Šigurui

Anime konečně potkalo chanbaru. / Což technicky vzato není pravda, ale ani mučení pomocí králičí pacičky mi nezabrání vnímat to jinak / Vznikla naprosto unikátní podívaná, která sází na dokonalou atmosféru, které je podřízeno takřka vše, nejvíc patrno je to na kresbě a animaci, která prakticky permanentně působí jako nějaký hodně psychedelický sen laděný výhradně do tmavých barev od postav po prostředí feudálního japonska, narušovaných pouze všemi odstíny krve. Všechny postavy bez jediné výjimky (!) jsou vesměs banda hajzlů, úchylných degenerátů a egomaniakálních samurajských hovad, ovšem přesto je neskutečně zábavné pozorovat jejich vzájemné interakce, vztahy a obzvláště zcela geniální souboje, které nejsou tisíckrát viděným nekonečným šviháním a řinčením nejkvalitnější oceli, ale jsou v drtivé většině ve znamení jednoho pečlivě promyšleného úderu (díky čemuž se seriál uchyluje k tvoření napětí převážně pomocí obrazů, což je za prvé ozvláštňující, za druhé skvělé). Naprostej skvost, znějící v tónech nenávisti (mimochodem, ona i ta minimalistická hudba je dokonalá) a násilných činů všeho druhu, kterej se vymyká jakékoliv škatulce, do které by ho někdo mohl zařadit. A přesto stále ve snové atmosféře, která často působí poeticky jako kaligrafické obrazy hor a jezer. Věčná škoda, že seriál nemá vyvrcholení a příběh není dořečen. "To co muselo začít pře tisíci generacemi... Když oblohu osvětloval měsíc... " (12.07.2014)

Po pozretí Ninja Scroll som mal obrovskú chuť na ďalšie samurajské anime. Natrafil som na skvelé hodnotenia Shigurui, tak som tomu dal šancu. Súhlasím s tým, že ide o vysokú kvalitu, no vážnosť, pomalé tempo a FAKT! že príbeh nebol dokončený, moje hodnotenie tlačí dole. Nebolo to presne to, čo som hľadal. No chápem tie plné počty hviezdičiek od fanúšikov-užívateľov CSFD, . (08.08.2018)

Surové, temné a působivé. Dlouhé, statické záběry v barvách, které připomínají přepálené fotky na kinofilmu. Skoro až nesnesitelné zvuky okolního světa. Sluneční výheň před kterou není úkrytu. Tradiční japonská hudba, dodávající více znepokojivé děsivosti, než jakýkoliv jiný možný soundtrack. Fyzické a psychické deformace poznávacím znamením téměř všech postav. A Iwamoto Kogan - snad jediná osobnost schopna měřit se soudcem Holdenem - personifikovaný ďábel. (21.09.2011)

Je krásný letní den, období šogunátu, na hradě Sunpu se právě schyluje k souboji. Proti sobě stanou slepý Irako Seigen a jednoruký Fujiki Gennosuke. Kolbiště je zaplaveno slunečním jasem a vzájemnou nenávistí... A temný seriál Shigurui bude sledovat stopy této nenávisti až k okamžiku jejího vzniku. Anime bývá obvykle pestrobarevné, Shigurui se snaží o pravý opak a tou jednolitou barevnou jednotvárností, která se příliš nehýbe, šedí a černí, kterou dokáže zahnat jen proud rudé krve, minimem zvuků, ale zato hlasitých a následovaných temnou ozvěnou, vytváří převelice ponurou atmosféru. V tomto seriálu neexistuje radost. Pokud je v něm smích, je ďábelský, pokud je v něm úsměv, je úšklebkem. Postavy jsou bez výjimky buď krutí zvrhlíci nebo trosky a oběti, případně všechno dohromady - nejodpornější přehlídka kreatur, kterým naprosto nezáleží na lidském životě, leckdy ani jejich vlastním. S tím vším je Shigurui asi nejtemnějším příběhem z dob samurajů, který jsem kdy viděl. Škoda jen toho, že občas zajdou tvůrci v líčení odporností IMHO zbytečně daleko a místo zhutnění atmosféry se dostaví pravý opak. Tato drobnost mi brání v tom, abych dal maximální hodnocení. Pevně doufám, že v tomto duchu bude natočeno pokračování, které příběh uzavře. Lepší ****. (04.02.2008)

