Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Karlos80
    ***

    Apokalypsa Now aneb " work in progress". Silně depresivní plavba napříč rožhaveným peklem, které nestojí na příběhu ale na pocitech. Tudíž bych to neoznačil jednoznačně jako válečný snímek. Úděsný sen, fascinující barvy, mystifikace, demaskování války, to vše v tomto jedinečném dokonale vizuálním snímku, který ale také směšuje třeba satiru s úchvatnými barevnými psychedelickými orgiemi, ukazuje napalmové ohně za doprovodu skupiny Doors, nálety vrtulníku při Wágnerově jízdě, valkýr, surfující vojáky v bitevní vřavě nebo třeba playgirls v džungli. Celý film pak působí jako jedno velké drogové opojení, a nevadil mi ani ten filozofický konec. v nemž je právě apokalypsa neustále přítomná-odpuzující a fascinující. .(11.5.2006)

  • Matty
    *****

    (nekrácený komentář k nekrácené verzi filmu) Před více než dvaceti lety natočil – úspěchem Kmotra opojený – Francis Ford Coppola megalomanskou válečnou dekonstrukci jedné šílené mysli. Plukovník Walter E. Kurtz (Marlon Brando) byl dostatečně inteligentní na to, aby se mohl zbláznit. I když ne v pravém slova smyslu – prostě se rozhodl vystoupit z kruhu, stanovit si vlastní pravidla a v konečném důsledku předstoupit před své zfanatizované (nebo spíš zfetované) soldáty jako Všemohoucí, jako bůh povstanuvší z popela desítek obětí nesmyslného válčení. Tohle je Vietnam, ale klidně by to mohlo být jakékoli jiné místo, jakákoli jiná válka. Inu, je načase, aby pár zpohodlnělých týpků z velitelství vyslalo spasitele – kapitána Willarda (Martin Sheen). Jenže spasitele koho? Masakrovaných rákosníků, na kterých stejně nikomu nezáleží? Nebo „dobrého“ jména amerických hochů bojujících spíš za vlastní přežití než za jakékoliv vyšší ideály? Válka je svinstvo , to nikdo nezpochybní a jako jediné východisko se skutečně jeví právě ona apokalypsa, která všechno zlo smete z povrchu zemského. A nejspíš taky všechno dobro. Tedy za předpokladu, že něco takového ještě vůbec existuje... . ___ Apokalypsu lze vnímat v mnoha rovinách, buď jako protiválečný protiamerický film, či jako alegorii na sestup celé společnosti – marně čekající na spasení - do pekel. Ale není problém vnímat ji čistě coby dokonale fungující mechanismus, ve kterém ve společné symbióze koexistuje nesmyslné vraždění a lhostejnost amíků k vlastní „práci“, z čehož plynou logické následky. Zprvu pohodový „river-movie“ je postupně narušován stále temnějšími a stále krutějšími výjevy reálného světa – šíleného světa. Setkáním s náruživým „surfařem“ Kilgorem (Rober Duvall), který se tak rád prochází napalmem vypálenou – postapokalyptickou – krajinou počínaje a zastávkou v samotném pekle konče. Avšak důležitým prvkem Coppolova díla je zvýraznění Kurtzových „božských“ rysů, přičemž náhlá „výměna rolí“ na samém konci filmu vypovídá o nedefinovatelnosti pojmů „dobro“ a „zlo“ nejlépe, co jsem doposud viděl. Patrná je také snaha postihnout osobnostní schizofrenii snad každého živého tvora.... . ___ Apokalypsa toho má hodně co říct, avšak je třeba počítat s daní v podobě uzmutí více než tří hodin čistého času. Což je fakt patrný předně v poslední třetině potácející se tak trochu odnikud nikam. Částečnou, ne však stoprocentní satisfakcí lze alespoň shledávat v omračujícím hereckém projevu Marlona Branda. Ač na plátně nestráví moc přes půlhodinku, na sólo polostínů a jeho plešky budete vzpomínat ještě spoustu dní po projekci. Překvapil také nenápadný Martin Sheen – ten toho moc nenamluví, ale jako průvodce do pekel funguje dokonale. „Surfař“ Roberta Duvalla pak vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi šílencem ve službách státu a šílencem, jenž jedná na vlastní pěst? Osobně bych řekl, že pouze v jejich prezentaci médií. Ta mimochodem dostala prostor i v samotném filmu. Když se vojáci uprostřed válečné vřavy zastavují před televizními kamerami, jsou napomínáni, aby pokračovali v akci a chovali se přirozeně. Zvrhle vtipné. Ale zpět k Duvallovi, resp. k jím vedenému náletu na vietnamskou vesnici – asi nejznámějšímu a nejcitovanějšímu fragmentu celé Apokalypsy. Zběsilý útok „vzdušné kavalérie“ za burácení Wagnerovy Jízdy valkýr opět dokazuje možnost dodat i válečnému masakru jistou estetickou procítěnost. Tedy, pokud jste dostatečně dobrým a dostatečně odvážným režisérem. Coppola jim (nejen) v tomto případě byl, díky čemuž dal vzniknout jednomu z myšlenkově nejhodnotnějších kinematografických děl 70.let a zároveň dosud nepřekonanému antiválečnému snímku. Zapomeňte na za všech okolností realistické, polodokumentární krváky typu Černého jestřába, Apokalypsa toho ve výsledku moc neukazuje a přesto má mnohonásobně údernější výpovědní hodnotu. Svou působivostí vás pohltí. Její temnost metastázuje do celého vašeho těla. A nechá vás, abyste sami procitnuli zpátky do nepříliš odlišné reality. Zanedlouho rčení „svět se řítí do záhuby“ nepochybně nabude hmatatelných rozměrů. Ale než k tomu dojde, není přeci žádný důvod se tím zabývat, viďte? 100% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, Faidra, wipeout, Triple H, hribisko, uzzi(12.11.2005)

