Reklama

Reklama

Téma vietnamské války bylo v americkém filmu po dobu jejího eskalace (1965–75) prakticky tabu, což také potvrzuje jen hrstka nepříliš podařených výjimek (např. Kazanovi Hosté z roku 1972). Francis Coppola začal Apokalypsu připravovat už na sklonku šedesátých let, od kdy se datují první verze scénáře, ale jeho další projekty a boj o vlastní ekonomickou nezávislost na Hollywoodu komplikovaný snímek neustále odsouvaly. K natáčení ve filipínských exteriérech přistoupil teprve na počátku roku 1976, ovšem další problémy, jak logistické a zdravotní během vlastního natáčení, tak tvůrčí při postprodukci, prodloužily jeho výrobu na tři roky. Když byla Apokalypsa uvedena v roce 1979 do kin, trauma vietnamské války už bylo úspěšně zobrazeno v dílech jiných režisérů, zejména v Návratu domů Hala Ashbyho a v Lovci jelenů Michaela Cimina.
Ambiciózní film, jehož příběh volně vychází ze Srdce temnoty Josepha Conrada, se v době své premiéry dočkal rozporuplného přijetí, ale dnes je pokládán za jeden z nejpůsobivějších (proti)válečných filmů vůbec. Jeho hrdina, kapitán Willard (Martin Sheen) je pověřen tajným úkolem zlikvidovat plukovníka Kurtze (Marlon Brando), který si v odlehlé džungli vybudoval vlastní království, v němž dovedl oficiálně proklamovanou filozofii války do zrůdné, nelidské podoby. Willardovo očistné putování po řece, klikatící se do nitra divočiny, se stává symbolickou paralelou cesty na samé dno poznání. Setkání s machistickým plukovníkem Kilgorem (Robert Duvall) a jeho leteckou kavalerií, s dezorientovanými vojáky, kteří už ani nevědí, proti komu bojují, a nakonec s bolestně rozpolceným Kurtzem, dokreslují šílenost nesmyslného válečného běsnění. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (1 127)

Matty 

všechny recenze uživatele

(nekrácený komentář k nekrácené verzi filmu) Před více než dvaceti lety natočil – úspěchem Kmotra opojený – Francis Ford Coppola megalomanskou válečnou dekonstrukci jedné šílené mysli. Plukovník Walter E. Kurtz (Marlon Brando) byl dostatečně inteligentní na to, aby se mohl zbláznit. I když ne v pravém slova smyslu – prostě se rozhodl vystoupit z kruhu, stanovit si vlastní pravidla a v konečném důsledku předstoupit před své zfanatizované (nebo spíš zfetované) soldáty jako Všemohoucí, jako bůh povstanuvší z popela desítek obětí nesmyslného válčení. Tohle je Vietnam, ale klidně by to mohlo být jakékoli jiné místo, jakákoli jiná válka. Inu, je načase, aby pár zpohodlnělých týpků z velitelství vyslalo spasitele – kapitána Willarda (Martin Sheen). Jenže spasitele koho? Masakrovaných rákosníků, na kterých stejně nikomu nezáleží? Nebo „dobrého“ jména amerických hochů bojujících spíš za vlastní přežití než za jakékoliv vyšší ideály? Válka je svinstvo , to nikdo nezpochybní a jako jediné východisko se skutečně jeví právě ona apokalypsa, která všechno zlo smete z povrchu zemského. A nejspíš taky všechno dobro. Tedy za předpokladu, že něco takového ještě vůbec existuje... . ___ Apokalypsu lze vnímat v mnoha rovinách, buď jako protiválečný protiamerický film, či jako alegorii na sestup celé společnosti – marně čekající na spasení - do pekel. Ale není problém vnímat ji čistě coby dokonale fungující mechanismus, ve kterém ve společné symbióze koexistuje nesmyslné vraždění a lhostejnost amíků k vlastní „práci“, z čehož plynou logické následky. Zprvu pohodový „river-movie“ je postupně narušován stále temnějšími a stále krutějšími výjevy reálného světa – šíleného světa. Setkáním s náruživým „surfařem“ Kilgorem (Rober Duvall), který se tak rád prochází napalmem vypálenou – postapokalyptickou – krajinou počínaje a zastávkou v samotném pekle konče. Avšak důležitým prvkem Coppolova díla je zvýraznění Kurtzových „božských“ rysů, přičemž náhlá „výměna rolí“ na samém konci filmu vypovídá o nedefinovatelnosti pojmů „dobro“ a „zlo“ nejlépe, co jsem doposud viděl. Patrná je také snaha postihnout osobnostní schizofrenii snad každého živého tvora.... . ___ Apokalypsa toho má hodně co říct, avšak je třeba počítat s daní v podobě uzmutí více než tří hodin čistého času. Což je fakt patrný předně v poslední třetině potácející se tak trochu odnikud nikam. Částečnou, ne však stoprocentní satisfakcí lze alespoň shledávat v omračujícím hereckém projevu Marlona Branda. Ač na plátně nestráví moc přes půlhodinku, na sólo polostínů a jeho plešky budete vzpomínat ještě spoustu dní po projekci. Překvapil také nenápadný Martin Sheen – ten toho moc nenamluví, ale jako průvodce do pekel funguje dokonale. „Surfař“ Roberta Duvalla pak vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi šílencem ve službách státu a šílencem, jenž jedná na vlastní pěst? Osobně bych řekl, že pouze v jejich prezentaci médií. Ta mimochodem dostala prostor i v samotném filmu. Když se vojáci uprostřed válečné vřavy zastavují před televizními kamerami, jsou napomínáni, aby pokračovali v akci a chovali se přirozeně. Zvrhle vtipné. Ale zpět k Duvallovi, resp. k jím vedenému náletu na vietnamskou vesnici – asi nejznámějšímu a nejcitovanějšímu fragmentu celé Apokalypsy. Zběsilý útok „vzdušné kavalérie“ za burácení Wagnerovy Jízdy valkýr opět dokazuje možnost dodat i válečnému masakru jistou estetickou procítěnost. Tedy, pokud jste dostatečně dobrým a dostatečně odvážným režisérem. Coppola jim (nejen) v tomto případě byl, díky čemuž dal vzniknout jednomu z myšlenkově nejhodnotnějších kinematografických děl 70.let a zároveň dosud nepřekonanému antiválečnému snímku. Zapomeňte na za všech okolností realistické, polodokumentární krváky typu Černého jestřába, Apokalypsa toho ve výsledku moc neukazuje a přesto má mnohonásobně údernější výpovědní hodnotu. Svou působivostí vás pohltí. Její temnost metastázuje do celého vašeho těla. A nechá vás, abyste sami procitnuli zpátky do nepříliš odlišné reality. Zanedlouho rčení „svět se řítí do záhuby“ nepochybně nabude hmatatelných rozměrů. Ale než k tomu dojde, není přeci žádný důvod se tím zabývat, viďte? 100% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, Faidra, wipeout, Triple H, hribisko, uzzi ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Mimoriadne ťažký existenciálny film, ktorý vám na pár dní zaťaží žalúdok a donúti vás premýšľať, čo ste to vlastne videli. Depresívna plavba naprieč rozhorúčeným peklom. Od iných vojnových filmov sa líši tým, že to zlo, ktoré vojna stelesňuje, tu nevidíme, ale ho cítime. A i keď nás nepríjemne bolí a zaťažuje, nedokážeme sa mu otočiť chrbtom. Hypnotické, dych berúce majstrovské dielo. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Redux verze mě definitivně přesvědčila o totálním nasazení pěti hvězd a ještě něčeho navíc. Apokalypsa je název naprosto na místě...atmosféra naprosté psychedelické deprese, ani špetka pozitivních emocí, když nepočítám Satisfaction od Rolling Stones...výjimečné věci prostě musí vznikat za výjimečných okolností. Přes to všechno - dokonalost neexistuje;) ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Apokalypsa je film, který nezůstal nic dlužen svému názvu, je to něco zcela jiného než Četa nebo Lovec jelenů, nemá hloubku příběhu, zato hloubku pocitu. Je o šílenství, kterému více či méně, dříve či později propadne každý, o hodnotách a postojích převrácených naruby, o ceně a smyslu věcí, o obětech a vrazích, kteří se už nerozšifrují, kdo je kým, o "tisickrát nic", které připraví o rozum, a co teprve " tisíckrát něco". Willardova pouť po stopách Kurtze je cestou k hrůznému poznání. Válka je šílenství a Coppola mi to svou mistrovskou režií, podpořenou snad nejlepší kamerou, jakou si lze představit, ukázal a nebral si servítky. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem redux verzi. Opravdu přespříliš dlouhé. Scén, které vás svým sdělením převálcují, je dle mě přece jen méně, než těch, kde se nic neděje a nemusely by tam být. Herci ušli, režie se snaží, ale abyste film plně vychutnali, je to třeba jistě vidět víckrát, ale doporučil bych tak s desetiletou přestávkou. To nejmíň. ()

Galerie (114)

Zajímavosti (110)

  • Plukovník Kurtz (Marlon Brando) je ve všech záběrech vidět vždy jen částečně, nikdy ne celý. (Stoka)
  • Když se kapitán Willard (Martin Sheen) setká s fotožurnalistou, mrtvá žena v pozadí za nimi dýchá. (cztrollolcz)
  • Kapitán Willard (Martin Sheen) čte informace o plukovníku Kurtzovi (Marlon Brando) a jí přitom čokoládu Hershey's. Na jejím obalu je UPC čárový kód. Ten se na cukrovinkách této značky objevil až v roce 1976. (cztrollolcz)

Reklama

Reklama