1984

Ponuré, depresivní a naturalistické. Člověku by z toho mohlo směle mrazit v zádech a nic by s tím nenadělal. Zvrhlost režimu nezná meze a veškerá individualita člověka je nepřípustná. Lidi jsou jen opičky v kleci, které mají práci, přijímají stravu, dostávají rozkazy a musí je plnit. Richard Burton zde hraje neuvěřitelně chladného straníka. Klobouk dolů před jeho hereckým umem. Hrůznost tohoto námětu je dokonána v poslední čtvrthodince. Pocitově nemohu hodnotit výš, ale stopu ve mně 1984 zanechal. (19.07.2012)

Když jsem tento film viděl poprvé, což bylo před nějakými 15 lety, tak jsem byl celkem ohromen. Bohužel, dnes bych ho hodnotil tak, že už se přeci jen na něm podepsal zub času a zejména pak skutečnost, že realita života už leckdy předčila i Orwellovy představy. Tehdá bych dal 7/10, dnes už jen 4/10. (30.12.2016)

Orwellova předloha je pro mě vůbec nejsugestivnějším literáráním dílem, které mě emocionálně a myšlenkově naprosto rozsekalo a nikdy už se nebudu na svět dívat tak, jako předtím. Proto jsem měl na jeho slavnou adaptaci ještě větší nároky než na Jacksonova Pána Prstenů. Všichni tvůrci očividně dělali co mohli, proměna Johna Hurta v lidskou trosku byla velice přesvědčivá, Richard Burton jako O´Briene byl výborný (i když ďábelsky dokonalé podobě, kterou jsem si k němu ve své fantazii přiřadil se ani nepřiblížil)... Jako film funguje 1984 dobře, celkově však nedosahuje hrůzné dokonalosti předlohy. Mírné zklamání. 70% (29.08.2006)

Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. (16.03.2011)

Jelikož jsem si film 1984 sehnal hned po přečtení knihy, tak jsem neměl problém se v ději nějak orientovat a film jsem bral spíš jako takový obrazový materiál ke knize a bylo by to tak za 4 hvězdičky. Pokud bych ovšem knihu neznal, tak by mě film asi moc nezaujal, protože ve scénáři je spousta děr, takže hodnocení snížim na 3 hvězdy. Ale rozhodně je to lepší, než verze z roku 1956. (01.05.2006)