Královna Margot

Autorům filmového přetlumočení jedné z nespočetných próz Alexandra Dumase staršího se podařil malý zázrak. Aniž zcela překryli původní romantismus předlohy, odstranili větší část jejích slabin a dosáhli podstatně výše než např. tvůrci klasické adaptace TŘÍ MUŠKETÝRŮ z počátku šedesátých let. I když jejich Margot je oproti té původní poněkud idealizovaná, a to nejen ve vzhledu (viz WIKIPEDII), je zobrazena jako živá, zranitelná bytost, která si v mravně nevázané době zachovává základní mravní a lidské vazby (i když ne zcela konvenčně). Feministická reflexe, jež je v tomto pojetí určitě obsažena, je práva skutečnosti: tato žena byla intelektuálkou své doby. Ocenění scén, hereckých výkonů, kostýmních složek je nesporné. Mne osobně více zaujala zdařilá milostná scéna z úvodu filmu mezi královnou a neznámým hugenotem při jednom z mnoha jejích výletů do pařížských ulic - určitě se vyrovná obdobným scénám v POSEDLOSTI. Pozorný divák je v každém případě odměněn nevšedním zážitkem a hlubokými, trvalými dojmy a vzpomínkami. Je to málo? Je to víc než mnoho. (28.08.2007)

Film, ktorý len robí dobré meno historickým filmom, predovšetkým tým európskej produkcie. Všetko je ukazané veľmi autenticky, krv strieka každú chvíľu a kopy mŕtvych sa nedajú spočítať. Výprava možno nie je až natoľko opulentná, jej drobné nedostatky však veľmi dobre prekrýva kamera. Po kostýmovej stránke však musela byť snímka nehorázne nákladná a i keď sa hlavná kostymérka Moidele Bickelová právom dočkala Cézara, triumf v podobe Oscara jej ušiel. Ako už bolo povedané herci hrajú naozaj s úžasným nasadením a svoj koncert tu predvádza hneď niekoľko osobností. Výborná Isabelle Adjani mi svojou krásou a charakterom postavy pripomenula Monicu Belluci v Malene, rovnako úžasní sú tiež predovšetkým Virna Lisi (Katarína Medicejská), Daniel Auteuil (Henrich Navarský) a Jean Hugues Anglade v úlohe Karola IX. Film je veľmi zvláštne vygradovaný. Pomyselne vrcholí už prakticky na začiatku v slávnej ,,nočnej scéne" , nasleduje akési vydýchnutie a veľmi pôsobivých posledných 20 minút. 4.5* (14.02.2009)

Výborně zpracovaná a značně působivá Bartolomějská noc jakožto vrchol filmu přichází opravdu příliš brzo (vzhledem k délce snímku), zbytek mi příjde po obsahové stránce už jen takový lehký nadprůměr. Mnoho scén je natočeno docela nepřehledně a ze změti postav má divák solidní guláš (ne, nepochutnal jsem si). Z hrdinů zaujal pouze Jindřich Navarrský, Margot jsem její proměnu příliš nevěřil (no, v jádru mi přišla vlastně pořád stejná) a hlavně mě štval La Mole, kolem kterého se toho dělo až zbytečně hodně (samoúčelný souboj se zabijákem uprostřed hromady mrtvol budiž dobrým příkladem). Konec, který toho v podstatě moc nevyřešil na kvalitě taky nepřidal. A když k tomu přičtu ještě nudu, která mě bohužel během sledování několikrát přepadla, nemůžu jít s hodnocením (i s ohledem na dobrou technickou stránku filmu) nad lepší průměr. (04.09.2012)

Tak takhle nějak to tehda asi opravdu vypadalo. Shodou šťastných okolností jsem mohl Královnu Margot zhlédnout v době probírání dané látky ve škole s čímž souvisel můj zvýšený zájem o historické souvislosti. V opačném případě bych jí zvýšenou pozornost po celých sto čtyřicet minut jistě nevěnoval. Film graduje příliš brzy. Bartolomějská noc, jeho pomyslný vrchol, nemoudře přicházející zhruba po čtyřiceti minutách děje, je zdaleka nejvýraznější bodem celého snímku. Masakr. Nemilosrdný, chladnokrevný a brutální masakr hugenotů. Nic podobně působivého až do konce neuvidíte. Nelze mluvit přímo o nudě, pokřivené vztahy v královské rodině již dlouho nebyly tak pokřivené (matka, iniciátorka atentátu, dcera, která se kurví s kdekým, vlastní psychicky labilní bratry nevyjímaje…), jen už to není, řečeno lidově „taková hustota“. Herci hrají s plným nasazením, jsou dokonale ponořeni do svých postav, do doby, v niž žili a na všudypřítomnou špínu, krev a pach rozkládajících se těl neberou ohled. Nevšední (na historické drama rozhodně) hudba Gorana Bregoviče v rámci vytyčených – realitě věrných – mantinelů modernizuje příběh. Ten sice vychází ze zdramatizovaného románu Alexandra Dumase a některá historická fakta jemně poupravuje, stále v sobě však nese obrovský krvavý flák pravdy. Desítky tisíc mrtvých kvůli odlišnému náboženskému smýšlení… copak jsme se z té historie vůbec nepoučili? 75% Zajímavé komentáře: Marius, Ajantis, saladín. (30.09.2008)

Místy opravdu nechutný historický snímek, a to nejen výjevy, ale i chováním postav. Intriky, touha po moci, cesta přes mrtvoly - a to doslova. Všechno pletichaření směřuje neodvratně k děsivému finále. Odstranit kohokoliv není problém, travičství bylo velmi oblíbené již od starověku. Použité jedy většinou neměly protijed a navíc zbůsobovaly velmi krutou a bolestivou smrt. Naturalistické zobrazení se netýká jen násilí a zabíjení, ale také lidské nahoty, která ve scénách po masakru ukazuje lidské tělo jako kus masa, flákoty, pohozené mezi odpadky. Kamera je přesně v duchu francouzských filmů. Na rozdíl od amerických je nekompromisní, nezakrývá, ale ukazuje. Zabíjení se stává natolik sugestivním, že hrůzné obrazy z paměti hned jen tak nevymizí. (12.03.2011)