Masaryk

Naprosto světový film, který ale ocení asi jenom Čechoslovák. Je totiž, dle předpokladů, plný zásadních dialogů, který nejlépe vstřebá nějaký historik a nebo našinec se zájmem o českou historii. Osobně mě třeba zaujal rozhovor s Konrádem Henleinem, který pro film nebyl vysloveně zásadní, ale člověk znalý si ho okamžitě všimne a vstřebává každé další slovo, který s Janem Masarykem pronese. K tomu můžu říct, že jsem pročítal řadu názorů historiků na tento film a jsem rád, že se pokusili držet co největší historickou přesnost. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že nádherná, podle mě kvalitně až světová kamera, která se imaginárně roztočila v Americe, Anglii, ale i v nacisty okupované Praze, nebyla trošku víc akční. Vše ale vynahrazovaly herecké výkony, kde Karel Roden byl naprosto excelentní, ale Oldřich Kaiser, coby Edvard Beneš, byl ještě lepší. Celkově ale musím říct, že tak dobrý a stylový film jsem v Česku viděl snad naposled s filmem Ve stínu. Zároveň jsem rád za objasnění některých historických situací samotnými tvůrci a děkuji jim za to, že něco takového mohlo vzniknout. (15.03.2017)

Jednalo-li by se o “skutečné události,” šla bych s hodnocením o hvězdičku výše; vzhledem k tomu, že však neexistují žádné záznamy o Masarykové léčení ve Spojených státech, je scénáristovo rozhodnutí věnovat této zápletce polovinu příběhu poměrně nepochopitelné. Obzvláště, vezmeme-li v úvahu, že oněch historicky podložených a zároveň zajímavých aspektů, na které se mohl Masaryk zaměřit, je více než dost. (01.05.2017)

Viděno dvakrát a u druhé projekce jsem byla ještě spokojenější než po premiéře. Navzdory historickým nesrovnalostem se mi film líbil. Zastávám názor: pokud chci fakta, pustím si dokument nebo přečtu literaturu tohoto žánru. K filmu: výstřední pojetí mi sedělo, Roden jako vždy skvělý, ten pán zahraje opravdu asi všechno a člověk z něj nemůže spustit zrak, výprava, kamera, hudba, casting, střih... chápu, že si to své diváky našlo. Patřím mezi ně. (19.03.2019)

Je dobré mať vedomosti o historických udalostiach, ktoré rámcujú jeden úsek života Jana Masaryka. Ševčíkov film nie je výukový a pravdepodobne ani historicky presný. Ale to ma znepokojuje najmenej, pretože tolerujem autorskú licenciu na stvárnenie diela.Skôr ma znepokojuje prílišné riedenie príbehu nepodstatnými, banálnymi scénami, ktoré mu uberajú z výsledného účinku. Ten je dosahovaný predovšetkým úžasným výkonom Karla Rodena v hlavnej úlohe. Ale ani jeho výkon a ostatné klady filmu nie sú pre mňa dostatočným dôvodom na záplavu levov. Tá je pravdepodobným dôsledkom prenikania politiky, záujmov a vplyvov do umenia. (29.10.2018)

Nebyl to název filmu co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci. Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejen, že tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně. Možná je fakt škoda jen těch kratších dialogů, ty poslední mezi Benešem a Masarykem to byla vysoveně výstavní scéna. Stupňující gradace a emotivní složka dělají svoje. Navíc jsem si tak říkal, jaký osud by naše země měla, kdyby byl u moci Jan Masaryk a ne Beneš. Nejedná se o žádní moderní politický thriller, ale o řemeslně kvalitně odvedenou práci na poli komorního dramata a to je zřejmě to nejlepší co mohl Julius Ševčík udělat. (27.12.2016)