The Stepford Wives
Stepfordské paničky
Režie:
Bryan ForbesScénář:
William GoldmanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Michael SmallHrají:
Katharine Ross, Paula Prentiss, Peter Masterson, Nanette Newman, Tina Louise, William Prince, Patrick O'Neal, Carole Mallory, Josef Sommer (více)Obsahy(1)
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
(oficiální text distributora)
Recenze (123)
Nerad se pouštím do srovnávání s knižní předlohou, ale u paniček je to nevyhnutelné. Předně musím říci, že ani jedna z doposud natočených adaptací není ideální, na každé lze nalézt dobré, ale bohužel i převažující špatné. Svět stále čeká na tu svou, která by v sobě dokázala snoubit jak Levinův cit pro štiplavý (a nikoho nešetřící) humor, tak mrazivou hororovou atmosféru. Stepfordské paničky roku 1975 jsou "uťáplé", "bez koulí" (ač je to označení hrubé) - zjednodušeně napsáno, nejsou ani ryba ani rak. Natočeny jsou unyle, jakoby se Forbes bál vložit do projektu duši (nebo je zkrátka možné, že na více neměl), čekal jsem na překvapení v podobě oživující vizuální finesy - zcela zbytečně. Napětí místní paničky nepodporují, o poutavosti se jim může pouze zdát. Ke všemu holdují nepovedené hudbě, která podrývá význam obrazu. A plastické změny, které na nich byly provedeny oproti geniálně útlé knize ústí jen k horšímu. Tím nejlepším je na paničkách jejich mluva, slova, která jim a jejich manželům vložil do úst zkušený scénárista William Goldman - párkrát skutečně bezvadně zaperlí (rozhovor na houpačkách)! Jak vidno, rok 1975 paničkám ze Stepfordu na kráse nepřidal (myšleno přeneseně i doslovně, ve smyslu zcela nevyhovující doby, v níž se příběh odehrává), byť k úplné katastrofě se rozhodně hlásit nemohou (co však mohou, tak velmi snadno přivolat magický spánek). Jako "budoucí" knihovník Vám radím - raději si přečtěte knihu. ()
Všemi zavrhovaný remake jsem viděl jako první a celkem se mi líbil (dal jsem 4 *). Líbilo se mi zpracování a Nicole. Jenže poté, co jsem viděl tuhle verzi, tak vážně nevím, jestli remaku neuberu... Protože tohle byl film, jak se patří! Atmosféra, kterou podporovala hodně zajímavá hudba, byla skvěle hororová, hlavně ke konci. Navíc Katharine Ross byla kráska... Takže abych to nějak shrnul: Pokud chcete zpracování, které je spíše vážné a hororové, tak sáhněte po tomhle, pokud chcete spíše komedii, tak sáhněte po remaku. ()
Sci-fi horrorový román "Stepfordské paničky", ktorý v roku 1972 napísal spisovateľ Ira Levin, som doposiaľ bohužiaľ nemal možnosť čítať. Budem si ho musieť niekde zohnať. No videl som jeho zmodernizovanú feministickú filmovú verziu z roku 2004, ktorú natočil Frank Oz. Ohodnotil som ju slabšími troma hviezdičkami. Teraz som si pozrel aj prvú filmovú adaptáciu z roku 1975, ktorú má na svedomí Bryan Forbes. Tá sa mi páčila o poznanie viac a preto jej dám štyri hviezdy. **** ()
Skvely thriller, ktory ma neopakovatelnu atmosferu. Videl som to uz hrozne davno, no doteraz si pamatam na ten "skvely" feeling hlavnej predstavitelky, ked prisla na pointu:). Uz sa tesim na remake s Nicole Kidman v hlavnej ulohe... ()
Knihu som nečítal, remake som nevidel a o zápletke a vlastne ani o žánry som nevedel nič, takže napätie v štýle " what the fuck is going on" na mňa perfektne fungovalo a pointa aj samotný záver mi prišli veľmi pôsobivé. Vynikajúci thriller so super atmosférou a krásnou Katharine Ross ()
Remake jsme neviděl, a už ani nechci. Knihu jsem nedočetl. Tohle byla hovadina. Vším. ()
Hodně proslavený horrůrek z amer.provenience s trochou originality. ()
