Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kulmon
    ****

    Zajímavosti: Roli kapitána Willarda měl zprvu hrát Steve McQuenn, poté Harvey Keitel, až dva týdny před počátkem natáčení jej vystřídal Martin Sheen. *** Film chtěl nejprve natočit George Lucas a Coppola měl být exekutivním producentem. To bylo ještě v době, kdy se ve Vietnamu válčilo. Warnes Bros však nedalo na film souhlas. Když jej dalo na konci 70. let, Lucas dělal na Hvězdných válkách, a tak film zrežíroval právě Coppola. *** Francis Ford Coppola se zděsil, když Marlon Brando přijel na plac, protože neuměl text a navíc byl dosti vzdálen původní představě, že Kurtz je vysoký, vyhublý člověk, zatímco Brando od natáčení Kmotra ještě ztloustnul. Vždy je točen tak, aby nebylo vidět jeho obrovské břicho. *** Willard říká Kurtzovi, že je z Ohia a Martin Sheen je skutečně z Ohia. *** Ve scéně, kdy je Willard opilý v hotelovém pokoji, byl Sheen skutečně zmožen alkoholem. Všechny jeho akce v této scéně byly prouktem opilosti, takže když Sheen praštil do zrcadla, skutečně si poranil ruku, jak je vidět ve filmu. Všichni chtěli přestat s natáčením, ale Coppola nařídil pokračovat ve scéně. Sheen chvíli vzlykal a pak se pokusil zaútočit na Coppolu. *** Coppola během filmování zhubl 45 kilogramů. *** Film byl natočen v roce 1976. *** Coppola natočil téměř dvě stě hodin materiálu. *** Film měl být natočen za šest týdnů, nakonec to trvalo 16 měsíců. *** Vodní buvol, který je ve filmu zabit, byl skutečný. *** Filmovalo se zejména na Filipínách. *** Marlon Brando dostal zaplecen 1 milion dolarů předem. Když se objevil na place opilý, se 40 kilovou nadváhou, aniž by znal slovo textu chtěl jej Coppola vyměnit za Jacka Nicholsona či Roberta Redforda. *** Coppola dlouho nebyl schopen najít uspokojvý závěr filmu, než byla jeho manželka Eleanor svědkěm, jak místní vykonávají oběť zvířete. *** Film nemá žádné úvodní titulky. *** Zvuk k filmu se dokončoval ještě devět měsícu po jeho natočení. *** Postava Martina Sheena kombinuje jména dvou synů Harrisona Forda. Benjamina a Willarda. *** Coppola během natáčení několikrát vyhrožoval sebevraždou. *** Návštěva Playboy Playmates je založena na skutečnosti, stalo se tak v roce 1965.(8.5.2009)

  • Tosim
    ****

    Viděl jsem redux verzi. Opravdu přespříliš dlouhé. Scén, které vás svým sdělením převálcují, je dle mě přece jen méně, než těch, kde se nic neděje a nemusely by tam být. Herci ušli, režie se snaží, ale abyste film plně vychutnali, je to třeba jistě vidět víckrát, ale doporučil bych tak s desetiletou přestávkou. To nejmíň.(18.4.2005)

  • Eddard
    *****

    Apokalypsa. K tomuhle veledílu mám trošku zvláštní vztah - psal jsem seminární práci na téma srovnání Apokalypsy now a jeho volného předobrazu, Conrádovy legendární povídky Srdce temnoty. Seděl jsem zavřený na samotce na své koleji v Brně a dokola si tenhle film během noci pouštěl... dokážete si představit, co to s člověkem udělá? Začínal jsem mít nepříjemný pocit, že Kurtzovi rozumím a plně jsem chápal Willarda, který jen seděl a naslouchal opojným příběhům o dokonalosti lidské mysli, odproštěné od soucitu a ideálů prohnilé nízké morálky, která je nám stejnak jen podstrkována těmi, kteří ji sami nerespektují a dokáží rozpoutat takové peklo, jakým je válka zuřící všude kolem a pronikající jako duševní nemoc do myslí všech zůčastněných. Kdo je zrůda, kdo je šílený a je v příběhu nakonec někdo kdo není? Šílený je bezesporu pan Coppola, který dle mého názoru touhle příšerností překonal samotného Kmotra a hodil rukavici všem, kdo by se chtěli pokusit natočit válku ještě sugestivněji. Nikdo ji zatím nezvedl... samozřejmě se nabízí srovnání s ostatními špičakmi žánru - Stonovou Četou, Kubrickovou Full Metal Jacket či Lovcem Jelenů... každý z těhle filmů si však bere na zřetel trochu jiný aspekt války, tudíž konfrontace ani není zapotřebí. Přesto si myslím, že Apokalypsa čímsi ční i nad těmihle velikány. Dokonalost formy se snoubí s hloubkou námětu a strašně silnými hereckými výkony (minimalismem v podání Sheena a majestátností poloboha Branda)... 100%(23.6.2006)

  • POMO
    *****

    Mimoriadne ťažký existenciálny film, ktorý vám na pár dní zaťaží žalúdok a donúti vás premýšľať, čo ste to vlastne videli. Depresívna plavba naprieč rozhorúčeným peklom. Od iných vojnových filmov sa líši tým, že to zlo, ktoré vojna stelesňuje, tu nevidíme, ale ho cítime. A i keď nás nepríjemne bolí a zaťažuje, nedokážeme sa mu otočiť chrbtom. Hypnotické, dych berúce majstrovské dielo.(13.2.2003)

