Casanova

Soráč, pány a dámové, ale mě to přišlo jako přííííšrně dlouhá (skutečně jen 100 minut?) variace na moderní praštěné remejky Tří mušketýrů. Historická romanticko-akční taškařice s mariánsky hlubokými myšlenkami, obalenými prostopášností a následným prozřením a hepyjendem. Plus za výpravu, kostýmy, Desplata a adaptovanou klasiku co by hudební doprovod. A to jsem ještě mírný - nechytlo mě to. (13.10.2014)

Potřebujete bleskově usnout? Zvolte Casanovu. Unylá režie snaživého Hallstroma, který z rukávu vytáhl falešné castingové eso, účinkuje v kostýmním dramatu jako sedativum. Krasavec Heath Ledger je coby největší milovník své doby nevýrazně nudný a po skrytém sexappealu ze Zkrocené hory ani stopy. Není divu, že ho jeho vyvolená spisovatelka Francesca tak přesvědčivě odmítá, Sienna Miller zjevně nemusela příliš hrát. :) Třetí hvězdička za kouzelně nasnímané Benátky. (23.05.2007)

Spočiatku nevzrušivá, do tónov klasickej hudby zabalená rutina s nemastným-neslaným Heathom Ledgerom. No s rastom tempa, nástupom prefíkaných scenáristických uzlov a príchodom Jeremyho Ironsa a Olivera Platta (toho hlavne!) na scénu začne prihárať a z filmu sa vyklube náramne zábavná, takmer bláznivá, modernými fórikmi prešpikovaná komediálna chuťovka. Režisér Lasse Hallström exceluje, Irons a Platt svoje postavy exponujú do karikaturistických polôh. Pre štáb určite parádne spomienkové album na veľmi veselú filmovačku. (23.01.2006)

Hnusné paruky, účesy, odfláklé kostýmy, což filmu vyrazně vizuálnè ubírá, ošklivě zmoedovaná i jinak pohledná Sienna, režijně nezvládnuté. Nezachránili to ani Heath a Benátky. Co dávali Francouzi v šedesátých až osmdesátých letech levou zadní v žánru historických potřeštěných komedií, a že nás dokáže čaato pobavit dodnes, tady dopadlo tragicky. Casanova střídá ojedinělé příjemné momenty se scénami trapnými, dialogy drhnou, rozpaky se táhnou celým filmem. Chybí jiskra, šmrnc, elegance, lehkost, člověk kroutí hlavou i nad Jeremym. (25.07.2022)

Nikdy bych to do něj neřekl, ale Hallström se pro něj nezvyklého čistě veseloherního tématu chopil se stejnou bravurou, jako Casanova balil ženský. Odlehčená a neodolatelně hravá podívaná se skvělým hereckým ansáblem, která se nesnaží diváka za každou cenu rozesmát laciným humorem, ale jenom tak příjemně pomrkává na diváka "Koukni, jak se neberu vůbec vážně". Tlustej Platt, ženský v dobových kostýmech, příjemná klasická hudba a atmosféra Benátek 18.století jsou k sežrání (některými zdejšími uživateli vyčítané slabší triky v tomto případě vůbec neřeším). Snad jenom ten Ledger postrádá tu správnou jiskru, který by nejproslulejší svůdník žen všech dob měl mít a ve srovnání s některými ze svých hereckých předchůdců by neobstál. (14.09.2006)