Tobruk

Tmavomodrý svět byl nuda, Parl Harbor plačka, Vlajky našich otců uvidím až za pár dní, ale Tobruk, to je pořádný válečný-český jídlo. Takový knedlo-zelo-vepřo-pivo. Marhoul stvořil poctu českým klukům, kteří bojovali, trpěli, umírali.. Neznal jsem historické souvislosti, ba ani jestli je film věrný svému předobrazu, ale myslím si, že to líp ani natočit nešlo. V mnohých ohledech mi Tobruk připomínal Mariňáka Sama Mendese (jasně, že je tam značný rozdíl v létech), ale takové to lidské přátelství, seznamování se, degradace rozumu, intriky, svinská nadřazenost.... to mají společné. A hlavně kameru, která je výborná a může se rovnat s jakoukoli zahraniční produkcí. Ke konci možná až příliš natahované, ale řeknu vám, zaznít tam hymna nebo v titulcích zaplápolat česká vlajka, tak samým patriotismem uroním slzu (no, možná i dvě...). 80% (18.04.2009)

60% - Od začátku do konce jsem měl u tohoto filmu problém s identifikací toho, co chce Marhoul vlastně říct. Moc se mi totiž líbilo filmařské řemeslo. Zvuk super, hudba s velkou dávkou tolerance také ušla, a vizuálno bylo výborné... Scénář ale budil dojem spíše etudy. Etuda pro mnoho druhů záběrů, etuda pro různé efekty, herecké etudy s nepřesvědčivými dialogy to hercům nezjednodušovaly... Samoúčelná filmařina. Škoda... (10.08.2009)

Spolu s Karamazovými jeden z nejlepších českých filmů za několik posledních let. Uchvátila mě profesionální vizuální stránka filmu a hlavně povedené triky. Příběh sice občas trochu kolísá a s hlavní hrdiny se kvůli jejich plochosti asi moc neztotožníte, i tak je ale Tobruk velké a hodně kvalitní překvapení. (26.08.2009)

Uctiť a zároveň obdarovať to chce poriadnu dávku ambiciozného, nemálo otvoreného myslenia. Václav Marhoul tomu rozumie, úctivo sa klania vojakom 11. východného ČS pešieho praporu a takisto osožne prispieva do striebornej zbierky výpovedí o nezmyselnosti a zákernosti vojen. Vystačí si s nedbanlivými scenériami africkej púšte, nekŕčovitými výrazmi zúčastnených ale aj drsnou konfrontáciou zidealizovaných predstáv a krutej reality. Môžme vytýkať všeličo-neprepracovanosť/plochosť postáv, nedramatickosť/vyprázdnenosť diana, nesvornosť/skratkovitosť celku. Kúzlo však spočíva v inom, oveľa neobligátnejšom ohľade. A to konkrétne v naliehavosti, pudovosti a pocitovosti. Voľba epizodického zachytenia (obdoba zápisníku), udalostného nevyústenia (len naturalistické+2 vehementné výpady, inak čumenie do blba, chodenie za štetkou a buď rázne-bombardovanie alebo nedokončené-bajonety, plány) a vodcovského neoznačenia (do popredia pristupuje kolektív-porušenie len v dvoch, dosť namakaných zlomoch) týmto trom postojom umožňuje takmer naplno nás odpútať od vlastnej pohodičky a aspoň na pár desiatok minút sa vžiť do nevypočítateľného, ba až hrozivo deptajúceho čakania na smrť. Pozorujem ostré/fešné filtre, hlučnú/vytríbenú audio stopu, patosu ani za mak, preto serem na vonkajšie škrabance, nenastavenia, úskalia a prijímam fungujúci, ale hlavne inštinktívny vnútrajšok. U "Tobruku" je už sprvu zreteľné, že nenesie predispozície k tomu aby sa stal trhákom/prínosom pre priehradky pokladníc, lenže kvôli svojej európskej poctivosti/diváckej vyhranenosti sa ním stáva pre novodobú česko-slovenskú kinematografiu. Opäť je o niečo bohatšia a mnohí si to ani nevážia-pch. (04.02.2011)

Nebeští jezdci na písku. (10.05.2013)

Tobruk to má těžké.. takovou dobu jsme masírováni usa verzemi WW II plnými epických bitev, nevídaného hrdinství a neslýchaných frází, které odrážejí lesk vymazlené situace, až se může ten náš malý Tobrůček zdát místy i nudný.. Pravda. Film neutíkal zrovna nejrychleji. Ale nudný nebyl. Byl syrový a takový.. nějak jinak natočený, než jsme zvyklí. Nedrží se moc předem vyzkoušeného schématu ani pevné příběhové linie.. A ten předobraz velkofilmama vypiplaného super hrdiny nám ty naše česko-slovenský vojáčky taky trošku schazuje. Ty naši jsou totiž jenom lidi... Přes tu malost a nebo právě pro ni, se Tobruku povedlo být jiný a tím zajímavý. (09.05.2009)

Vojna není kojná - o tom se na vlastní kůži přesvědčí skupina Čechů a Slováků (+ 1 multikulturně kvótový Indoevropan) v afrických zákopech II. světové války. Černoušků v tomto filmu uvidíme jen málo, nějaké ty fašisty jen zdálky, nekoná se ani přehlídka obrněných veteránů či vzdušných soubojů. Bodejť, s tím rozpočtem. Děj se omezuje na psychické a fyzické stavy vojáků - od tradičního přijímače pod buzeračním velením zlého hnusáka, přes nudné špásování ve městě, nudu v dunách, nedostatek vody, nudné čekání, písek všude, nudu v dunách, ošklivý okamžik, nudu v dunách, střelbu v dunách, útěk dunami až po hořký konec. Na české poměry hodně slušné, atmosféru a předání věrohodně působících dojmů tomu upřít nemůžu, ale že bych se kdovíjak bavila či ztotožnila s postavami, to bohužel ani ne. Ovšem nebyl to film určený mně, nýbrž válečným veteránům, ti snad s poctou mohli být spokojení. 63% (31.08.2011)

Patrně nejlépe vypadající a ozvučený český film, co jsem za dlouhá léta viděl. Nijak zásadně mi nevadila ani vytýkaná "absence" scénáře a fragmentárnost příběhů postav, protože mám všeobecně rád nekonkrétní pocitovky a v Tobruku se těch pocitů nasbírá docela dost. Nějakým dějovým obloukem si projde víceméně jen mladý Pospíchal, přičemž je film celkem příhodně po jisté události utnut. Nejedná se zkrátka o prototyp diváckého filmu a taky nenabízí žádné epické, patosem provoněné momentky o statečnosti českých vojáků, ale tak nějak to zjevně tvůrci zamýšleli. Pro info hledejte dokumenty, pro náladičku jděte sem. V kontextu všeho je navíc vlastně jen "povinný" závěrečný text. Mělo se zůstat u poezie, jinak dík. (02.01.2022)

Klasické české filmy mají možná televizní režii a k evropským filmům mají daleko jako z Prahy do Karáči, ale aspoň mají nosný příběh. Tobruk to má přesně naopak. Je o hovně, ale vzhled filmu působí mega evropsky. Forma nad obsah. Špatně vykreslené postavy a jejich psychologie. Omezené dialogy. Pouze sposta písku a krásné hudby. Marhoul není Ki Duk Kim. (07.08.2009)

Musím napsat slova chvály! Není to žádný válečný velkofilm, na jaký jsme zvyklí z hollywoodské produkce, jde čistě o komorní (nebojím se tento výraz použít) příběh několika českých vojáků v Africe. Na české poměry skvěle natočené, počínaje vystižením atmosféry přes "vybuchující scény" až po jednotlivé záběry kamery (např. scéna při sprchování vojáka s následným výbuchem). Mnozí herci nezklamali a hráli velmi přesvědčivě. Je jedině dobře, že režisér vsadil na méně známé či neznámé herce, nejsem si jistý, zda by to bylo ono, kdyby se zde objevila jména typu Vetchý, Táborský aj. Povedená je i filmová hudba a snímek obsahuje i mnoho scén, tzv. chuťovek. Kdyby nešlo o český film, tak hodnotím 3*, ale za naši tvorbu přidávám jednu navíc. Spokojenost. [16.10.08; 19:30 v kině] (17.10.2008)

Zajímavý film na české poměry, ale za shlédnutí zcela jistě je. (04.05.2010)

Jeden z těch filmů, které zřejmě plně docení až generace, kterým budou tváře herců zcela neznámé a nespojitelné s jinými rolemi (28.08.2011)

Tobruk je ambiciózny film, ktorý sa skutočne na nič nehrá a chce iba reflektovať zopár kapitol zo života vojaka. Režisérovým cieľom bolo dosiahnuť čo najvyšší stupeň autenticity a vyhnúť sa klišé, čo sa mu aj podarilo. Technická stránka je silným pozitívom tejto snímky. Nakrúcalo sa v Tunisku, majoritne v exteriéroch. Divák má pred očami takmer neustále nehostinnú púšť, plnú piesočných dún a zákopov. Oku ulahodia veľkolepo vyzerajúce filmové obrazy - vylodenie v Tobruku, bombardovanie, piesočná búrka, či zopár dlhých záberov kameramana Vladimíra Smutného pridávajúcich na autenticite. Môžete si z filmu odniesť slušný zážitok. Ako hovorí samotný režisér, je to silný film o ľuďoch vo vojne. (07.03.2019)

