Frances

Zcela odzbrojující výkon, který předvedla Jesssika Lange mě nedá jinak, než jít na nejvyšší ohodnocení. Nenáviděla jsem matku Frances a milovala Harryho Yorka, který žel ve skutečnosti neexistoval. Strašná škoda, protože jsem jim držela palečky co to dalo, ale reálnost osamělosti a zoufalosti Frances ve mně vzbudil obrovskou lítost a smutek na duši. Já tenhle vynikající, ale téměř zapomenutý snímek určitě doporučuji. (25.09.2015)

Nebohá Frances! Není dovoleno být hollywoodským "člověkem," je žádoucí státi se okouzlující figurínou, která dozdobí ten marnotratný, úzkoprsý sen. Zde leží neposlušná Drákulova nevěsta. Předávkovaná samotnou hrou reality. Rozlili absint, který prosakuje do mé krve. Hodili do jámy bez dna, bez záchranných lan. Pořezali mé tělo, pořezali mou duši. Odřízli mysl, abych se chovala tak, jak se sluší. Třísky v nitru jsou zasekané příliš hluboko. Jizvy z poraněné lásky se již nezahojí. Skutečný a jediný přítel Harry je oním vycházejícím sluncem, strážní věží, který "chytře" nahlíží do utrpení, letmě zasáhne, ale nechává plynout ty pasáže tlaků soužení, bezbřehé neurózy v kalužích. Odmítám jeho gentlemanství. Sama sklouzávám z vrcholu do krypty, až do úplného zborcení. Naordinovaná "léčebná kúra" utiší výkřiky bolesti, vyjme ty silné duševní otřesy. (11.09.2015)

Dílo, které vyráží dech. Poznání, že i nejkomerčnější herci hollywooodské továrny na sny jsou až na na nečetné výjimky mistry svého oboru je pro převládající komerční ráz tvorby směřující do kasaštyků pro laika krajně nesnadné. Mrazení vzbuzující výkon Langeové plyne nesporně z úrovně, kterou se reprezentuje další velká osobnost filmu, kterou je zcela neznámý režisér Graeme Clifford. Obvyklá unylá limonáda kalifornského původu, která je obvykle při takových příležitostech servírována, se prostě nekoná. Rozporuplný osud jistě nesnadné velké herecké osobnosti, na níž byl spáchán nesporný zločin, likvidující velkou tvůrčí osobnost, osudově poznamenanou svou deprivantskou matkou a vůlí být sama sebou, otřese divákem i dnes. Regulace za každou cenu, účelová záměna skutečné asociálnosti za tvůrčí krizi (rutinu a průměrnost nelze soudit ani odstranit, je možné ji jen eliminovat) by měly být varovné i pro náš dnešek. Mechanismy se změnily a zplošťování nejenže nepomíjí, ale naopak sílí. Třicet let starý film si stále uchovává své ponuře burcující poselství. (29.04.2013)

Já Paní herečku (to P je tam schválně) Jessicu Lange, znám už delší dobu, takže ačkoliv jsem na film dneska koukal vlastně náhodou, tušil jsem co mohu čekat. A přesto mně překvapila. Film stál na jejím výkonu a věřil bych i tomu, kdyby svým výkonem předčila svojí skutečnou historickou předlohu Frances Farmerovou. Chilkami z ní šel strach a například když stála v blázinci proti sedícímu lékaři a usmívala se na něj, měl jsem o něj vážně strach a být v tom sále s nimi, doporučím mu ať zdrhá tím oknem co má za křeslem a s otevíráním ať se nezdržuje. Tak dokonalé hraní jsem už dlouho neviděl! A uniklo mi to v titulkách, ale skvělý byl i český dabing a tuším, že to byla paní Munzarová, kdo ji propůjčil skvostný hlas. Ačkoliv o Frances Farmerové jsem dodnes nic nevěděl a asi bych na filmy s ní narazil spíše náhodou, jsem moc rád, že jsem film viděl a doplnil si mozaiku herců z Hollywoodu o další střípek. Film byl úchvatný, zpracování Ameriky té doby také. V tom blázinci bych nevydržel ani minutu a dost jsem se divil, že zřízenci na chovanky za úplatu pouštěly nadržené vojáky... Člověk si ta čtyřicátá léta asi dost idealizuje musel jsem sám před sebou uznat a to mám toto období obzvláště rád... Dávám tedy za 5 skvělých scénářů pro vyléčenou herečku! * * * * * (05.07.2018)

Naprosto bravurní a bezchybná Jessica Lange ve strhujícím biografickém dramatu o herečce Frances Farmer. Dramatu, které jsem musela dát asi natřikrát, než jsem ho dokoukala do konce. Byla trochu bláznivá, ale v dnešní době by se to hravě ztratilo. Ona však vyrůstala v té špatné době, kdy se pěstovaly konvenční řeči, lži a kdy herečky byly pouze na okrasu a ne aby měly svůj vlastní názor. Měla smůlu na chlapy, což vedlo k alkoholu a (díky matce) blázinci. Scény z tehdejších léčebných postupů mě docela mrazily, léky, elektroléčba, lobotomie (= vyřazuje nervy, které dávají myšlenkách emocionální zabarvení, kdybyste náhodou nevěděli).. A co zbylo? Loutka v rukách společnosti. Jejím životem nás provází fiktivní postava, její přítel Harry York. Škoda že fiktivní, takový princ na bílém koni by se hodil. (17.06.2014)