Slavíci v kleci
-
Les choristes
-
Die Kinder des Monsieur Mathieu
-
Slávici v klietke
Drama / Hudební
Francie / Švýcarsko / Německo, 2004, 98 min
Drama / Hudební
Francie / Švýcarsko / Německo, 2004, 98 min
V kinech
od:
Aluska88
Slavíci v kleci jsou skvělým hudebním filmem, v němž se všude vznáší noty, které brnkají na příjemně humornou strunu. Lehce vtipný podtón celého snímku v podstatě nedává prostor, aby se zde rozehrálo nějaké silné a působivé drama, jak by možná nejeden divák očekával. Slavící v kleci tak nejsou ani tolik dramatem, jako krásným hudebním filmem s výborným obsazením malých hošíků. Příběh se v podstatě ani příliš nepohne a většina děje je zaplněna melodiemi, krásnými hlasy a příjemným vtipem.(19.9.2012)
genetique
Keby každý klišovitý film obalený do nového šatu vyzeral aspoň z polovice tak ako tento, mnohokrát by som vynechal odpad!ové hodnotenie. Veľmi srdečný snímok a aj napriek žiadnemu svetobornému scenáru som naň dokázal civieť každú jeho minútku, na čom sa nemalou dávkou podielali aj nebesky krásne piesne chlapčenského zboru. Milo a prirodzene pôsobili najmä dospelí herci. Kto sa teda potrebuje uvoľnene rozcítiť pri filme, oddýchnuť si pomocou oprávnene vyronených sĺz z krásneho záveru, nech si pozrie tento jemný, dojemný a príjemný snímok. 85%.(16.8.2008)
skretik
Slabý scenár?? Vynikajúci nápad, výborné humorné myšlienky, fantastická hudba a naozaj som sa do toho vžila... Úplne reálne (skoro úplne). Ale treba si uvedomiť, že naozaj nie všetky deti, ktoré boli napchaté do takýchto inštitúcií, tak boli "problémové". Preto ak by sa náhodou dostali pod vedenie nejakého schopnejšieho pedagóga, ktorý by ich vedel inšpirovať, tak sa zjednotia a potlačia tých, ktorí robia problémy. (pieseň *Vois Sur Ton Chemin*, ktorú spomínal Houdini, tak to je v podstate pieseň *Les choristes*, len v dlhšej verzii, ja osobne ju mám asi tiež najradšej, ale spolu s *Les avions en papier*)(11.4.2009)
Kimon
Příběhy, který píše život bývají smutné, veselé, kruté, prostě různé, ... a pak také ty obyčejné, ... všední, které brzo zapomeneme. Tento příběh, který se ve skutečnosti možná někde a někomu stal a nebo také ne, patří mezi ty smutné. Když je něco smutného, je to i dojemné a působí to na city těch, kteří se nějakým způsobem děje zúčastňují. Buď jako přímý účastník, nebo pouze jako divák filmu. Když je děj filmu smutný a dojemný, reagujeme na to každý jiným způsobem. Některým ukápne slza dojetí, druzí, ti cyničtější film zavrhnou se slovy, že se jedná o citové vydírání. Tento snímek určitě nevznikl proto, aby z nás vyloudil slzy, ale především proto, aby někteří, kteří to ještě neví, pochopili, že zvládnout nespoutané a nevybouřené dětství lze i vlídným slovem. Pokud někdo očekává od filmu napínavý a předem neodhadnutelný vývoj děje, nechť dá přednost thrilleru či hororu a nehledá duševní uspokojení v tomto druhu filmového umění. Mou duši tento snímek oslovil rozhodně příjemně.(22.11.2009)
golfista
Možná trošku přísné hodnocení (je to tak 70%), ale je fakt, že s takhle slabým scénářem to jinak dopadnout nemohlo. Herecky ovšem velmi příjemné pokoukání s výbornou hudbou..... Jak píše Jhershaw - já taky nejsem cynik a brečím u filmů docela často (a rád :), ale filmy kterým se podaří mě tolik dojmout, jsou v jiné kategorii ....(9.5.2005)