Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Rob Roy
    ****

    Viděl jsem Redux verzi a i přes více než tříhodinovou stopáž to je silný film. Vietnam ukazuje jako totální chaos a tak trochu anarchii. Místy jsem si dokonce vzpomněl i na Lynche (nebo vám snad připadá normální surfovat na pláži za napalmového útoku?). Ovšem nachází se zde i slabší místa, která musíte přetrpět. Úvodní a závěrečná sekvence ( s písní od The Doors ) a Robert Duvall nemají chybu. Po druhém skouknutí doma na DVD jsem došel k názoru, že tenhle film kazí závěrečná třetina, kde nám plukovník Kurtz vštěpuje do hlavy něco ( údajně svojí filozofii ), kterou jsem dosud nepochopil a začínám si myslet, že jenom plácá kraviny bez hlavy a paty, aby si divák řekl, že to je magor.(6.12.2003)

  • Matty
    *****

    (nekrácený komentář k nekrácené verzi filmu) Před více než dvaceti lety natočil – úspěchem Kmotra opojený – Francis Ford Coppola megalomanskou válečnou dekonstrukci jedné šílené mysli. Plukovník Walter E. Kurtz (Marlon Brando) byl dostatečně inteligentní na to, aby se mohl zbláznit. I když ne v pravém slova smyslu – prostě se rozhodl vystoupit z kruhu, stanovit si vlastní pravidla a v konečném důsledku předstoupit před své zfanatizované (nebo spíš zfetované) soldáty jako Všemohoucí, jako bůh povstanuvší z popela desítek obětí nesmyslného válčení. Tohle je Vietnam, ale klidně by to mohlo být jakékoli jiné místo, jakákoli jiná válka. Inu, je načase, aby pár zpohodlnělých týpků z velitelství vyslalo spasitele – kapitána Willarda (Martin Sheen). Jenže spasitele koho? Masakrovaných rákosníků, na kterých stejně nikomu nezáleží? Nebo „dobrého“ jména amerických hochů bojujících spíš za vlastní přežití než za jakékoliv vyšší ideály? Válka je svinstvo , to nikdo nezpochybní a jako jediné východisko se skutečně jeví právě ona apokalypsa, která všechno zlo smete z povrchu zemského. A nejspíš taky všechno dobro. Tedy za předpokladu, že něco takového ještě vůbec existuje... . ___ Apokalypsu lze vnímat v mnoha rovinách, buď jako protiválečný protiamerický film, či jako alegorii na sestup celé společnosti – marně čekající na spasení - do pekel. Ale není problém vnímat ji čistě coby dokonale fungující mechanismus, ve kterém ve společné symbióze koexistuje nesmyslné vraždění a lhostejnost amíků k vlastní „práci“, z čehož plynou logické následky. Zprvu pohodový „river-movie“ je postupně narušován stále temnějšími a stále krutějšími výjevy reálného světa – šíleného světa. Setkáním s náruživým „surfařem“ Kilgorem (Rober Duvall), který se tak rád prochází napalmem vypálenou – postapokalyptickou – krajinou počínaje a zastávkou v samotném pekle konče. Avšak důležitým prvkem Coppolova díla je zvýraznění Kurtzových „božských“ rysů, přičemž náhlá „výměna rolí“ na samém konci filmu vypovídá o nedefinovatelnosti pojmů „dobro“ a „zlo“ nejlépe, co jsem doposud viděl. Patrná je také snaha postihnout osobnostní schizofrenii snad každého živého tvora.... . ___ Apokalypsa toho má hodně co říct, avšak je třeba počítat s daní v podobě uzmutí více než tří hodin čistého času. Což je fakt patrný předně v poslední třetině potácející se tak trochu odnikud nikam. Částečnou, ne však stoprocentní satisfakcí lze alespoň shledávat v omračujícím hereckém projevu Marlona Branda. Ač na plátně nestráví moc přes půlhodinku, na sólo polostínů a jeho plešky budete vzpomínat ještě spoustu dní po projekci. Překvapil také nenápadný Martin Sheen – ten toho moc nenamluví, ale jako průvodce do pekel funguje dokonale. „Surfař“ Roberta Duvalla pak vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi šílencem ve službách státu a šílencem, jenž jedná na vlastní pěst? Osobně bych řekl, že pouze v jejich prezentaci médií. Ta mimochodem dostala prostor i v samotném filmu. Když se vojáci uprostřed válečné vřavy zastavují před televizními kamerami, jsou napomínáni, aby pokračovali v akci a chovali se přirozeně. Zvrhle vtipné. Ale zpět k Duvallovi, resp. k jím vedenému náletu na vietnamskou vesnici – asi nejznámějšímu a nejcitovanějšímu fragmentu celé Apokalypsy. Zběsilý útok „vzdušné kavalérie“ za burácení Wagnerovy Jízdy valkýr opět dokazuje možnost dodat i válečnému masakru jistou estetickou procítěnost. Tedy, pokud jste dostatečně dobrým a dostatečně odvážným režisérem. Coppola jim (nejen) v tomto případě byl, díky čemuž dal vzniknout jednomu z myšlenkově nejhodnotnějších kinematografických děl 70.let a zároveň dosud nepřekonanému antiválečnému snímku. Zapomeňte na za všech okolností realistické, polodokumentární krváky typu Černého jestřába, Apokalypsa toho ve výsledku moc neukazuje a přesto má mnohonásobně údernější výpovědní hodnotu. Svou působivostí vás pohltí. Její temnost metastázuje do celého vašeho těla. A nechá vás, abyste sami procitnuli zpátky do nepříliš odlišné reality. Zanedlouho rčení „svět se řítí do záhuby“ nepochybně nabude hmatatelných rozměrů. Ale než k tomu dojde, není přeci žádný důvod se tím zabývat, viďte? 100% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, Faidra, wipeout, Triple H, hribisko, uzzi(12.11.2005)

