Ramsay's Kitchen Nightmares
Áno, šéfe Veľká Británia
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchár Gordon Ramsay prichádza do reštaurácií, ktoré majú veľké problémy. Či už s jedlom ako takým, alebo jednoducho s tým, ako prilákať čo najviac zákazníkov. Nutné zmeny v chode reštaurácie spôsobujú konflikty medzi Gordonom a majiteľom respektíve súčasným šéfkuchárom. Po tom, ako prebehnú zmeny, televízny štáb odchádza a vracia sa po nejakom čase naspäť, aby zistil, či sa podarilo podniku odraziť od dna. (TV JOJ)
(více)Recenze (50)
Troufám si říct, že už jsem vidě dostatek dílů, abych byl schopný tento pořad zhodnotit. Ano, zbožňu ji jej. Nejen, že je to opravdu sranda, ale navíc Ramsay i ví co dělá a člověk se několik zajímavých (ačkoliv pro mě neužitečných, jelikož si nehodlám otevírat restauraci) informací dozví. "You fucking idiots! You could kill someone!" "It's fucking lamb!" ()
Když to srovnám s českým Ano, šéfe, tak u mě rozhodně vede Zdenda. Ramsay je na můj vkus až příliš sprostý a hulvátský. Narozdílod Zdeňka neumí používat sarkastické hlášky a vtipy, ale je zkrátka jen nepříjemný. Navíc po shlédnutí několika díů, jsem zjistila, že jsou jako přes kopírák, naprosto stejný scénář, kde se jen mění personál a kulisy. ()
ja vôbec nemusím takéto relácie ale Gordon je zaujímavý týpek, ktorý jednoducho vie zaujať a dá sa na neho pozerať. Síce sa občas ťažko pozerá ako tam kritizuje kuchárov ale vidno na ňom že to s nimi myslí vždy po dobrom a nevzdáva to. Niesom vbec priaznivcom takýchto vecí v telke ale toto má v istom zmysle svoje vlastné kúzlo ()
[Po pěti sériích] Můžeme se do krve hádat nad prospěšností celého konceptu. Ale jeho hlavním účelem bylo prostě diváka bavit. A u mě úkol splněn. Ramsay úspěšně hlásí po celou dobu co tv show běžela (snad se ještě britská verze vrátí). Akorád je škoda, že se "recepty" na úspěch časem opakují a je to v podstatě o tom samém (záleží spíše na výstřednosti jednotlivých restaurací; jako je např. The Fenwick Arms). Všech pět sezón dohromady 80 % ()
Zatímco Zdeněk Pohlreich (ač ho žeru) šokující zjištění mnohdy raději řeší jen s kameramanem někde za rohem, Ramsay se s tím nepáře a s personálem si to vyříká pěkně od plic a na místě. A mnohdy i se samotnými hosty. Když všem nadá do tlustých prasat, divák zírá. Nad stavem ostrovního restauratérství se můžeme usmívat stejně jako nad tím naším, hlavní hrdina moc dobře ví, jak to v byznysu chodí, a především ví, jak to v něm vypadat nemá. Pohlreicha jsem hltal každým dílem, britskou verzi zase tak nakoukanou nemám, nicméně hlášky „našeho“ šéfa mi přijdou víc smrtící a trefné zároveň. Poznal jsem českou i britskou gastronomii z obou stran myslím docela pečlivě, takže každý díl o záchraně uvadajících podniků má pro mě speciálně osobní příchuť. ()
Reklama