Zkrocená hora

Ang Lee je zpět s plnou parádou. Vynikající herci (to je poprvé, co jsem si Heatha Ledgera v nějakém filmu skutečně všiml, a svým výkonem mě ohromil), a jeden z nejsmutnějších příběhů, jaké jsem kdy na plátně viděl. K dokonalosti už jen chybí, aby ústřední dvojka místo fazolí žrala pověstný Cartmanův pudink. (28.02.2006)

No, nebudu řešit, jestli si film nějakou tu zlatou sošku zasloužil, nebo ne a jestli ho kritici vychválili do výšin a diváci přijali vlažně s nedůvěřivou grimasou ve tváři. Já jsem viděl velice dobře natočený, zahraný a ohudebněný snímek o nenaplněné lásce dvou mužů, který se nesnažil zbytečně emočně útočit a přitom nenudil. Říkejte si co chcete, ale já plně oceňuju odvahu a poselství/myšlenku pana režiséra, protože by se asi nenašlo moc tvůrců, kteří by si na takový film troufli. Samozřejmě by se dalo diskutovat o tom, jestli se té homosexuální lásce dá věřit, ale já takovou nepoznal (alespoň zatím :-D) a tudíž nemám potřebu ji zpochybňovat. A když se podívám na film jako na celek, tak mu můžu vytknout jen a pouze jeho délku a natahování některých scén. Hodnotím 4*, zhlédněte a přeberte si to sami. (02.01.2009)

Utahanost nade vše ostatní. Může těšit Leeho režie v jednotlivých scénách, herecké výkony či uvěřitelné vztahy mezi všemi charaktery... Jenže vše zastíní u-t-a-h-a-n-o-s-t, která je tak ohromná, že vám vlastně vůbec nedovolí do snímku proniknout (či spíše v tomto případě penetrovat?). Osobně bych také ocenil, kdyby si Gyllenhaal s Ledgerem prohodili role, jelikož druhý jmenovaný se do mlčenlivé role moc nehodí, byť jí zvládá. (19.10.2007)

Ojoj, tohle bude těžké. Snáze se kritizuje než chválí, jenomže tady nemám zkritizovat co. Ang Lee mířil divákovi přímo na komoru a mně prostřelil i předsíň. To to bolí, to to bolí. Zbývá mi naděje, že bolest očišťuje a povznáší. To bych se ovšem musela vznášet přinejmenším v ionosféře a ne sedět tady a hledat slova. Brokeback Mountain není film o homosexuálech pro homosexuály. To by přibližně 96% diváků vycházelo z kina se znuděným zíváním, ne v těžkém mlčení nebo se slzami na krajíčku. Často opakované námitky typu "kdyby tam byl chlap a ženská, tak to je docela obyčejná nudná historka" ovšem s dovolením neberu - jistěže by film byl jiný, kdyby v něm vystupovali jiní hrdinové za jiných okolností. Není to totiž ani klasický milostný příběh, kterýžto žánr má určitá osvědčená pravidla, přičemž tady se na většinu z nich kašle zvysoka. Pokud čekáte obvyklou linearitu sbližování dvou lidí, tedy obvyklé budování vztahu "přeskočení jiskry - kradmé pokukování - ,náhodné´ doteky - trapasy - koktavé vyznání - nešikovný polibek - šikovnější polibek - plná konzumace vztahu (rozkošný termín)," mnohořádková ohnivá vyznání, slzavá zapřisahání, dramatické obraty v ději a odpovídající závěr, tak vězte, že se spíš dočkáte Godota. Brokeback Mountain není ani bořitelem tradičního amerického mýtu, těžko můžete zbořit něco, co nikdy neexistovalo. Jako se ideál rytířství zrodil kromě jiného z díla Ch. de Troyes a T. Maloryho, zatímco rytíři v reálu byli povětšinou pěkná sebranka, tak ideál drsné kovbojské mužnosti vznikl více z tradice než ze skutečnosti. A také není ničitelem předsudků, protože bych ráda věřila tomu, že si žádná myslící osoba nespojuje homosexuální orientaci s falzetem a zálibou v růžové. Brokeback Mountain je příběhem drsným jako povrch wyomingských skal a křehkým jako okvětní plátek divokého orlíčku. Je vyprávěním o lidech, kteří se zamilovali ve špatný čas na špatném místě a z Ennisovy strany k tomu přidali další chybu v podobě dlouholetého popírání jakéhokoli vztahu a citu. Je svědectvím o dusivé síle mlčení a viny, jež není proviněním, přestože doslova "breaks back" nejen ústřední dvojici. Je příběhem o zakázaném ovoci, zrajícím pouze několik dní uprostřed divočiny daleko od slídivých zraků. Je obžalobou lidství ukovaného do pout asfaltových cest a maloměstského prachu a příběhem lásky skryté pod oblaky plujícími nad horou Brokeback. Je strohou a mlčenlivou horou tyčící se nad žírnými krajinkami jiných filmů. Je příběhem o životě, který jako v jedné písni přesýpáme na způsob písku mezi prsty, až nám dlaně zůstanou prázdné. (31.07.2007)

Možná by neškodilo, kdyby tento snímek viděl pan Klaus...Myslím, že říkat cokoli navíc, je zbytečné, protože "Brokeback Mountain" musí člověk vidět a prožít "na vlastní kůži". Kdybych měla jen dodat, čím si mě získal nejvíce, byla by to neuvěřitelně krásná hudba, bezchybné herecké výkony obou "teplých kovbojů", kamera a nádherná drsná příroda, ve které se zrodila stejně nádherná a drsná láska. # 19.3.2006: Ačkoli je to už nějaký ten pátek, co jsem shlédla "Brokeback Mountain", stále ještě o něm přemýšlím. Ráda bych se vrátila ke dvěma nadějným hercům současného Hollywoodu, protože, troufám si tvrdit, pro oba znamená tento snímek přelom v jejich kariéře. Pokud bych měla obě postavy porovnat, byl pro mě z hlediska psychologického vývoje zajímavější Ennis Del Mar (mumlající Heath Ledger), pro něhož vyrovant se se svojí odlišnou sexuální orientací znamenalo žít hořký uzavřený život opuštěného vlka-samotáře. Zato Jack Twist (ztvárněný Jakem Gyllenhaalem - být Bradem, Tomem a dalšími, koukám si tohle jméno pěkně rychle zapamatovat) mi přišel na první pohled průhlednější, jednodušeji napsaný. Byl to on, kdo svoji "pravou tvář" příliš netajil a svedl Ennise (u kterého mám pocit, že si vlastně dlouho nebyl vůbec jistý, kým je a bez Jacka by mu možná déle trvalo připustit si "pravdu"). Ovšem musím podotknout, že jsem úplně zírala, když se mi Jake před očima měnil z obyčejného kluka v typického Texasana se všemi atributy tohoto archetypu. Nominace na Oscara tu byla zcela na místě. Jenže měla jsem také pocit, že Jack narozdíl od Ennise žije docela šťastný život, že tolik netrpí rozpolcením mezi tím, co je společensky akceptované, a co je skutečně přirozené. Jack žil život nenaplněný, ale narozdíl od Ennise měl možnost alespoň načas uniknout. Snad až v závěru při jedné z nejkrásnějších scén u jezera ("Kéž bych tě dokázal opustit") mi došlo, že nic není takové, jak to na první pohled vypadá. Tímhle si mě scénárista, potažmo režisér, dokonale získal. Umocnění pocitů navíc pomáhal onen přesně zvolený kontrast charakterů, jedna postava bez druhé by nikdy nedostala takovou hloubku. Mám pocit, že na kontrastu bylo založeno i mnoho scén prostředí (příroda x město), jejichž tichá krása (ano, i špinavý zapadákov může být chvílemi krásný, byť na krajinu kolem Brokeback Mountain nemá ani zdaleka) byla jedním z nejlepších prvků filmu. A každá z postav pohybujících se v promyšleném a citlivě vystavěném scénáři dokonale splnila svoji funkci, díky čemuž celek ideálně fungoval. Snímek se tak dokonce obešel bez vyhroceného a gradovaného závěru a docílil divácké katarze střídmým obrazem reality. (11.03.2006)