  • Matty
    *****

    (nekrácený komentář k nekrácené verzi filmu) Před více než dvaceti lety natočil – úspěchem Kmotra opojený – Francis Ford Coppola megalomanskou válečnou dekonstrukci jedné šílené mysli. Plukovník Walter E. Kurtz (Marlon Brando) byl dostatečně inteligentní na to, aby se mohl zbláznit. I když ne v pravém slova smyslu – prostě se rozhodl vystoupit z kruhu, stanovit si vlastní pravidla a v konečném důsledku předstoupit před své zfanatizované (nebo spíš zfetované) soldáty jako Všemohoucí, jako bůh povstanuvší z popela desítek obětí nesmyslného válčení. Tohle je Vietnam, ale klidně by to mohlo být jakékoli jiné místo, jakákoli jiná válka. Inu, je načase, aby pár zpohodlnělých týpků z velitelství vyslalo spasitele – kapitána Willarda (Martin Sheen). Jenže spasitele koho? Masakrovaných rákosníků, na kterých stejně nikomu nezáleží? Nebo „dobrého“ jména amerických hochů bojujících spíš za vlastní přežití než za jakékoliv vyšší ideály? Válka je svinstvo , to nikdo nezpochybní a jako jediné východisko se skutečně jeví právě ona apokalypsa, která všechno zlo smete z povrchu zemského. A nejspíš taky všechno dobro. Tedy za předpokladu, že něco takového ještě vůbec existuje... . ___ Apokalypsu lze vnímat v mnoha rovinách, buď jako protiválečný protiamerický film, či jako alegorii na sestup celé společnosti – marně čekající na spasení - do pekel. Ale není problém vnímat ji čistě coby dokonale fungující mechanismus, ve kterém ve společné symbióze koexistuje nesmyslné vraždění a lhostejnost amíků k vlastní „práci“, z čehož plynou logické následky. Zprvu pohodový „river-movie“ je postupně narušován stále temnějšími a stále krutějšími výjevy reálného světa – šíleného světa. Setkáním s náruživým „surfařem“ Kilgorem (Rober Duvall), který se tak rád prochází napalmem vypálenou – postapokalyptickou – krajinou počínaje a zastávkou v samotném pekle konče. Avšak důležitým prvkem Coppolova díla je zvýraznění Kurtzových „božských“ rysů, přičemž náhlá „výměna rolí“ na samém konci filmu vypovídá o nedefinovatelnosti pojmů „dobro“ a „zlo“ nejlépe, co jsem doposud viděl. Patrná je také snaha postihnout osobnostní schizofrenii snad každého živého tvora.... . ___ Apokalypsa toho má hodně co říct, avšak je třeba počítat s daní v podobě uzmutí více než tří hodin čistého času. Což je fakt patrný předně v poslední třetině potácející se tak trochu odnikud nikam. Částečnou, ne však stoprocentní satisfakcí lze alespoň shledávat v omračujícím hereckém projevu Marlona Branda. Ač na plátně nestráví moc přes půlhodinku, na sólo polostínů a jeho plešky budete vzpomínat ještě spoustu dní po projekci. Překvapil také nenápadný Martin Sheen – ten toho moc nenamluví, ale jako průvodce do pekel funguje dokonale. „Surfař“ Roberta Duvalla pak vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi šílencem ve službách státu a šílencem, jenž jedná na vlastní pěst? Osobně bych řekl, že pouze v jejich prezentaci médií. Ta mimochodem dostala prostor i v samotném filmu. Když se vojáci uprostřed válečné vřavy zastavují před televizními kamerami, jsou napomínáni, aby pokračovali v akci a chovali se přirozeně. Zvrhle vtipné. Ale zpět k Duvallovi, resp. k jím vedenému náletu na vietnamskou vesnici – asi nejznámějšímu a nejcitovanějšímu fragmentu celé Apokalypsy. Zběsilý útok „vzdušné kavalérie“ za burácení Wagnerovy Jízdy valkýr opět dokazuje možnost dodat i válečnému masakru jistou estetickou procítěnost. Tedy, pokud jste dostatečně dobrým a dostatečně odvážným režisérem. Coppola jim (nejen) v tomto případě byl, díky čemuž dal vzniknout jednomu z myšlenkově nejhodnotnějších kinematografických děl 70.let a zároveň dosud nepřekonanému antiválečnému snímku. Zapomeňte na za všech okolností realistické, polodokumentární krváky typu Černého jestřába, Apokalypsa toho ve výsledku moc neukazuje a přesto má mnohonásobně údernější výpovědní hodnotu. Svou působivostí vás pohltí. Její temnost metastázuje do celého vašeho těla. A nechá vás, abyste sami procitnuli zpátky do nepříliš odlišné reality. Zanedlouho rčení „svět se řítí do záhuby“ nepochybně nabude hmatatelných rozměrů. Ale než k tomu dojde, není přeci žádný důvod se tím zabývat, viďte? 100% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, Faidra, wipeout, Triple H, hribisko, uzzi(12.11.2005)

  • - Projekt několikrát málem ztroskotal, neboť náklady se z původních 13 miliónů vyšplhali na vce než 30 miliónů dolarů. (Karlos80)

  • - Roli kapitána Willarda měl zprvu hrát Steve McQueen, poté Harvey Keitel, až dva týdny před počátkem natáčení jej vystřídal Martin Sheen. (Kulmon)

  • - Martin Sheen začal počas natáčania neúmerne piť a rozišiel sa s manželkou. (marlon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace