zavítalo. (12.07.2012)

Krásný film, který jednak ukáže, že deportace na Sibiř nebyly sovětským výdobytkem (ostatně stejně jako koncentrační tábory nebyly vynálezem nacistů), jednak vykreslí ruskou mentalitu jako doposud žádný z filmů, co jsem viděl. Tak jako se v této povaze mísí klukovská rozpustilost s až sebedestruktivním smyslem pro čest, střídá Michalkov dramatické pasáže s těmi humornými až téměř absurdními (vedlejší americká dějová linie, točící se kolem Mozarta a plynové masky). Mimořádný film plný nezapomenutelných okamžiků (tanec na navoskovaných parketách, bitka na jezeře, generálovo alkoholové vyhození z kopýtka a následná léčba kocoviny nebo samotná jízda Lazebníka sibiřského). (06.02.2012)

v úvodní scéně z vlaku rozehrávají hlavní představitelé úžasný herecký koncert. scéně s atentátem /po příjezdu vlaku do moskvy/ předchází velmi zneklidňující prostřihy, které možná postrádají logiku, drama však nikoliv. ukázku opravdového filmového mistrovství nabízí scéna o přísaze kadetů v kremlu; střih = atmosféra. konec filmu je na můj vkus trochu delší, než by měl, ovšem nepostrádá vynikající okamžiky: transport vězňů na sibiř /doják jako prase/, doňa, skrývající se ozbrojená srpem ve vlastním domě nebo odhalení lazebníka sibiřského. (26.05.2004)

Ruská milostná epika jak se sluší a patří, sladkobolná, plná nadhledu, absurdity, plná lidskosti. Pokud ji něco z mého pohledu kazí, pak snad jen příliš rozmáchlá Michalkovova režie, která se místy až příliš nechává unést šíří příběhu... ano a pak snad ještě až příliš "západní" hlas vypravěčky, který do jinak velmi přirozeného stylu vyprávění vnáší až mnoho zbytečné melodramatičnosti. Nicméně výkony Julie Ormond i Olega Menšikova jsou velkolepé, hudba překrásná, humorná místa neodolatelně ruská a celá ta lovestory sympaticky uvěřitelná. Naposledy jsem tak skvělý romantický film baštil, tuším, u Doktora Živaga. (06.08.2008)