  • Tosim
    ****

    Viděl jsem redux verzi. Opravdu přespříliš dlouhé. Scén, které vás svým sdělením převálcují, je dle mě přece jen méně, než těch, kde se nic neděje a nemusely by tam být. Herci ušli, režie se snaží, ale abyste film plně vychutnali, je to třeba jistě vidět víckrát, ale doporučil bych tak s desetiletou přestávkou. To nejmíň.(18.4.2005)

  • Pohrobek
    *****

    Nepřekonatelná sondáž válečné nálady pojatá jako klasický pikareskní román směřující do Dantova Pekla. Hrdina je konfrontován s prvky války, kterým nemůže rozumět, a jež ho přesto nutí zoufale rozvažovat. Ať je to odlidštěná vojenská mašinérie trpělivě likvidující neposlušné nebo jen nepochopitelné elementy sebe samé, vojenské šílenství tvořící nietzschovské nadlidi ztělesněné wagnerovským Siegfriedem, komerci tyjící i z válečných tragédií a všechny typy oběti války, které se fanaticky bijí nebo jen rezignovaně vyčkavájí naplnění svých beznadějných osudů. A nakonec a hlavně konečný produkt naprostého zjednodušení lidského bytí: stvoření BOHA, který jedině dokáže tuto situaci snést a takovým, jakým je, zůstane navždy, nezávisle na nějakém přitroublém pozemském jsoucnu!!!(30.9.2004)

  • akisha
    *****

    Zvláštní film, skoro až hypnoticky depresivní, sugestivní a nepříjemný, ale zároveň nepustí, přiková oči k obrazovce a vleze hluboko pod kůži. Kdo ho vyhledal kvůli Marlonovi (jako já), mohl by být zklamán (ale já nebyla), jelikož se tam zrovna nějak extrémně často nevyskytuje. Ale když už tam je, stojí to za to. Ty monology - nejen jeho, ale i Sheena - si pamatuju doteď. Perfektně zvládnutá a přiblížená psychologie člověka, kterému začne z války harašit v hlavě, ale přitom ho alespoň kouskem duše divák chápe a sympatizuje. On ale vedle Marlona i Sheen hraje skvěle a všichni ostatní herci taky, v paměti z nich utkví zřejmě hlavně šílenec Dennis Hopper. Apokalypsa je film pomalý, přemítavý a těžký, pochybuju, že je pro někoho příjemným zážitkem, ale nemůžu říct, že bych litovala zhlédnutí. A to díky silné myšlence a výpovědi, kterou sděluje.(18.7.2011)

  • - Manželka režiséra Coppolu si počas natáčania viedla denník, v ktorom okrem iného uvádzala sto dôvodov, prečo film nebol nikdy dokončený. (Raccoon.city)

  • - Spoiler: Počet mrtvých ve filmu je 62. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Coppola během natáčení několikrát vyhrožoval sebevraždou. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace