Zkrocená hora

Tenhle příběh zakázané lásky dvou mužů na mě dost silně zapůsobil. Ze začátku to pro ty dva bylo takové náhlé poblouznění, ale časem to přerostlo v lásku a oni musí čelit svým niterným touhám a i když by nejraději byli spolu, vědí že je to v té době naprosto nemožné a tak nemůžou být štastní jak oni tak i jejich rodiny. Ang Lee natočil citlivý příběh a oba hlavní představitelé (Heath Ledger a Jake Gyllenhaal) své role výborně zvládli. (26.08.2008)

NESKUTEČNĚ nádherný film, který mě dostal do kolen a na hodně dlouhou dobu úplně připravil o řeč. O Zkrocené hoře se dají napsat mraky superlativ, ale žádná slova nedokáží dost dobře vystihnou veškerá témata a bohatství, které obnáší. Je to snímek jedinečný svým přirozeně tuctovým příběhem, hereckými výkony ústředního dua, kamerou, komorností, melancholií, především ale ohromným citem a empatií s jakou je odvyprávěn a řekl bych, že do jisté míry i svou blízkostí a civilností, která umožňuje se s pohnutým osudem dvou zamilovaných jednoduše ztotožnit, zcela oproštěn levného sentimentu, kýče nebo arogance. Svým způsobem pojednává celý film o lidech - o jejich chybách, rozhodnutích, která mohou ovlivnit průběh celého života, o maskách, pravdě a lži, nepochopení, osamělosti a potřebě hledat si svůj protějšek a svou oporu, přátelství, omezenosti a bolesti - a to není na dvě hodiny útlocitné stopáže málo, nemyslíte? Domnívám se, že mnoho filmařů má co dohánět, protože tohle je v rámci romantických dramat nedostižná meta. A komu vadí, že tentokrát se dostalo také na chlapskou lásku... ať se jde bodnout. Smekám svůj neexistující kovbojský klobouk, pane Lee, byť jste mě v mém vyhnanství hodně rozesmutněl. Jen je škoda té velké křivdy okolo ocenění/přecenění hudby... ;) (22.07.2008)

Po zkušenosti s komentářem k filmu Ptačí klec píšu s obavami. Tehdy mi interní poštou přišel gramatický zločin, jehož autor mě vyzýval, abych snížil hodnocení filmu, "protože je o teplouších," jak mě důvěrně informoval. Zřejmě v domnění, že při své chabé inteligenci jsem tak závažný prohřešek přehlédl. ;-) Tentokrát se obávám opačné reakce, protože se chystám mírně polemizovat s všeobecným nadšením. O to, že Zkrocená hora je formálně dokonalý film s bravurními hereckými výkony, se nepřu. Co mě ale mrzí, je drobný alibismus, s nímž umožňuje dvě zcela protichůdné interpretace. Nevěřím, že dokáže zliberalizovat úzkoprsou většinu. Spíš si myslím, že jak tolerantní, tak předpojatou část publika pouze utvrdí v jejich dosavadním názoru na homosexuály. Ti první budou Zkrocenou horu vnímat asi takhle: Dva honáci dobytka, chlapáci každým coulem, se do sebe zamilujií, s panikou si uvědomí, že to, co o sobě zřejmě tušili celá léta, nebylo jen střídavé pominutí smyslů, ale konstantní citové zaměření, nicméně nemají odvahu je ventilovat v obavě z veřejného odsouzení. Rozhodnuti zapomenout a potlačit svou přirozenost si založí rodiny. Naoko žijí v šabloně "amerického způsobu života" a to, na čem jim nejvíc záleží, odsouvají do ilegality místa, kam bedlivé oko veřejnosti nedohlédne. Je nám líto, že se narodili v nesprávné době na nesprávném místě. Jenže druhá varianta dovolu konzervativnímu publiku považovat Jacka a Ennise za mravně přijatelné PROTO, že své zaměření sami chápou jako trestuhodnou úchylku, kterou je třeba prozíravě tutlat a "odčinit" založením rodin. Popřením osobních preferencí ve prospěch unifikované společnosti. Nepochybuji sice, že Angu Leeovi šlo o poselství č. 1, ale masový úspěch filmu bych připisoval spíš oněm zadním vrátkům, té rafinované kličce. Zkrocená hora není čistokrevnou romancí dvou mužů, netroufá si být tak transparentní. Ve jménu odsouzení většinové netolerence dává vlastně požehnání k tomu, čemu se tuším říká internální homofobie. Stejně jako se Jack a Ennis průběžně ujišťují, že jsou nanejvýš bisexuálové, film podobně konejší uražený jemnocit okázale "tradiční" většiny, která se skřípějícími zuby přijme maximálně neupřímný kpmpromis. Cítil jsem potřebu to napsat, i když i můj dojem z filmu byl primárně dobrý. Jen by se mi víc líbilo, kdyby byl v tomto směru odvážnější, drzejší. Nic to ale nemění na tom, že mě emocionálně zasáhl víc než většina instantních melodramat a ležel mi v hlavě celé týdny. 80% (19.11.2007)

Trvalo mi 3 roky, kým som si Skrotenú horu pozrela (pri niektorých filmoch sa oplatí prečkať najväčší hype), ale ako rada vravím, všetko má svoj správny čas. Pre mňa dozrel ten najsprávnejší moment a film som si vychutnala od prvej minúty po poslednú. Radím ho medzi najsilnejšie filmové zážitky, má nádhernú atmosféru šírej oblohy Wyomingu, obsahuje moju obľúbenú tragickú romantiku a bez mučenia sa priznám, že scéna vášnivého bozkávania pod schodami mi doslova vyrazila dych :-) (04.05.2008)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)