Komentáře uživatelů k filmu (704)

  • POMO
    ***

    Pekný a dobrý film, ale mohol byť aj krásny a výborný. Podobnej látke holt nesvedčí natoľko zjednodušený americký pohľad na tých dobrých a tých zlých, a veľkú záchranu v poslednej chvíli. To, čím si ma Zwick získal v "rozprávkovom" Poslednom samurajovi, nemôže fungovať v dráme o prenásledovaných Židoch. Ďalšia režisérova márna snaha zavďačiť sa Akademikom. Herci a James Newton Howard, hoci vykrádajúci svoju The Village, za jedna.(19.4.2009)

  • Houdini

    Oscar 1 nominace: Hudba(30.1.2009)

  • Lima
    ***

    Příčí se mi dát nižší hodnocení filmu s tematikou židovského pogromu (tuhle temnou stránku historie lidstva je potřeba si připomínat a za každý takový film jsem rád), ale co mi zbývá, když Zwickův autorský přístup dokázal zabít i takhle silný námět. Mám na mysli zejména typický hollywoodský trademark „na poslední chvíli“, zde zastoupený závěrečným spásným útokem na tank, který celý zážitek poslal spolehlivé do kopru. Proboha, koho tohle ohrané a stokrát viděné klišé ještě baví? Hollywood si zase šupácky hrál na vojáčky, s tvrzením „pravdivý příběh“ ať mě nekrmí a Zwick by potřeboval zlískat záda sedmiramenným svícnem. Herci, hudba a atmosféra běloruských hvozdů (potažmo litevských, kde se film točil) skoro bez chyby.(31.1.2009)

  • Blizzard
    ***

    Defiance bych charakterizoval spíše jako nepovedené zklamání a když to srovnám s nedávno viděným a podhodnoceným snímkem Miracle at St. Anna, Spike Lee je na tom o poznání lépe. Zwick se více zabývá mezilidskými vztahy a problémy uvnitř lesního kempu, než nacistickou hrozbou, která tyto ovečky čekající na vyvedení ze zajetí svým spasitelem svírá. Navíc i tohle na mě působilo chladným dojmem a empatii jsem musel lovit kdesi v neznámu, abych se s nebohými lidmi nějakým způsobem vůbec ztotožnil. Defiance zároveň není ani válečným dílem, těch pár přestřelek + závěrečný boj je tam stejně jen na ukojení divákova oka v kinech a přiznejme si to natvrdo, zbytek je jen dvě hodiny trvající postávání židů pod stromem. Co se týče hereckých výkonů, většina obstála - Schreiber a Craig jsou ti lepší. Pan Bond je navíc docela univerzální herec, takže tentokrát i roli vůdce a partyzána zahrál celkem přesvědčivě a dostatečně dobře na to, abychom v něj uvěřili. Asi dost kritizuji, tak alespoň něco pochválím - Jamese Newtona Howarda, který mě svou nevtíravou hudbou potěšil. Hlavní problémy, které zde vidím, jsem již napsal a tak jen dodám, že tento umělecký výtvor zkrátka postrádá akci, napjaté dramatické situace jsou mu cizí a jako filmové zpracování historických událostí jej musím označit jako neuspokojivý. (6/10)(24.1.2009)

  • Tosim
    ****

    V tomhle kusu se zatím nejvíce bije Zwickova klasická uhlazenost a snaha o drsnější a syrovější vyprávění. A vůbec ne se špatným výsledkem.(22.3.2010)

  • Isherwood
    **

    Typický Zwick. V tomto případě bohužel. Hrdinná story o neskutečném partyzánském dobrodružství s biblickou paralelou v druhém plánu, vystavěná na několik let dávno obnošeném modelu ze sekáče ‚based on true story‘, totiž potřebovala pořádnou dávku syrovosti a nikoliv kýčovité obrázky běloruského lesa. Zwickovi unikají postavy, což za předpokladu, že na nich příběh stojí, je zásadní problém, ze kterého jej nevyhrabou ani špičkoví herci. Chybí tomu jakákoliv osudovost při těžkém rozhodování (a že jich scénář nabízí požehnaně), která je nahrazena skládáním klišovitého puzzle z dílků dávno ohmataných jinde. Že se tak (zřejmě) dělo doopravdy mi bylo jedno, protože je to servírováno formou standardního bijáku na ukojení sentimentálních diváků. První půlku mě to strašně sralo, v té druhé už mi to bylo úplně volné. Věřím ale, že v závěrečném zúčtování na louce museli někteří fandit ve stoje. Já chtěl Zwicka nakopat do koulí.(21.1.2009)

