Reklama

Reklama

Inženýrská odysea

(seriál)
Československo, 1979, 11 h 42 min (Minutáž: 45–65 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Otmar Mácha

Hrají:

Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Jarmila Krulišová, Jiří Holý (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný televizní seriál zobrazuje osudy tří mladých inženýrů, kteří hledají své uplatnění v různých odvětvích strojírenského průmyslu. Příběh se odehrává v prostředí tkalcovských stavů, ve sférách vyspělé moderní techniky i v zákulisí zahraničního obchodu a ukazuje i palčivé problémy naší ekonomiky v tehdejších dobách. (woody)

(více)

Recenze (158)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Pro tenhle seriál mám slabost. Pomalu melancholicky ubíhá, i přes občasné Kostkovy výbuchy trpí naprostým nedostatkem energie... takže ji vysává z diváka a ten je pak pomalu propracováván do stavu vyrovnanosti a klidu, který nabývají jogíni až usilovným dlouholetým cvičením. U nás toho dosáhnou Sokolovský s Dietlem už po pár minutách. Dalším plusem tohohle seriálu je, že hlavní představitel vypadá jako můj táta za mlada a že je absolutně neagresivní a pozitivní, místo aby se v něm řešily hovadiny jako to bývá dnes, řeší se v něm zásadní a vážné věci. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Po technické stránce tento seriál doopravdy zestárl a je na něm vidět, že ani produkční z ČST do něj moc neinvestovali. Obsahově a technicky se jedná o zcela průměrné dílo, jenž ukazuje těžký život tehdejších inženýrů v rudém provedení (kdoví jak se za 30let se budou lidé zaobýrat po obsahové stránce dnešnímy seriály :-)). Komu vadí ona rudost, dá odpad a odůvodníto po politické úrovni (stejně jak rudí tehdy západní tvorbbu). Rozhodně nejsem dobrým znalcem seriálu, pamatuji si jej jakžtakž a můj názor je spíše neutrální (nehodlám kritizovat vše a zakazovat vše jak to dělali ti sičáci). ()

Reklama

krokodlak 

všechny recenze uživatele

Po nezvykle syrových Zákonech pohybu se bohužel Sokolovský vrátil ke spolupráci s Dietlem v charakteristickém duchu normalizační tradice kvality, takže se v seriálu setkáváme s typickými neduhy literátských dialogů a neohrabaných zápletek. Určitá výpověď o komplikovaném fungování dobového průmyslu a obchodu tu ale přece jen pořád zůstává, byť je dosti idealizovaná a uměle tlačená do šťastných konců. Nesporným Dietlovým úspěchem bylo nakombinování ústřední trojice inženýrů, kteří by jinak klidně mohli být tahouny zdařilého sitcomu. Kostkův bodrý (a patrně histrionský) workoholik Vašek je díky Kostkově půvabnému přehrávání velmi uvěřitelnou postavou, stejně jako Dočolomanského slovenský seladon Jano z podniku zahraničního obchodu (že by Andrejův vzor z mládí?!) vzhledem k jeho přirozenému charismatu. Nejpozoruhodnější je ovšem Satoranského Zbyněk, nerd přes tkalcovské stavy, který patrně utrpěl citovou deprivaci během svého pobytu v dětském domově, což fatálně poznamenalo jeho přístup k životu a zejména k ženám. Se Satoranského typickým plachým projevem toto obzvláště vyniká v interakci s jeho dokonale nesnesitelnou láskou, učitelkou Veronikou (neuvěřitelně neúnosná plzeňská heroina Monika Švábová). Milostné linky jsou obecně typicky normalizačně upachtěné a bez vášně, za to pořádně naivní. Jestliže nejpopulárnější postavou seriálu byl Císlerův roztomile vlezlý konstruktér Voženílek, který podle mě mohl být chápan jako záporná postava snad jen z hlediska dobové ideologie, tak mému srdci byli mnohem blíže Adamírův protřelý šéf podniku zahraničního obchodu a Voskův drsný generální ředitel textilního strojírenství. Největším castingovým úletem naopak bylo obsazení nadutého Josefa Laufera do role prohnaného jihoamerického obchodníka. Celkové provedení seriálu je poněkud rutinní, občas na sebe ani pořádně nenavazují scény, největším ozvláštněním jsou tak občasné legendární prudké zoomy na ustarané tváře. Nejsilnější devizou seriálu je rozhodně epická hudba nedoceněného titána Otmara Máchy, kterou bych jednou moc rád slyšel v podání České filharmonie. ()

vincent

všechny recenze uživatele

Jednoducho krása. Znak toho, že aj v bývalom Československu vznikalo niečo, čo sa dá nazvať Ztko a k tomu ešte aj v seriálovej podobe. Neskutočný dej o problémoch inžinierov a ich práci s fantastickým nevhodným názvom. Prekásne sterilné štúdiové interiéry, v ktorých sa odohráva socialisticko realistický príbeh. Naozaj skvost, pri ktorého úvodných titulkách sme sa so sestrou neudržali a začali sme sa pred obrazovkou klaniať! :) ()

Haniczka 

všechny recenze uživatele

Zase tak strašné to není a přeci jen se tam občas něco děje. Vzít to pěkně po soudružsku, přátelé a přimhouřit oko nad chybami, to je myslím lidské a takové obtížné téma jako je strojírenský průmysl si to plným právem zaslouží. Není to muž na radnici, není to žena pod pultem tedy za pultem, a Petr Kostka to vzal za ten nejsprávnější konec, za který to mohl vzít. Čest jeho zde památce! ()

Galerie (19)

Zajímavosti (34)

  • Letiště v Miláně se točilo v pražských Holešovicích. Roztocké strojírny najdete na adrese Ovčárecká 317, Kolín. (sator)
  • Na autech jsou státní poznávací značky HL, přitom žádná SPZ s těmito písmeny v té době neexistovala. (M.B)

Reklama

Reklama