Piráti na vlnách

Obsadenie, prostredie, prevedenie, hudba... všetko dokonalé. Ale ten scenár? Miestami som sa dosť nudil a presne som vedel, čo bude nasledovať v ďaľších scénach. To ale nič nemení na genialite pôvodného nápadu/námetu a bravúrneho hereckého koncertu premňa dokonalej trojky: Bill Nighy - Philip Seymour Hoffman - Rhys Ifans. (06.11.2009)

Richard Curtis je život milující lidumil, který měl tu smůlu/štěstí, že se narodil na britských ostrovech. Po Lásce nebeské přichází s pekelnou mořskou nemocí jménem rock´n roll. Na loď lásky,jež je obydlena svébytnými postavičkami, které lze ve zkratce charakterizovat labely jako lesba, hipík, vtipálek, loser, Casanova se díváme očima Carla, nepolíbeného studentíka, který dostává lekce sexu, naslouchá volání krve a decibelům pořádné muziky a poznává, jak piráti ze Severního moře mění upjaté poddané Jejího Veličenstva v rozjásaný rockující kotel. Konec šedesátých let vidíme v popkulturních prostřizích, v montážích posluchačů, v zachmuřených rysech vlády, která hodlá ve jménu řádu zatnout rozepnutým poklopcům tipec. Curtis dávkuje ten správný poměr nekompromisního chlapského humoru, jadrné mluvy a rockových vypalovaček, což zní jako film pro všechny správné kluky, co toužili být dalším Jimi Hendrixem. Ale kdeže, nebyl by to Curtis, aby do filmu nepropašoval další vztahovou mozaiku nepravděpodobných párů, oslavu přátelství, vášeň pro riffy až za hrob a hlavně: láskyplné happyendy. Hudba je jazyk srdce a Curtisova plovoucí relikvie naplní uši i srdce až po okraj. Jediné slovo: DISARMING. Nicméně od absolutoria brání dvě výhrady: vysoce amorální (což je u romcom běžné, ale ne tak očividně) a na rozdíl od Love Actually se všechny jizvy hojí bleskově a bezbolestně. A příběh je možná příliš epizodický na to, aby se člověk nechal unášet vlnami znovu. P.S. NENÍ! (20.07.2009)

Sex, drogy a RocknRoll! Richard Curtis nám už samotným obsazením dal přes deset důvodů, proč právě Piráti na vlnách budou filmovou událostí sezóny. Britská smétánka společně s několika americkými hosty kraluje nejen britskému éteru, ale i filmovému plátnu. Vše, čím kdy byl RocknRoll, je i tato Curtisova komedie. Prostě sexy. (21.10.2009)

Překonání Lásky nebeské asi od Curtise nečekal nikdo, i tak ale dokázal, že mezi britskými režiséry nemá v rámci komedií, ať už romantických či normálních, konkurenci. Tady jde ale hlavně o tu atmosféru 60. let a ta se povedla vážně dokonale. Ty šedesátky tam dejchají z každého záběru,což navíc doplňuje opravdu výborný soundtrack ( i když sestavit ze songů z 60. let špatnej soundtrack by asi nešlo ;). Britská herecká elita + Philip Seymour Hoffman jsou vážně sehraný a je vidět, že herci si natáčení vážně užívali. Jenom ta linka okolo Kenetha Branagha to trošku brzdí a ani Branaghův výkon mi moc nesedl a tohodle filmu se ani moc nehodil. I tak si tuhle pohodovu jízdu do let šedesátých ještě rád někdy zopakuji. (06.09.2009)

Tak Richard Curtis si taky natočil svoje Transformers 2. Piráty na vlnách bych určitě doporučil jako příjemnou komedii, ale to je zhruba tak všechno, co od nich můžete očekávat. Nejsou totiž ničím víc, než dvouhodinovou načančanou přehlídkou známých tváří a lidí poslouchajících rádio, ze kterého se line jedna fajn písnička za druhou. Zásadní problém je v tom, že tu prakticky chybí pořádná expozice a jste vrženi přímo do děje, takže si nevytvoříte žádný vztah k postavám a Curtisovy následné pokusy o ždímání emocí vás proto dalece míjí. Příběh je tu někde na třetí koleji a celý film je vlastně jen sledem pár epizodek, ve kterých se něco začne řešit, aby to posléze vyšumnělo do ztracena a za půl hodiny se to zase vynořilo. Nebo ani to ne. A to je na Curtise slušná ostuda, protože takhle prázdný film jsem od něj vážně nečekal. Pár scén určitě stojí za to (souboj DJů, vysílání F-word, zamilovaná January Jones), ale s tak nabitou hereckou sestavou to mohlo skončit mnohem lépe. Zklamaných 6/10 a ještě si pořádně rozmyslím, jestli dám Pirátům na vlnách druhou šanci. (12.07.2009)