50%, mám velký respekt k producentským schopnostem Václava Marhoula, náročnost provedení je z filmu patrná. Bohužel /a to bych hrozně rád chválil/ snímek má mnoho neduhů a to v oblasti scénáře, režie a dramaturgie. Technické položky jsou na výbornou, výprava také super, ale způsob vyprávění hrozně kulhá. Scény nepůsobí jednotně, často nenavazují, k postavám se nedostaneme blíže, abychom s nimi sympatizovali, to co je vyřčeno není v souladu s tím, co bylo naznačeno, či nepůsobí přirozeně....hrozně mě to mrzí, neboť si takových počinů velmi vážím - jen si v tu chvíli nějak zastesknu, že i přes veškeré možnosti, nebyl potenciál vypravečsky naplněn. P.S. Čest památce všem těm, kteří u Tobruku bojovali! (09.03.2020)

Pan režisér je perfekcionalista a na filmu je to znát. Málokterý rýpal tam najde modernější verzi kulometu Bren než jako měli naši v Africe, chybnou výložku na battledresech či něco jiného. Tento film je spíše pro znalce či milovníky válečných filmů. Rozhodně bych nedoporučoval si jej pustit s přítelkyní pro strávení krásného večera. Není to žádný Hollywood ala Pearl Harbor, či Tmavomodrý svět. Je to drsné drama o našich vojácích v Severní Africe za druhé světové války. Osobně mně trochu mrzelo obsazení Roberta Nebřenského do jedné z hlavních rolí jako drsňáka. Nebřenského doslova zbožňuji ať už jako hudebníka či jako recesistu a snad proto jsem i v těch nejvypjatějších částech filmu čekal, že se jeho strnulý obličej náhle usměje a on prohodí pro něj typickou nějakou hlášku... Proti jeho výkonu nic nemám, hrál o sto šest, je to asi spíše moje škoda. Velmi mile mne překvapil Michal Novotný jehož jsem měl zafixovaného jako ,,Nováckého' seriálového herce-neherce. Film nemá až tak moc dějovou linii. Spíše je to několika denní sonda do života našich vojáků v zákopech v poušti, kdy nepřítelem není jen Romelova armáda, ale sama poušť. Je chvályhodné, že film upozornil na další složky našeho zahraničního odboje a široká veřejnost si má možnost uvědomit, že zahraniční odboj nebyli jen naši letci v Anglii. Dávám solidní čtyři hvězdičky. (22.01.2011)

Pouze průměrný film s nic moc dějem, slabými dialogy a na válečný film s téměř žádnou akcí. Pro mě zklamání. (16.04.2009)

Vizuálně se to povedlo, ale na pořádný scénář už asi nezbylo sil. (17.09.2009)

Film se příliš táhne a až moc věcí ho rozmělňuje. Dialogy nejdou hercům absolutně do úst. To jsou hlavní dvě úskalí. K dobru lze uvést výbornou kameru, která vynikne hlavně na detalních záběrech a skvělou výpravu. Líbila se mi i Marhoulova snaha používat minimum hudby a neříkat divákovi kdy má co cítit. Bohužel to ne vždy funguje. Kolikrát zůstává Marhoul na půl cesty. Realismus mu boří zidealizované charaktery a dobré nápady (ano je jich tu celkem dost a jsou neokoukané) zazdívají tuny vaty, které celý film poklidně vyplňují... Takže opravdu nejde dát nic než neutrální trojhvězdičkové hodnocení. V kontextu českého filmu jde ale určitě o unikát, který vybočuje z řady a zaslouží si vaší, alespoň chvilkovou pozornost... (08.09.2008)

5/10 = 55% (31.07.2011)

Film, ve které Václav Marhoul vítězí nad klišé ve válečných filmech. Není to válečný film, jaký bych očekával v USA. Není tam žádné klišé typu: "Vyřiď mé ženě, že ji miluju." atd. Překvapivě neuvěřitelně silný zvuk. A to hlavní - herci. Téměř neokoukané tváře. Právě herci mohou za to, že Tobruk působí jako zjevení v tom našem českém rybníčku. Je to něco, co se vymyká tomu našemu průměru. Takových filmů, jako je Tobruk, máme u nás málo. Velmi málo. Hlavně nečekejte nějaký strhující příběh. Ten film je strhující právě ve své obyčejnosti. Právě "negradace" přesvědčivě ukazuje divákovi, že válka není žádné hrdinství, žádné vlastenectví, ale jde o jediné - přežít. Divák je po projekci vysílen, nechce už na nic myslet. Přesně toto Marhoul chtěl. Aby se lidé vybodli na válku. Aby se dokázali vcítit do podmínek, v jakých byli ti vojáci. (06.09.2008)