Muž ve stínu

NUDNÁ POLITICKÁ HOVADINA, která mi zkazila náladu a den!!! (25.08.2010)

// Production Companies: R.P. Productions // Celí čas sa čaká ako to vôbec dopadne.... zaujímaví ale miestami nudný dej . (31.12.2010)

Stylový comeback. Neproniknutelně záhadná zápletka v neurčitě atraktivním prostředí s atmosférou nenápadného pohlcení - čekal jsem všelicos, ale takhle sebevědomou prohlídku po paranoidních náladách nebo politických intrikách určitě ne. Onen hmatatelný pocit stahující se smyčky doteď nemůžu setřást. (21.08.2010)

„Nikdy som nepochopil zmysel bieleho vína.“ – „To hovoril aj Mike.“ – „Konečne s ním mám niečo spoločné.“ Klišé (skutočne niekto môže pokladať za spoiler, že hrdinov predchodca nespáchal samovraždu?) mi nielenže neprekážalo, ale asi by ma dokonca štvalo, keby tu nebolo. Ja viem, je to čudné. Ale je to tak. Poctivo a staromódne (v dobrom) nakrútené cvičenie v žánri. Parádny a poctivý starosvetský staromódny hitchcockovský triler, kde záleží na hereckých výkonoch, scenári a príjemne pomaly (vyzváňanie mobilu mi nahnalo viac strachu, ako posledných 10 hororov, ktoré som videl) vystupňovaná pochmúrno-sychravá atmosféra. Palec hore, TOTO je Polański. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/402-the-ghost-writer-8o- (21.10.2010)

Jedna se o Polanskiho, takze samozrejme kvalitka a po mizernym Twistovi se zase vraci ve velkym. Film nastesti neni prilis politickej, zameruje se hlavne na pana ghost writera, coz je jedine dobre. No a samozrejme postupne zacina na povrch vyplouvat spina a napeti houstnout. A to se nastesti dari Polanskimu udrzovat po celejch tech trochu zbytecnejch 130 minut. Navic vsichni herci bezchybny. Mel jsem s filmem jedinej problem, proste jsem tak nak moc nepobral, co to tam vlastne tak zasadniho resi, kdo co teda vlastne proved a co melo bejt tak zlomovyho na zaverecnym odhaleni. Coz ale zas tak nevadi, jelikoz je film zkratka skvele natocenej, paradne zahranej a po celou dobu napinavej a to, ze to je z myho pohledu lehce o nicem, je detail, kterej mi nezabranil se tech 130 minut dobre bavit. (21.07.2010)

// A mohlo to být dokonalé, nebýt toho konce... (21.09.2011)

Polanski bez opravdové hybné síly. McGregor je pro mě herecky nezajímavý, Brosnana je málo, napětí a dění nedostatečné, a je tu pár momentů, kdy se člověk vyloženě klepe na čelo. Jinak dobré, ale těch mínusů je přeci jen příliš. (22.03.2011)

Stísněná atmosféra, limitované a "vylidněné" prostředí filmových lokalit, pocit spiknutí, velice Hitchcockovské, skvělá hudba (Alexandre Desplat), skvělá režie. Na konci jsem měl pocit, který už se o mě neotřel hodně dlouho, pocit absolutního filmového opojení, který mě již dlouhou dobu míjel. Pokud se odtrhneme od politického aspektu filmu, je třeba uznat že THE GHOST WRITER je především film pro film a funguje skvěle. Odsípá, má velmi solidní tempo, kde je divák okamžitě ponořen do děje s okamžitým rozjezdem a Polanski ho drží 120 minut v kleštích, je to svým způsobem kouzelné a je to přesně to, co podvědomě od filmu / thrilleru chci. Libil se mi i Polanskiho osobní otisk ve filmu v momentě, kdy se Lang nemůže vrátit do Británie, protože by byl souzen. Pro mě asi film roku 2010! (21.12.2010)

Chvílemi jsem se dost bál, že dvouhodinová stopáž filmu + utahaný styl vyprávění mě donutí film vypnout. Obavy se nevyplnily a děj celkem solidně vyplňuje to prázdno, které díky špatnému scénáři vzniklo. Chvílemi se tam řeší zbytečnosti, které nemají vliv na celkový výsledek a přesto se jim prostřednictvím napětí a tajemna dává ohromný význam. Celkově rozuzlení filmu je nedostačující, vyznívá do prázdna a diváka nechytne za koule. Přesto tento film vřele doporučuji, protože za zhlédnutí stojí, třeba jen díky tomu, že se zde střetávají herecké hvězdy. 68% 04.12. 2010 (04.12.2010)

Může být psaní již napsané knihy nebezpečné? Většinou nikoli, ale ve spojení se slovy britský premiér, CIA či tribunál v Haagu, se leccos může změnit. Mně se to v podstatě líbilo, ale nějak se nedostavil mnou očekávaný zásadní moment, při kterém bych překvapením otevřel tlamičku a nevěřícně zíral na obrazovku. Místo toho jsem byl oblažen sdělením, že tajné služby občas nechají zmizet nepohodlného tvora, což můj život od základu nezmění. (05.08.2011)

Protože Polanski válí jako v dobách největší slávy, protože je to prostě lahůdková filmařina a protože na nějaké logické detaily (protenktokrát) s..e pes. :) (17.01.2011)