Nebo. Tráva. Motýľ. List. Hrad. Nádvorie. Meč a jeho pán. Dvaja muži, poháňaní nenávisťou. A jeden súboj, ktorý rozhodne o všetkom... Pracovný názov by pokojne mohol znieť História násilia (čím nijako neznižujem pôsobivosť skutočného), pretože presne tou Shigurui aj je. Zasadený do skutočného historického kontextu (seriál často vyťahuje z rukáva mená, dátumy a fakty), evokuje spôsob rozprávania staré samurajské filmy z prelomu 60. rokov, častokrát odvíjajúce sa od legiend založených na skutočnosti. Je to badateľné hlavne na spôsobe, akým Hamasaki pracuje s obrazovou poetikou, citlivým viac vrstevnatým rozvrhnutím výstavby scény (mizanscéna je často vyriešená priam bravúrne), hrou so symbolikou a významom cez detail. A tiež japonskou estetikou svetla a tieňa, ktorá je pre vytváranie temnej atmosféry zásadná rovnako ako pomalé tempo deja a minimalizovaný emočný prejav. Výtvarne potom vyniká naturalizmus - neprikrášlené zachytenie chladnej brutality, anatómie ľudského tela, nezriedkavých erotických sekvencií a estetiky hnusu. To všetko v deprimujúcej šedivej. Hamasaki je vo svojej surovej realistickosti obrazu maximálne explicitný. Dejovo sleduje seriál jednu, voči úvodu retrospektívnu líniu, ale paralelne sa mimo nej často ponára ešte hlbšie do minulosti pre detailnejšie prekreslenie charakterov a pozadia. Ťažiskom príbehu sú postavy a ich motivácia, ktorú dopodrobna skúma až do prvopočiatku. Postavy samotné sú potom panoptikom neľudských démonov v ľudskej koži, ktorí sa bez váhania a ľútosti podieľajú na titulnom vražednom ošiali. Mne táto konštrukcia i napriek tomu, že by sa dej dal miestami popísať len ako sled efektných rozanimovaných obrázkov s poetickým nádychom, perfektne vyhovuje, a rozhodne nemôžem povedať, že by som sa nudil - naopak, koniec epizódy vždy príde nečakane a ja sa neviem dočkať ďalšej. Už kvôli tomu nádychu precíznych snímkov starých majstrov japonského filmu. Prvé tri epizódy: 90% Jedno z tých kúskov, ktoré zaujmú nie scenáristickými hrátkami á la Death Note, ale viac celkovou audiovizualizáciou a atmosférou spolu so strmým stupňovaním deja. Historické anime pre otrlého diváka, to je Shigurui. Nenadarmo sa hovorí o jeho silne hororovom nádychu. Spojenie realistickej samurajskej tematiky s výraznými prvkami slasheru, splatteru a tradície japonského exploitation sa len tak nevidí - ale takú koncentráciu krvi, vnútorností a drsných erotických scén každý neunesie. Príbeh je pravdepodobne to najtemnejšie, čo som doteraz z Japonska videl (áno, rátam do toho aj Kurosawov Krvavý trón) - a neopísateľne strhujúci. Postavy nedávajú vydýchnuť, poetika sršiaca z obrazu prehlušuje aj dojem prílišného tlačenia na pílu explicitnosti a tak vlastne jediné, čo mi bráni udeliť plné hodnotenie je spolu s tým neukončený príbeh. Je to preveľká škoda, ale záveru sa už zjavne nedočkáme. Takže "len" 85% P.S.: Že zatrhli pokračovanie tvorcom neodpustím. (09.06.2014)