Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    *****

    (nekrácený komentář k nekrácené verzi filmu) Před více než dvaceti lety natočil – úspěchem Kmotra opojený – Francis Ford Coppola megalomanskou válečnou dekonstrukci jedné šílené mysli. Plukovník Walter E. Kurtz (Marlon Brando) byl dostatečně inteligentní na to, aby se mohl zbláznit. I když ne v pravém slova smyslu – prostě se rozhodl vystoupit z kruhu, stanovit si vlastní pravidla a v konečném důsledku předstoupit před své zfanatizované (nebo spíš zfetované) soldáty jako Všemohoucí, jako bůh povstanuvší z popela desítek obětí nesmyslného válčení. Tohle je Vietnam, ale klidně by to mohlo být jakékoli jiné místo, jakákoli jiná válka. Inu, je načase, aby pár zpohodlnělých týpků z velitelství vyslalo spasitele – kapitána Willarda (Martin Sheen). Jenže spasitele koho? Masakrovaných rákosníků, na kterých stejně nikomu nezáleží? Nebo „dobrého“ jména amerických hochů bojujících spíš za vlastní přežití než za jakékoliv vyšší ideály? Válka je svinstvo , to nikdo nezpochybní a jako jediné východisko se skutečně jeví právě ona apokalypsa, která všechno zlo smete z povrchu zemského. A nejspíš taky všechno dobro. Tedy za předpokladu, že něco takového ještě vůbec existuje... . ___ Apokalypsu lze vnímat v mnoha rovinách, buď jako protiválečný protiamerický film, či jako alegorii na sestup celé společnosti – marně čekající na spasení - do pekel. Ale není problém vnímat ji čistě coby dokonale fungující mechanismus, ve kterém ve společné symbióze koexistuje nesmyslné vraždění a lhostejnost amíků k vlastní „práci“, z čehož plynou logické následky. Zprvu pohodový „river-movie“ je postupně narušován stále temnějšími a stále krutějšími výjevy reálného světa – šíleného světa. Setkáním s náruživým „surfařem“ Kilgorem (Rober Duvall), který se tak rád prochází napalmem vypálenou – postapokalyptickou – krajinou počínaje a zastávkou v samotném pekle konče. Avšak důležitým prvkem Coppolova díla je zvýraznění Kurtzových „božských“ rysů, přičemž náhlá „výměna rolí“ na samém konci filmu vypovídá o nedefinovatelnosti pojmů „dobro“ a „zlo“ nejlépe, co jsem doposud viděl. Patrná je také snaha postihnout osobnostní schizofrenii snad každého živého tvora.... . ___ Apokalypsa toho má hodně co říct, avšak je třeba počítat s daní v podobě uzmutí více než tří hodin čistého času. Což je fakt patrný předně v poslední třetině potácející se tak trochu odnikud nikam. Částečnou, ne však stoprocentní satisfakcí lze alespoň shledávat v omračujícím hereckém projevu Marlona Branda. Ač na plátně nestráví moc přes půlhodinku, na sólo polostínů a jeho plešky budete vzpomínat ještě spoustu dní po projekci. Překvapil také nenápadný Martin Sheen – ten toho moc nenamluví, ale jako průvodce do pekel funguje dokonale. „Surfař“ Roberta Duvalla pak vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi šílencem ve službách státu a šílencem, jenž jedná na vlastní pěst? Osobně bych řekl, že pouze v jejich prezentaci médií. Ta mimochodem dostala prostor i v samotném filmu. Když se vojáci uprostřed válečné vřavy zastavují před televizními kamerami, jsou napomínáni, aby pokračovali v akci a chovali se přirozeně. Zvrhle vtipné. Ale zpět k Duvallovi, resp. k jím vedenému náletu na vietnamskou vesnici – asi nejznámějšímu a nejcitovanějšímu fragmentu celé Apokalypsy. Zběsilý útok „vzdušné kavalérie“ za burácení Wagnerovy Jízdy valkýr opět dokazuje možnost dodat i válečnému masakru jistou estetickou procítěnost. Tedy, pokud jste dostatečně dobrým a dostatečně odvážným režisérem. Coppola jim (nejen) v tomto případě byl, díky čemuž dal vzniknout jednomu z myšlenkově nejhodnotnějších kinematografických děl 70.let a zároveň dosud nepřekonanému antiválečnému snímku. Zapomeňte na za všech okolností realistické, polodokumentární krváky typu Černého jestřába, Apokalypsa toho ve výsledku moc neukazuje a přesto má mnohonásobně údernější výpovědní hodnotu. Svou působivostí vás pohltí. Její temnost metastázuje do celého vašeho těla. A nechá vás, abyste sami procitnuli zpátky do nepříliš odlišné reality. Zanedlouho rčení „svět se řítí do záhuby“ nepochybně nabude hmatatelných rozměrů. Ale než k tomu dojde, není přeci žádný důvod se tím zabývat, viďte? 100% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, Faidra, wipeout, Triple H, hribisko, uzzi(12.11.2005)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Mám rád vůni napalmu po ránu." Nijak zvlášť nevyhledávám válečné snímky, ale tato exkurze do válečného šílenství se i mně jevila velmi interesantní. Hlavně proto, že do boje vstoupíme ve chvíli, kdy už kulky a šípy létající kolem hlav amerických osvoboditelů jsou stavěny na úroveň obtížného hmyzu a vojáci se věnují tomu důležitému - chlastu, drogám, sexu, steakům a surfování. Sice mi poněkud vadí, že každá ekonomická krize USA je zažehnána válkou za záchranu světa na libovolném místě naší planety, ale jedinečný pplk. Kilgore mi alespoň dodal první rozumný důvod vedení vietnamské války - surfování pod palbou se v té době patrně jinde nedalo provozovat. Zkrátka až do přejezdu kambodžské hranice jsem se nečekaně bavil, ale následné zdlouhavé vykecávání mne donutilo jednu hvězdu pozapomenout v nepřístupné džungli.(2.7.2012)

  • Radek99
    *****

    Obecně kvituji s úlevou všechny pacifistické tendence a přikláním se k tomu, že válečné filmy jako takové nejsou mým oblíbeným žánrem, výjimku tvoří jen ty z nich, které demaskují zrůdnou podstatu války a netváří se tak, že válka je skvělá show, akce a adrenalinová jízda (viz mnohé pokleslé válečné akční filmy - kupříkladu propagandou nasáklá série o Johnu Rambovi). Válka prostě není cool, je to Utrpení, Bolest a Smrt... A takhle reflektována má pak i percepce takového snímku smysl. Stejně tak funguje i svět Coppolovy Apokalypsy...cynický svět hrůzy a odosobnění válečné mašinérie, nezastavitelného kolosu smrti a zabíjení, který nezávisle na lidech, jenž ho uvedli do pohybu, svou setrvačností a kinetikou drtí vše a všechny. Hrůza, Smrt, Prázdnota... Člověk si někde v sobě nese archetyp dávného válečníka a jeho sklon k destrukci a nihilistické zkáze...Apokalypsa...konec světa...zasazený do vietnamské džungle. Existuje vůbec silnější protiválečné memento než toto filmové mene tekel?(25.9.2007)

  • kleopatra
    *****

    Apokalypsa je film, který nezůstal nic dlužen svému názvu, je to něco zcela jiného než Četa nebo Lovec jelenů, nemá hloubku příběhu, zato hloubku pocitu. Je o šílenství, kterému více či méně, dříve či později propadne každý, o hodnotách a postojích převrácených naruby, o ceně a smyslu věcí, o obětech a vrazích, kteří se už nerozšifrují, kdo je kým, o "tisickrát nic", které připraví o rozum, a co teprve " tisíckrát něco". Willardova pouť po stopách Kurtze je cestou k hrůznému poznání. Válka je šílenství a Coppola mi to svou mistrovskou režií, podpořenou snad nejlepší kamerou, jakou si lze představit, ukázal a nebral si servítky.(15.8.2005)

  • gudaulin
    ****

    Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %.(6.2.2015)

  • - Útok helikoptér na vietnamskú "Potemkinovskú dedinu" režíroval Coppola osobne a takmer prišiel o život. (marlon)

  • - Robert Duvall (Kilgore) mal panický strach z výšok, a tak natočenie celej sekvencie leteckého útoku si vyžiadalo z jeho strany nemalú odvahu. (marlon)

  • - Martin Sheen začal počas natáčania neúmerne piť a rozišiel sa s manželkou. (marlon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace