Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Eduard LandischHudba:
Otmar MáchaHrají:
Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Jarmila Krulišová, Jiří Holý (více)Epizody(13)
-
Promoce (E01)
-
Odpadlík (E02)
-
Sirotek (E03)
-
Začátečníci (E04)
-
Výměna stráží (E05)
-
Převzetí moci (E06)
-
Perpetuum mobile (E07)
-
Prototyp (E08)
-
Veletrh (E09)
-
Dozvuky (E10)
-
Odchod (E11)
-
Loupež (E12)
-
Setkání (E13)
Obsahy(1)
Třináctidílný televizní seriál zobrazuje osudy tří mladých inženýrů, kteří hledají své uplatnění v různých odvětvích strojírenského průmyslu. Příběh se odehrává v prostředí tkalcovských stavů, ve sférách vyspělé moderní techniky i v zákulisí zahraničního obchodu a ukazuje i palčivé problémy naší ekonomiky v tehdejších dobách. (woody)
(více)Recenze (159)
Řemeslně velmi slušně natočený seriál s výborným hereckým obsazením, kde exceluje především do té doby celkem málo známý Jiří Cízler. Mám pocit, že většina recenzentů nehodnotí film, ale dobu ve které vznikal. Pokud by jenom trochu nad snímkem přemýšleli, tak by nemohli napsat takový blábol jako Jossie. Mnozí se budou divit, ale strašně chytří Češi, byli v podstatě blbí, protože si nechali ukrást skutečně spoustu vynikajících nápadů a vynálezů. Ono je tomu tak bohužel dodnes, ale dnes v tom už aní není tak blbost strašně chytrých Čechů, jako spíš jejich zkorumpovanost a úplatnost. ()
Jeden z nejhorších seriálů co kdy naše socialistická televize natočila. Herci nehrají, odříkávají pouze dialogy, jakýkoliv náznak sexu neexistuje, ale co je největší nesmysl, že Japonci by od nás v době normalizace chtěli kopírovat nějaké stroje. Tento seriál je neuvěřitelný paskvil. Je to odpad na druhou! ()
Dietl a jeho brilantní vystihování seriálových postav. K dispozici měl trio velmi schopných herců v rolích inženýrů: Satoranský, Dočolomanský a nejvýraznější z nich Kostka. Slabší to bylo, když se zabrousilo do prostředí počítačů a tehdejší "moderní" a "vyspělé" techniky. Tam mně přišlo, že se docela tápalo, ale jakmile byla možnost rozehrát nějakou životní situaci, byl Dietl přesný a pohotový. Uměl navodit smutnou i radostnou událost opravdu přesvědčivě. Sokolovský byl opět režisérem na svém místě a černá čísla má seriál nezaslouženě. Pravda, pro současné diváky se seriál bude jevit poněkud archaicky, ale ani jeden ze současných českých seriálů není možné zhlédnout opakovaně. Jenom bych ještě současným seriálovým scénáristům, nebo spíše břídilům, doporučoval občas kouknout, jak se má pracovat se seriálovými postavami. Seriál dnes neosloví tak, jako v době svého vzniku. A také výraznou měrou ztratil na aktuálnosti. 60% ()
Hlubočanské strojírny, tkalcovská Čtyřstovka a nový geniální stroj Perpetis ukradený Japonci... To je tak pekelný koktejl, který neleze nemilovat. Jelikož v době normalizace měla každá profese svůj seriál, nebo alespoň celovečerák, nezapomnělo se i na inteligenci a hochy z projekce. Také jsem kdysi dávno stál u prkna, bojoval s neustále zasychajícícmi Centropeny a jak oko v hlavě střežil sadu Rotringů po matce... Propisot, dřívko, žiletka, tuš a pauzáky, šablony.... brrr Nesnášel jsem to. Seriál mi tudíž nepřišel odporný jen tupým scénářem, vykreslením doby a poměrů. Kostka jako koncernový ředitel je srandovní, Dočolomanský tam byl vsazen asi jen proto aby bratři Slováci neremcali a Kuba je tu stejně vykulenej jako u krkonošského Tramtemberka (hlavně z ženskejch co kolem něj kroužily). Tenhle seroš je těžká socialistická konzerva. S Mužem na radnici a Okresem na severu tvoří pilíř normalizačních seriálů. Přesto doporučuji vidět! Dávám jeden Perpetis. * ()
Pro tenhle seriál mám slabost. Pomalu melancholicky ubíhá, i přes občasné Kostkovy výbuchy trpí naprostým nedostatkem energie... takže ji vysává z diváka a ten je pak pomalu propracováván do stavu vyrovnanosti a klidu, který nabývají jogíni až usilovným dlouholetým cvičením. U nás toho dosáhnou Sokolovský s Dietlem už po pár minutách. Dalším plusem tohohle seriálu je, že hlavní představitel vypadá jako můj táta za mlada a že je absolutně neagresivní a pozitivní, místo aby se v něm řešily hovadiny jako to bývá dnes, řeší se v něm zásadní a vážné věci. ()
Galerie (19)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová, Miroslav Pospíšil
Zajímavosti (34)
- Když přijíždí Argentinec Rujillio (Josef Laufer) na prohlídku do Hlubočan, štáb vybral do role tlumočnice neherečku, která překládala daný rozhovor „zpatra“; tvůrci jí vůbec nedali k nahlédnutí scénář, aby scéna byla co nejvíc autentická. (Robbi)
- Když přijede Jano (Michal Dočolomanský) na schvalování nové „čtyřstovky“, navštíví v konstrukci Ivanu (Eva Jakoubková). Rozhovor začíná její totální pasivitou, kdy na Janovu otázku, jestli ona v Hlubočanech zůstane, Ivana odpovídá: „A kam bych měla jít?“ Jano se zeptá, jestli by taky nechtěla do výzkumného ústavu do Hradce. A najednou se situace, zcela nelogicky, obrací a Ivana odpovídá, že jasně že ano. Jano namítá, že by ale nedělala na Perpetisu a ona na to, že zatím ne, ale později určitě atd. Nakonec to není Ivana, která odpovídá pasivně a pochybovačně, ale Jano. Celá situace je naprosto nelogická, jako by scenárista zapomněl, co bylo na začátku scénky a co na konci. Jako by musel Jano přijet, nakopnout Ivanu, přestože pasivní Ivana je najednou šíleně aktivní. Že by ji sami nenapadlo jít za Zbyňkem do Hradce a jako by čekala, až jí to někdo poradí. Prostě totální nelogičnost v jedno scéně. (pjotri)
- Teta z dětského domova (Libuše Havelková) vyčítá Zbyňkovi (Jaroslav Satoranský), že nemá žádnou dívku, neoženil se a že zůstane do smrti sám. Jedná se o naprosto stejné výčitky, které musel dokola slýchávat Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) od své maminky Hamrové (Libuše Havelková) v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů (od r. 1975). (sator)
Reklama