To nic, drahá mi tak trochu připomnělo něco co jsem kdysi viděl a jmenovalo se to - ano - Stepfordské paničky. A zatímco je remake spíše komedií, tady máme pomalu plynoucí thriller s hororovou zápletkou. No já mít doma ve Stepfordu v tom roce 1975 Katharine Ross, tak se vykašlu na práva i celý pánský klub a věnuji se jen jí. Fakt jí to tu seklo a není to jen kvůli tomu na hrudi neustále vypjatému tričku či šatech .-). Žel místní to viděli jinak a taky si to tak zařídili. Nebudu spoilerovat, ale když to vezmu kolem a kolem tak musím uznat, ře scénáristé filmu To nic drahá jmen Katie Silberman, Carey Van Dyke, Shane Van Dyke jsou prachsprostí vykrádači. A i když film šoupli z zlediska času o dvě dekády níž než se odehrávají Stepfordské paničky a zároveň jej vybavili zápletkou ze současnosti, je to prostě vykrádačka jak poleno. Mně pomalu plynoucí děj zas až tak nevadil. To byl tehdy v sedmdesátkách takový způsob vyprávění. O to víc pak filmy gradovaly v posledních minutách. Dnešní divák zejména ten mladší nenavyklý trpělivosti se bez pořádné akce po první půlhodince filmu už netrpělivě ošívá... Ale staří kozáci dobře vědí, že to vše jen navozuje zdánlivý klid a že film směřuje správně tam kam má. Mně se to moc líbilo. A řeknu na rovinu, jsou momenty kdy bych se do Stepfordu sám rád nastěhoval. Vždyť je to tam takové poklidné... Dávám za 4 leštěnky ve spreji co tolik šetří čas při úklidu. * * * * ()
Film je dosť scenáristicky nezvládnutý, napriek tomu, že sa poväčšine celkom verne drží knižnej predlohy, vychádza to nazmar, lebo to, čo fungovalo ako pomalé paranoidné stupňovanie napätia v knihe, tu pôsobí ako nudné rozhovory. Tam, kde sa s knihou rozchádza, je to skôr na škodu (vykreslenie charakteru Joanny, explicitnejšie náznaky záverečnej pointy počas celého filmu), naopak koncu, ktorý by možno až tak veľmi nesedel na plátne (a v knihe je úžasný koniec!), zmena pomohla a celá tá záverečná dvadsaťminútová pasáž je nádherné strašidelná a mrazivá. Každopádne celý film postráda atmosféru knižného Stepfordu a chýba tu i ten jemný čiernohumorno-satirický opar, ktorý robí knihu výnimočnou. ()
Mimořádně citlivý převod Levinovy knihy, jejíhož ducha film beze zbytku ctí a respektuje. Všechno plyne mírně, chvílemi se zdá až nezáživně, ale téměř hororový mrazivý závěr je korunou všeho. ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Iry Levina. Velmi zajímavý film, u kterého se myslím povedlo totéž jako třeba u snímku Kramerová versus Kramer, tedy že je velmi věrnou zprávou o době svého vzniku a stavu tehdejší americké společnosti. (Osobně tedy celou tu šílenou posthippie éru sedmdesátek nemůžu ani vystát, ale uznávám, že tehdy v Americe vznikla celá řada skvělých filmů - a toto je jeden z nich). Film se vcelku věrně drží literární předlohy a více se od ní odchyluje pouze ve svém závěru, což není na škodu, protože je to zajímavé porovnat (film je v porovnání s románem více doslovnější a vysvětlující, aby vše došlo i intelektuálně nekomplikovanému divákovi). Jediné, co mi na tomto filmu - ale i jeho literární předloze - strašně vadí, je intenzivní pocit, že je to vlastně jen podruhé vyvařená látka z Rosemary má děťátko - STEPFORDSKÉ PANIČKY jsou skoro jak přes kopírák totéž, stejná zápletka, děj, postavy, gradace i závěrečné vyústění, jen na jiném místě, s jinými jmény postav a jiným ústředním motivem, a tato podobnost je tak nápadná, že mi brání jít na plné hodnocení a asi mi to dost vadí. Ne že bych si myslel, že zde Ira Levin vyloženě vykrádal sám sebe, ale prostě si myslím, že kdyby napsal jen Rosemary a dál nic, byl bych asi spokojenější. ()