  • EdaS
    ****

    Apokalypsu jsem viděl poprvé až v Redux verzi, ale hlavní přidané scény jsem poznal - nejsou sice nezajímavé, ale docela běh filmu zdržují, aniž by děj nějak zvlášť obohatily. A přidat k už i tak dlouhému filmu dalších 53 minut je opravdu moc. Myslím, že by se režisérům tohle "přepisování historie" mělo zakázat. Původní verzi bych pět hvězdiček dal. P.S. Podle IMDB měl původně Apokalypsu režírovat George Lucas - to by bylo teprve peklo! :o)(11.5.2003)

  • tron
    *****

    „Máš právo zabiť ma, ale nie súdiť.“ Tento šialený (za takých podmienok aj vznikal, nakrúcanie pripomínalo peklo od doslova infarktujúcich hercov po psychopaticky narastajúci rozpočet) vojnový epos, som mal česť (vďaka 200-korunovému Vapetu a jeho „edícii pre každého") pozrieť si prvýkrát až v 21. storočí v originálnom znení s titulkami a v obéznom 202 MINÚTOVOM režisérskom kolose (oproti „len“ 153 minút dlhej kino verzii uvidíme „navyše“ napr. aj fascinujúco zahmlenú francúzsku farmu). Nie som si istý, čo sa mi na APOKALYPSE páčilo najviac. Na zahodenie nebol Tom Hagen Duvall (vrtuľníkom prenasledujúci hrdinov, aby mu vrátili surfársku dosku), ale o tomto monštruóznom a nebezpečnom kolose (cesta po rieke je čoraz nervy a mäso trhajúcejšia) sa ťažko píše... samozrejme Brando úchvatný... a finálne bombardovanie... monológ sústredeného Martina Sheena... obetovanie býka... zasnený monológ Martina Sheena... Playboy... Kurtzov tábor... Viac v mojom článku na Kinema.sk, kam už nepíšem: http://www.kinema.sk/clanok.asp?id=20100(25.6.2005)

  • POMO
    *****

    Mimoriadne ťažký existenciálny film, ktorý vám na pár dní zaťaží žalúdok a donúti vás premýšľať, čo ste to vlastne videli. Depresívna plavba naprieč rozhorúčeným peklom. Od iných vojnových filmov sa líši tým, že to zlo, ktoré vojna stelesňuje, tu nevidíme, ale ho cítime. A i keď nás nepríjemne bolí a zaťažuje, nedokážeme sa mu otočiť chrbtom. Hypnotické, dych berúce majstrovské dielo.(13.2.2003)

  • - Ve scéně s helikoptérami, doprovázené Jízdou Valkýr, je v záběru na magnetofon vidět, že páska neprochází přes jeho hlavy. (('Butcher'))

  • - Útok helikoptér na vietnamskú "Potemkinovskú dedinu" režíroval Coppola osobne a takmer prišiel o život. (marlon)

  • - Francis Ford Coppola prezradil, že pri natáčaní ho svojou hypnotickou atmosférou veľmi ovplyvnil film Neotpravlennoje pismo (1959). (jaklee)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace