Mariňák

Na začátku těžkotonážní nuda viděná x-krát v x-filmech. Mendes však později začne ukazovat jiné věci, zajímavější věci. Snové představy Gyllenhaala, který do umyvadla blije písek, hořící ropné vrty (jednoznačný vrchol filmu) a vojáky, kteří by pro to aby si mohli vystřelit na živý cíl, udělali cokoliv. JARHEAD je opravdu zvláštní snímek. Ukazuje americkou armádu v trochu jiném a možná i konečně opravdovém světle. Mimochodem, Newmanův soundtrack je vynikající. (26.04.2007)

Válečný film bez bojové akce, zato s obrovskou dávkou ironie a humoru (byť černého). Několikrát jsem viděl Deer Huntera, Apokalypsu i Full Metal Jacket, ale tohle je opravdu zcela jiný způsob nazírání na válku. Nedivím se, že se to mému kamarádovi, fandovi válečných filmů, nelíbilo... Pro mě velmi inspirativní a silný zážitek. Jake Gyllenhaal ani Sam Mendes zkrátka zklamat nemůžou... (23.02.2006)

Zcela jiný, značně sarkastický, pohled na americké vojáky a na válku, ve filmu o frustraci a nudě. Na „cvičišti“ dril, buzerace, ale i motivace. Na „bojišti“ každodenní nejistota, čekání a pozvolný rozklad .... osobních jistot, disciplíny, morálky. Rozhodně velmi zvláštní pocity vyvolává noční poušť ozářená hořící ropou, připomínka o co vlastně v téhle válce šlo. „Každá válka je jiná. Všechny války jsou stejné.“ (10.02.2006)

-"I never shot my riffle." Možná je ten kůň pokrytý ropou klopýtající noční tmou v rámci filmové "poetizace realističnosti" už trochu přes nos. Každopádně se dívám, že je to mých prvních a jediných pět hvězdiček pro Sama Mendese (asi proto, že je ze všech nejcyničtější), s tím, že mi ještě zbývá ta Cesta do zatracení, ale tam hraje hlavní roli Hanks, k tomu se budu muset dlouho přemlouvat. (A ještě zjišťuji, že se mi líbí Kanyeho Jesus Walks, no čeho jsme se to dožili.) (01.12.2017)

Natočit film, který zachycuje válku vedenou dálkově řízenými střelami a letectvem z pohledu vojáka, který ji prožije v uzavřené komunitě uprostřed nehostinné pouště bez přítomnosti žen, je hodně odvážné a hlavně svízelné. Chybí tady akce, riziko ohrožení, emoce vybičované strachem, zoufalstvím, nenávistí nebo bolestí. Sam Mendes to ale risknul a natočil snímek, který celkem věrně zachycuje nekonečné čekání na rozkaz a nasazení tak, aby divák naladěný na správnou vlnu nebyl zklamaný a měl slušný filmový zážitek. Mendes patří k nejtalentovanějším současným režisérům, nicméně je nutné zdůraznit, že k jeho tvorbě se váže i určitá opatrnost, hraje na jistotu a pracuje přes nespornou kreativitu především se zažitými konvencemi. Není to zkrátka nový Přelet nad kukaččím hnízdem, který jasně kritizoval systém a nabourával ho novými myšlenkami a odlišným pohledem. Když Forman svého času natáčel Vlasy, čelil neochotě americké armády a kritice pro nedostatek vlastenectví a protiamerické postoje. Mariňákovi by klidně mohl Pentagon nějaký ten milion ze svého rozpočtu přihodit, protože podle mě obsahuje podobně jemně dávkovanou skrytou propagandu "amerických hodnot", jaká se vyčítá Michalkovovi, když do svého remaku 12 přimíchal obdiv k osvícenému autoritářství. Z hlediska filmového řemesla se Mendesovi moc co vytknout, příznivce dynamické akce Mariňák pochopitelně zklame, ale pro mě je to solidních 75 % celkového dojmu. (05.03.2011)