Obsahy(1)
Detektivní příběh z cyklu Stopy zločinu s Jiřím Bartoškou v hlavní roli vyšetřovatele Kosmy. Policejní oddělení vyšetřuje paralelně několik případů krádeží v bytech a kostelích. Byť způsob práce pachatelů je zcela odlišný, mnohé indicie nasvědčují, že oba případy spolu úzce souvisí. Z míst činu mizí především vzácné a cenné starožitnosti. Major Kosma a jeho tým je na stopě překvapivému pachateli, který má na svědomí podvody, loupeže, distribuci drog a nakonec i vraždu. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Začátek i konec nic moc, ale střed filmu je velmi slušný a překvapivě drsný. Jinak taková ta nemastná neslaná klasika - Bartoška s Navrátilem pátrají po nebezpečném vykradači bytů, přičemž z případu se toho vyklube docela slušná šlamastika. Spíše podprůměr. PS: pidizápletka s homosexualitou je dnes už zcela mimo mísu, ale tehdy to nebyla žádná sranda. Takže za tohle téma hvězdička navrch. ()
Nebylo to vůbec špatné. Jenže jsem na prd hodnotitel. V Brně té doby jsem tam žil a měl tam holku. Co dělá ten člověk v brigadýrce na obraze jsem naprosto nepochopil. Jinak Bartoška, Navrátil docela dobré duo. Detektivka pro lidové publikum, co má logiku. Vykrádáme kostely, máme prachy, za ně drogy. A doktor buzerant se hodí. ()
,,Povídal, že jí tady viděl asi třikrát, než si k ní přisednul se svým přítelem, západním Němcem.“ Tentokrát mě Stopy zločinu překvapily a to příjemně. Příběh je drsnější, plný drog, homosexuálů a vražd a atmosféra je temnější. Přidali se také lepší záporáci, hlavně feťáka Řehánka zahrál Zdeněk Dvořák velmi dobře. Ale zcela zbytečná a ještě otravná byla postava přítelkyně Kosmy, která v jednom kuse mlela jen o Kosmově případu. Jinak ale vcelku dobrá detektivka, i když ti hlavní představitelé mi ve svých rolích pořád připadají toporní. ()
Prvních dvacet minut nasvědčovalo tomu, že se bude jednat o nejpovedenější díl z celé série, avšak v průběhu děje a zejména v posledních 20 minutách jsem dospěl k přesvědčení, že je tomu právě naopak. Vzhledem k roku natočení bych očekával celou řadu skutečností v poněkud "modernějším" pojetí. Dzeržinskij v kanceláři velitele a "zvrácený soukromý život" jako definice homosexuality mě pak dovedly k názoru, že tohle nemohli myslet vážně ani v Brně. ()
Rázný Brousek náčelník je neuvěřitelně rozpolcen. Nad sebou v zasedačce portrét symbolu bolševického teroru, ale přitom posílen zkušenostmi z dabingu vede své podřízené po vzoru imperialistického slouhy Cowleyho. Jeho hoši ale bohužel nejsou žádní profesionálové. Starý Bajza se zmůže jen na nošení lahváčů zraněnému kolegovi do nemocnice a Bartoška je soustavně poučován svou zvídavou přítelkyní. Rozlousknutí případu, kdy je pachatel naznačen svou reakcí na návštěvu policistů a koneckonců i názvem, proběhne jen tak mimoděk a divák mezi tím dostane špinavou dávku obsesí a perverze (drogová závislost, homosexualita, řízek a láhvové pivo k večeři). Hudba je tu v komentářích fackována ze všech stran, ale já se jí musím zastat. Ty neurotické synťáky byly famózní a já jen čekal, kdy se zpoza rohu objeví Snake Plissken! Tahle série mě začíná zajímat.. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (2)
- Policejní zátah na kolejích v Hradci je ve skutečnosti natočen na brněnských kolejích Vinařská. (Brain)
- Točilo se v roce 1989 a kriminalisté mají v kanceláři pověšený obraz Edmundoviče Dzeržinského, který působil ve funkci lidového komisaře vnitra. Je všeobecně považován za jednoho ze strůjců mnoha masových vražd a bolševických represálií během Ruské občanské války v letech 1917 až 1922, v nichž zahynulo několik set tisíc lidí. (sator)
Reklama