Stejně jako film Rosemary's Baby je i tento film natočenej podle vynikající knižní předlohy Ira Levina. Obě knížky jsem četl dřív než jsem viděl filmovou podobu. V obou případech vyhrává knížní podoba nad tou filmovou. Ikdyž musím uznat, že film Rosemary's Baby se snad ani natočit líp nedal a i proto si ode mě vysloužil 5 hvězd. Ovšem tohle převedení Stepfordských paniček na plátno si zaslouží taky velké uznání. Oceňuji pomalu houstnoucí atmosféru přesně jako v knize. Obsazení Katharine Ross do hlavní role bylo taktéž dobrým tahem. I přeze všechno mé nadšení finální výsledek na 5 hvězd nevidím. Určitě je ale verze z roku 1975 lepší volbou než ta z roku 2004, kterou jsem jen těžko rozdejchával. A upřímně lituju toho, že se musel Ira Levin dožít takového zprznění své knihy. Pokud Paničky ze Stepfordu tak jedině tahle verze. ()
Kniha Iry Levina patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších a možná právě proto jsem filmem zklamán. Hutná atmosféra, která byla prosáklá celou knihou tady totiž chybí. Film je, kromě konce, nemastný, neslaný. Hudba nicotná. Herecké výkony průměrné. Je to lepší než remake s Kidman, ale výborná předloha se dala natočit o hodně lépe. Takhle to je jen za 3*. ()
Prvá adaptácia knihy má tú smolu, že je všeobecne známe, o čom príbeh je a tak na diváka v dnešnej dobe nemôže pôsobiť ako na diváka v dobe svojej, kedy bolo to, čo objavila hlavná postava po 4 mesiacoch v Stepforde, prekvapením aj v kinách. Vyčítať to ale filmu nemá zmysel. Pomalé tempo nie je prekážkou, cítiť cez predlohu prepojenie s Rosemary´s Baby a atmosféra hutne a príbeh graduje síce pomaly, ale veľmi iste, až vás môže záver odrovnať. Ale ani pri záverečnom dovetku nechýba humor, všimnite si dialóg afroamerického páru. No a onen nápad založiť vlastný klub vzišiel z podozrenia, že keď nás začalo baviť upratovanie, tak nám museli niečo dať do rozvodu pitnej vody. Napriek mixu viacerých žánrov pôsobí film ucelene a sebavedomo. 70% ()
Film žánru sci-fi hodně dobově podmíněný románem Iry Levina, čiší z něho revoluce šedesátých let, jejíž nejsem obdivovatelem. Hlavně feminismus a prolomení sexuálního tabu, jinak natočeno velmi dobře s výbornou herečkou Katharine Ross. V závěru mírně hororové prvky. Myšlenka a zápletka vlastně velmi jednoduchá, takže by příběhu prospěla kratší stopáž. ()
Film o dokonalém americkém předměstí, kde je vše na první pohled perfektní ale skutečnost je jiná. Zajímavý námět a stále se stupňující atmosféra malého městečka, kde se děje něco hodně děsivého. Stylový konec vše podtrhuje. ()
Oproti verzii s Nicole Kidman je to pohladenie na duši. Predsa len v modernom šate totálne presadzovali homoklády a feministky. Stále to však nie je film, ktorý by ma extra bavil. Ale na Katharine Ross sa inak dalo v tých šesťdesiatkach-sedemdesiatkach pozerať. ()
Za poklidně se tvářícím životem maloměsta se skrývá antiutopická vize. Pomocí hlavní hrdinky, fotografky, která bojuje proti bezduchosti, autor předkládá symboly vidění a prozření. Závěr, při kterém by se ve mně krve nedořezal… Skvělý střih. ()
Knižnú predlohu som nečítal, takže nemôžem porovnávať, ale film poctivo stavia na atmosfére a gradácii napätia. Je servírované po troškách a účinne ( v tomto prípade by som sa neodvolával na 75 - ty rok v negatívnom zmysle ). ()
Filmu vévodí atraktivní, ale herecky příjemně nenucená Katharine Ross. Vláčné a přitom neustále zneklidňující tempo uzavírá nemilosrdné finále. ***1/2 ()