  • Malarkey
    *****

    Filmy z druhé světové války si svojí síň slávy už dávno odbyly, vždyť není už pořádně o čem točit, každá zásadní nebo absolutně bezvýznamná bitva byla natočená, snad každý životní příběh, který se ve válkách udál byl zdokumentován, snad všecko co se týká první a druhé světové války bylo tak moc zaznamenáno, že už to diváka ani nemůže bavit, i když ten pravdivý příběh se vždycky z nějakého toho koutu země vždycky vyloupne a tenhle je zrovna z Běloruska a proč koneckonců ne. Tři bratři kolem kterých se příběh točí se hodně povedli a natáčel to režisér, který natáčet umí, ale který v sobě má ještě hodně Hollywoodského a jeho filmy nekončí jinak, než nadějí, viz třeba takový Poslední samuraj. Přesto ta atmosféra těch běloruských lesů je dokonalá, výborně se na to kouká, a ještě líp se těm židům fandí, protože tohle je přesně to, co ve světě válečné kinematografie nebylo ztvárněno. Partizánský odpor, který se brání zuby nechty, který má ve svém jádru problémy a ty se snaží řešit pokud možno co nejjednodušejc, do toho se promítá válka jako taková, která by Vám vlastně mohla být ukradená, protože ty běloruské lesy jsou okolní válkou absolutně nepoznamenány, tady se řeší jen jeden příběh a ten se snaží vypadat co nejvěrohodněji. Jediné co mi na tom vadilo, tak to byl konec samotný, který si prostě pan režisér nemohl odpustit, a ještě tam chybělo víc emocionálních scén, které by mě dokázaly posadit na zadek, i když to film samotný už dost dokázal, respektive natočil se film, kterého si asi už moc lidí všímat nebude jako tenkrát Spielbergova eposu o Dnu D, ale na druhou stranu ti, kteří chtějí si ho všimnou a rozhodně za něj budou rádi, protože tenhle film si to zaslouží, minimálně ze strany těch, kteří se o to zajímají. Atmosféra je dokonalé, herecké výkony obdivuhodné a příběh je neokoukaný a hlavně v dnešní době originální, a to je co říct na látku, která byla přepracovaná na tisíckrát. To všecko se nakonec promítá do filmu, který čeští distributoři pojmenovali Odpor, debilnějc fakt nemohli, snad to ostatní diváky neodradí, protože to by bylo to nejhorší, co by se tomuto filmu mohlo stát.(11.3.2009)

  • Enšpígl
    ***

    Zase jeden z těch příběhů, které je velmi těžké přestavět do filmové podoby. Stopáž filmu je celkem dlouhá a nenašel jsem v ní vlastně žádní hluché místo, ale pocitu, že jsem mohl dostat daleko víc se nemůžu zbavit ani teď, několik dní po projekci. Například vztah židovských partyzánů a soudruhů z rudé armády nebo jak do lesa přišli další židi a když jim řekli, že jsou u Bielskich, začali o nich ty nově příchozí mluvit jako o legendách, hrdinech, ale já jako divák viděl jen Tuviovu pomstu za rodiče a jeden fight z náckama a pak už jen jak jsou celý utrápený v lese, choděj, koukaj a nejsou si jistý co bude. Nechci to znevažovat, ale stvoření legend by mělo vypadat přece jen trošku jinak. O napínavý ani akční scény ve filmu není nouze a nutno říci že se povedli skvěle. Zase, je škoda že ten zimní život v lese nebyl více rozveden, nebo spíše mohla to bejt ukázková galerie boje o holé přežití. Chápu, že aby film byl podle mého gusta musel by mít tak 220 minut, ale co, tak by je měl. Copak už nezvládnem odkoukat poctivě vyprávěné příběhy, které si dokáží vyhrát z vykreslením atmosféry i za cenu delší stopáže ? Herecky vynikající. Dan od boha nafasobval ruskej ksicht jak prase a když to bůh viděl, tak si řek, kurva to jsem přehnal, takhle někoho bezdůvodně zrusákovat a tak mu jako vyvážení dal tuny hereckého talentu se kterým se Dan naučil skvěle zacházet a kdyby kvůli ničemu jinýmu, tak kvůli Danovi stojí Odpor za vidění.(22.2.2011)

  • Cervenak
    ***

    Pri bondovkách som už skoro zabudol, aký je Daniel Craig dobrý herec a dokáže dobre podať aj komplexnejšie postavy. Jeho výkon je jednou z vecí, ktorá túto slabšiu zwickovku drží v ľahkom nadpriemere. Edward nám servíruje svoje tradičné ingrediencie (epika, akcia, dávka znesiteľného pátosu, morálne dilemy, chlapské priateľstvo, znovuspojenie rozdelenej rodiny...), ale tentoraz to nefunguje tak dobre ako v Legende o vášni či v Krvavom diamante. Odráža sa to hlavne na závere, ktorý je síce predvídateľný, ale človek sa naň aj tak teší - lenže potom príde scéna, ktorá vôbec nemá správnu gradáciu a vyšumí do prázdna. No a celé to pôsobí veľmi lacným dojmom - vlastne by sa to dalo natočiť aj u nás za rozpočet nie vyšší ako u Tobruku. Samozrejme, to by v ČR alebo SR musel byť režisér, ktorý by sa vyrovnal aspoň "Zwickovi v slabšej forme". 7/10(7.2.2009)

  • Djkoma
    ****

    Edward Zwick vrací úder. Opět. Jeden z mála režisérů, kteří prakticky netočí špatné filmy. Defiance je dalším důkazem jeho schopností a dobrého volby nejen témat, ale i herců a výpravy. Daniel Craig. Lieve Shreiber a Jamie Bell jsou ozdobou filmu, stejně jako právě zmíněná skvělá výprava a kamera, která je u Zwicka prakticky tradicí. Jediný problém může nastat v tématu. Druhá světová válka a založení tábora pro uprchlíky, kteří chtějí přežít. Dějově je film (opět) poměrně rozvleklý a bude (opět) dost diváků nudit. Čekání na "cokoliv zajímavějšího než stavění tábora" je tu velmi dlouhé a hutněji sestříhaný nebo napsaný film by byl jen k dobru. Zwick je však prostě svůj a stejně tak jeho filmy, které nepadnou a neupoutají na celou svou délku každého, ale ti ostatní ho budou pouze a jen chválit. Avšak i přes formální kvalitu mohl být Defiance lepším filmem s kratší délkou a větším tempem.(5.3.2009)

  • T2
    *****

    Rozpočet $32miliónovTržby USA $28,644,813Tržby Celosvetovo $51,074,698Tržby za predaj DVD v USA $13,301,937 //počet predaných kusov 846,300Edward Zwick potvrdil svoju povesť šikovného filmára a ďalší výber novej lokácie(Bielorusko) a historického obdobia(2.svetová vojna) mu opäť vyšiel v pretavenie silnej utečeneckej drámy. Obsadenie skvelé, každý jeden z hlavných protagonistov pekne povytiahne dej, nechýba dávka napätia, akcie a vygradovaného záveru. /90%/(17.2.2009)

  • Renton
    *****

    Scénář: Clayton Frohman, Edward Zwick .. The Bielski's never sought recognition for what they did. S trochou empatie a historické znalosti se Vám bude chtít již při úvodních filmových pasážích plakat. Edward Zwick po svém rozehrává silně dramatický a dojemný příběh „rodinné“ partyzánské skupiny, ukrývající se za časů nacistické okupace v lesích Běloruska. Rukopis tvůrce, který se patosu nevyhýbá, bude pro zasvěcené dostatečně čitelný, a pokud Vám jeho předešlé filmy sedí, nebo máte velice blízký vztah ke zmíněnému konfliktu, budete opět nadšení. Poslední třetinka se sice mírně začíná táhnout a než se zpřetrhané kruhy dají, po nutné válečné sekvenci, opět dohromady, chvíli to trvá. Však on čas v lesním úkrytu zrovna zábavný rozhodně nebyl. Naštěstí vše pojí výtečná hudba z notového sešitu mistra James Newton Howard a celkem stereotypní prostředí zase co nejpoutavěji snímá kameraman Eduardo Serra - a jde jim to výtečně. Spoleh je taktéž na herce, přesvědčiví Daniel Craig i Liev Schreiber jsou tím nejzářivějším z jinak slušné herecké party. 90%.(7.1.2009)

