Čistá práce

Bylo nebylo, ale spíše bylo než nebylo, za mnoha a mnoha západními státy leželo jedno ostrovní království. V něm žil byl taťka Terry, co se životem protloukal jak se dalo. A to až do chvíle, kdy mu do klína podezřele lehce spadla náramně vypadající prácička... Jenže jak milé děti moc dobře víte, tak s bílými koňmi hrozí ta ošemetná věc, že i oni se mohou splašit a pak se teda dějou věci. Zvlášť, když si to nastrčená bílá herka ve Stathamově zarputilém podání cválá ve stopách skutečného zločinu (jakkoli tak volně až spíše rovnou vycucaně z prstu). Vypadá to na dalšího tuctového zástupce nekonečné řady lupičáren střižených dle stejného, a léty dobře prověřeného, mustru. Jenže Donaldson na to jde od lesa, respektive od banky. Loupež samotná není to oč tu kráčí. Ony vůbec jsou veškeré zlodějské trumfy vytaženy již v první polovině filmu, aby se v té druhé vše mohlo soustředit na to nejzajímavější. Totiž na postavy. Jejich obsazení je bez sebemenších výhrad. Nehodlám vyzdvihovat Stathama, který konečně dostal pořádnou roli, protože je jen jedním kolečkem v perfektně namazeném soukolí. Zmínil bych pouze Saffron Burrows. Od její postavy chlapy těžko odtrhnou zrakové ústrojí. Přičteme-li její sex appeal, jiskřivé charisma a herecké schopnosti, tak zjistíme, že jí současné hollywoodské okrasné slípky nesahají ani po nechty u nohou. Styl a atmosféra londýnských sedmdesátek snad ani nešla lépe vystihnout. Zbožňuji tyhle černé koně co si to odnikud přiklusají a přivážejí s sebou prvotřídní zážitek. The Bank Job takovým filmem je a se vší parádou. (28.05.2008)

Sympatické lupičské retro podle skutečné události, zajímavé nikoli provedením loupeže ("prosté" vykopání tunelu do banky, ovšem zajímavě komplikované), která proběhne už v druhé čtvrtině filmu, ale tím, co loupež rozpoutá. Kořist totiž nezahrnuje jen peníze a zlato, ale taky kupu kompromitujících materiálů hned tří stran - královské rodiny, politiků a krále porna. Až se nechce věřit, že se to vše sešlo v jedné nenápadné bance... Do klasické hry na lupiče a četníky se tak kromě hodných a zlých gangsterů a (ne)úplatných policajtů zamíchají ještě tajné služby nebo černošští extremisté... a pár postav skončí dost drsně. Hrdinové jsou patřičně sympatičtí, děj slušně zamotaný, přitom svižný a napínavý a Statham ve středu toho všeho to spolehlivě táhne. A nádherná Saffron Burows je ideální femme fatale. 70%. (03.08.2018)

Asi v první půl hodinovce jsem si říkal, že mě čeká mučednický film. Začátek o ničem, vůbec mě to nebralo, ale po vykradení banky film chytne správný náboj a je zde promotaný řetězec mnoha událostí se stoupajícím drivem a najednou události z první půl hodinky začali dávat smysl. Po závěru jsem si řekl paráda, nebýt vyčerpávajícího začátku, tak by film na mě udělal větší dojem, ale i přes tento velký nedostatek Roger Donaldson, herci a scénář dokázali film vytáhnout nad průměr, mé hodnocení 3,5 hvězdičky... (12.10.2008)

Posledné štyri filmy si Donaldson natočil na vrcholovej úrovni a vidno, že tento pán si vie oveľa lepšie poradiť s prvotriednym scenárom, než s béčkami, ktoré točil predtým. Perfektný lúpežný snímok, dokonalá atmosféra, skompletizované napätie do poslednej minúty a zároveň ľahkosť, ktorá úraduje prostredníctvom ostrých hlášok. Záver je trošku vážnejší a hlavne akčnejší. To všetko podľa skutočnosti, samozrejme len inšpirované, ale je mi to ukradnuté, pretože ja som sa bavil kráľovsky. Skvostné a štýlové. Statham, herci, hudba, kamera, filtre, hlášky, scenár a záver. Možno oveľa viac by som sa bavil, keby som to videl v kine alebo na DVD, ale keďže distribútori radšej dovážajú sračky, ktoré si divák vo videopožičovni požičia raz za rok, musel som opäť využiť trestné možnosti. 85%. (07.07.2008)

Poctivá sedmdesátka z časů kotlet, zvonáčů a drsných týpků. Ošuntělý britský feeling, bourák Jason a sexbomba Saffron ve filmu, který sice jede tak nějak na neutrál, ale rozhodně z kopce, takže cestou nabírá rychlost a nakonec dožene i největší heist klasiky. Rozhodně stojí za pokus, už jen proto, že díky té stylizaci a poctivé filmařině si budete vážně připadat jako byste se vrátili v čase. Na Ritchieho klasiky sice zkušený rutinér Donaldson nesáhnul, ale i po kladných recenzích jsem to čekal trochu slabší. Za tenhle artikl se londýnská galérka rozhodně stydět nemusí. (12.04.2008)