  • DaViD´82
    ***

    Novodobý Mojžíš v podání herce, který by tabulkám na vzhled ideálního Árijce vyhovoval na stodeset procent, chodí dvě a čtvrt hodiny po lesích a šprechtí při tom tuze směšnou "východní" angličtinou. A někdy po těch lesích chvilkama brouzdá tak vycházkovým krokem, až se jednomu chce to vypnout a jít se raději projít do lesa v reálu. Ovšem jeden klad to má, až se bude hledat hlavní představitel do remaku Ramba, tak Liev Schreiber se přímo nabízí. Ten chlapík roste každým filmem.(6.7.2009)

  • KarelR
    ****

    Zwickovské až na kost. Modří vědí :)(2.1.2009)

  • Superpero
    ****

    Partyzánský lesní film s drsným Danielem Craigem. Banda ostřílených Bělorusů potajmu likviduje nacisty v zeleném porostu. No mě to teda nabídlo téměř vše, co mi film může nabídnout.(26.1.2009)

  • Shadwell
    ***

    Povinnost mi velí promluvit v jedné důležité věci, neboť vidím, že spousta diváků filmu doslova a do písmene naletěla, poněvadž v něm spatřuje příběh z druhé světové války, který vypráví reálné osudy odboje bratří Bielských v běloruských lesích. To ale není pravda, o ničem takovém ten film není. Ve skutečně je o Americe. Je to jen další návodný oblbovák manipulující lidmi: 1, Craig jako Mojžíš vedený Bohem není nic jiného než Bush – a stejně jako u bývalého prezidenta i u Craiga je v určitých momentech děje zpochybňována jeho velitelská úloha. 2, Antisemitismus v Odporu je pochopitelně metaforou rasismu v Americe. Ve filmu je důsledně naznačeno, že ani k Němcům se není možné chovat hrubě, a pokud se tak děje, tak jedině v případě onoho záporáka, který je u konce Craigem - jakýmsi bdícím strážcem společenské normy (nikoliv individualitu) - zastřelen. Němci totiž ve filmu zastupují americké minority, Rusové rasisty v americké společnosti a židé utlačované barevné menšiny (lze si kupř. všimnout, že Rusové proti Němcům ve filmu nebojují, naopak se v inkriminované momentě stáhnou). I proto film takřka nevěnuje Němcům pozornost a nevybírá si z jejich řad žádného výrazného padoucha. Jde o to, tolerovat minority, nikoliv je vyhladit. Závěrečné shledání obou bratrů rozhodně není happy endem v pravém slova smyslu setkání odloučených, ale apelem na rovnostářství – vyléčený kontra-revolucionář a rasista Zus Bielski se setkává se svým, k menšinám už od počátku tolerantním bratrem Craigem (při lynči dovlečeného Němce sleduje Craig s nelibostí chování neurvalé odbojářské komunity). 3, Zákaz dítěte, strach z těhotenství a hrozba následné exkomunikace z komunity je pak odkaz na interrupci, další věčné téma Ameriky. 4, Spousta záběrů na stojící dav, který přihlíží pasivně dění, to jsme pak my - takový morální kyvadlo, který za nás ale vychyluje systém. Tiší soudci americké společnosti, kterou film de facto zúžil na mikrokosmos odborářské komunity (takové konservativně smýšlející americké maloměsto), ale filmu to v rozletu v žádném případě nevadí – dostane se na lásku, drama, akci, gender i politiku. Komické je pak oslovování různých typů diváků. Ryze mužský štěk „Descartes počítá se subjektivní povahou zkušenosti“ následuje ani ne deset sekund po vyznávání lásky. 5, Problematická role intelektuála, který není schopen zatlouct hřebík, pak koresponduje se způsobem, jak se uchopuje v Americe akademismus. Na rozdíl od básnících Němců a přestylizovaných Francouzů jedou pragmatičtí Američani v ryze utilitárním módu. 6, Ten umí to a ten zas toto, jak říkával Werich s Fričem, a i v odboji se každý musí přičinit svým dílem – hodinář dává do kupy porouchané zbraně, ženy loupou brambory a studentka múzických umění (Craigova stará) se úspěšně přeorientovala na děvkaření a medicínu. Ovšem pohádkám ideologické podbarvení nikdy příliš neublížilo, vždyť sociální rovnostářství a zdůraznění cti chudoby k české pohádce odedávna patří. Jenže Odpor, pokud dobře vidím, pohádkou není. Je to výchovná příručka. Nezapomínejme, že vynález filmu byl determinován ideologickou poptávkou. Automatismus fotografického obrazu a obecně i konstrukce fotoaparátu a filmové kamery vycházejí z touhy vytvářet perspektivu, v níž by všechny potenciální anomálie byly jednou provždy napraveny.(14.5.2009)

  • mandes
    ****

    Rozpočet $32miliónov Tržby Celosvetovo $49,690,966(28.9.2009)

  • LIVINGDEAD
    ****

    Skvělé herecké obsazení, krásný obraz, perfektní barvy a parádní zvuk. Dávám jen 4*, neboť mi tam chyběla nějaká krasotinka - ty Židovky byly prostě typické selky(24.5.2009)

  • Fr
    ***

    Partyzánem se člověk nenarodí…. Příběh, který si určitě zasloužil cestu na filmové plátno. Bohužel na mne působí jen jako obyčejný film, pojednávající o neobyčejných událostech. Jako strohé kopírování události oněch dní, bez špetky snahy vrýt se hlouběji pod kůži. Promrhat 128 minut času pouze převyprávěním skutečností, či snaha vybudovat silnější pouto k bratrům pouze slovy o tom, že ,,pomstou je přežít“ je trestuhodné. Trochu zveličuji, bohužel to měl udělat režisér. Já bych mu to odpustil. A snad i všichni ostatní, kteří se podíleli na tomto filmu. Jejich práce totiž (zřejmě) zůstane nedoceněna. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Studio Paramount a L.Schreiber nám budou chtít vyvrátit názor, že Žid nesmí pít ani bojovat a je dobrý jen k umírání. Budou Karl a Egon mezi poradci?(10.2.2009)

  • B!shop
    *****

    No jo, Zwick proste umi a stejne jako jeho predesly kousky, i tohle je paradni filmarina. Pribeh mi sice ze zacatku lehce pripominal Zelary, ale nastesti to pak slo jinym smerem. Takze se dva hlavni bratri rozdeli a zatimco Craig vede tabor vsech uprchliku, obstarava jidlo a snazi se prezit, Schreiber se pripoji k sovetum a rozhodne se nemcum nakopat prdel. A obe linie jsou zajimavy, v prvni neni nouze o spoustu patosu, ale to k tomu tak nak patri a i kdyz jen vetsinu casu sledujem unaveny zubozeny lidi schovavajici se v lese, presto film nenudi. Linie se Schreiberem je o poznani akcnejsi a taky se mu film venuje min. Coz ale nevadi. Co se tyce hercu, Craig se tady vytah a jediny co me rozptilovalo, byly jeho odstaty usi. Co se tyce Schreibera, ten hraje stejne nadprumerne, ale presto Craiga v spolecnejch scenach zastinuje, coz je ale dany hlavne jeho postavou, ktera nema problem vse resit nasilym. Celkove se jedna o spickove natoceny drama z druhy svetovy, s originalnim pohledem na dany tema a zajimavym pribehem podle skutecnejch udalosti, ze kteryho by slo sice nakou tu scenu vyhodit, ale presto tech 140 minut ani na chvily nenudi.(11.1.2009)

<< předchozí 1 2 3 4 10 19 27 36