Rozhodně bych netvrdil, že Ghost Writer je strhující thriller pohybující se v neustálem napětí, ponurá atmosféra zde sice má své kouzlo, ale k napětí má i svá prázdnější místa. Ghost Writer není ani rozmáchlé politické drama epických rozměrů, přesto všechno je třeba poznamenat, že je to inteligentní, noblesní film který v diváku zraje až časem. Ve vzpomínkách krystalizuje jemný příběh anonymního spisovatele, jenž má jasný dramatický oblouk, minimalistickou gradaci, sympatické herce a úžasně natočený poslední záběr. Škoda, že snímek nebyl tak nějak "ještě lepší", ovšem nakonec se k te čtvrté hvězdě přikláním. 7/10 (07.09.2011)

Polanski opět odmítá dopřát divákovi jakékoliv tempo, místo toho opět nabízí film, který stojí a padá na jedné myšlence, jedné emoci. Pokud jde o mě, celou dobu jsem chtěl dát tři hvězdy, ale když o tom teď přemýšlím, přišlo mi to vlastně až moc dobré na průměrné hodnocení. (Že hlavní McGregor tu hraje idiota, co se neustále vystavuje nebezpeční, podle mě není chyba.) (21.02.2013)

Stupidně nelogický kopulační moment a nalezení pro rozkrytí hádanky tolik zásadních informací na googlu (nevím, jak to může projít u těch, co kritizovali identické Bellino odhalování "jen" upíří mytologie ve Stmívání!!) krutě sráží kolena jinak napínavému příběhu. (04.08.2010)

Aneb jak málo stačí pro budování atmosféry, když se to umí. Není třeba vrhat na diváka tuny oceli, spektakulární výbuchy a jiné propriety, které nedovolují užít mozek. A přitom stačí jedno auto schované ve stínu a nějaké ty ponuré tóny, trochu deště a mlhy a máme tu thriller jak má být. S politicko kritickými tématy se poslední dobou roztrhl pytel, stejně jako Green Zone se The Ghost (Writer) nepokrytě trefuje do dua B&B, tentokrát především do jeho ostrovní polovičky. Až si říkám, kdy to přestane být vyjádřením skutečného politického názoru a stane se to módou... (15.06.2010)

Asi bych řekla, že je to divný film. Působil divně, zanechával divné pocity, děly se v něm divné věci... Z kina jsem odcházela spokojená (A po nějakých třech letech reflexe dodávám, že jenom proto, že to není tak strašné jako ostatní filmy, jaké jsem měla v té době možnost popatřit.). Ne úplně všechno bylo stoprocentní, ale bylo to všechno dost sladěné na to, aby se mi dostalo příjemného zážitku. Hlavně se mi líbil vymazlený obraz a hudba. Nicméně by se také slušelo poplácat ještě herce po ramenou. (18.08.2010)

Po Polanského zatčení ve Švýcarsku se pochopitelně objevila řada článků o jeho osobě a jeho tvorbě a mezi publicisty se tehdy často objevoval názor, že zásadní Polanského filmy spadají do 1. poloviny jeho režijního působení a kvalit svých raných filmů dnes ani zdaleka nedosahuje. Mám pocit, že je to přesně naopak. I když Polanského tvorba je hodně vyvážená, pokud bych měl mluvit o slabších kouscích, jmenoval bych např. slavný Ples upírů, který mi dneska připadá už zoufale omšelý, a naopak jeho pozdní snímky mě dokážou nadchnout mnohem víc než známá klasika. Muže ve stínu považuju za špičkový politický thriller, který v mých očích poráží dokonce i takovou klasiku, jako jsou Tři dny Kondora, a rozdílem dvou tříd válcuje např. Pohled společnosti Parallax. Je to precizní práce, která vrátila zvuk klasickým postupům budování napětí, s jakými přišel např. Hitchcock. Mimochodem, Polanského dílo mi přijde mnohem hitchcockovější než kterýkoli z filmů starého mistra, protože ten narozdíl od Polanského měl dost velké výkyvy v kvalitě své produkce a má na svém kontě desítky průměrných filmů. Navíc na Hitchcockově díle přece jen ve většině případů zahlodal zub času. Polanski nejen výborně vytváří atmosféru, ale může se opřít taky o výborný scénář, který je ve své jednoduchosti nepředvídatelný a dlouho vodí diváka za nos. A do třetice, herecký koncert Ewana McGregora, Pierce Brosnana nebo Olivie Williams dotváří pocit špičkové podívané. Muž ve stínu nestojí na honičkách, soubojích nebo hightech udělátkách, jeho kvality spočívají na precizních dialozích - takový střet McGregora s Tomem Wilkinsonem se spoustou jinotajů a skrytých hrozeb považuju za lahůdku - na souhře hudby, kamery, vhodně zvoleného tempa a scénáře. Je jen škoda, že nové filmy to mají mnohem složitější než stará klasika, které na jednu stranu pomáhá nostalgie, na druhou stranu nemusí zdaleka tak čelit kritice a hodnocení diváků, kteří mají k tomuhle žánru daleko. Celkový dojem: 95 %. (26.02.2012)

Špičková politicko-thrillerová práce, na níž je ale nejzábavnější to, že tuhle báchorku o ovládání britské politické scény Američany natočil frantík (polského původu). Polanski po bibliofilii v DEVÁTÉ BRÁNĚ opět sáhl po knižním motivu a sice po ghostwritingu, opět nikam nespěchá, ale ani na chvíli nenudí, atmosféru rýsuje levou zadní a moc pěkně si to obsadil (v pozadí mu na chvíli zastepují zapomenutí veteráni Belushi, Hutton, Walach) a ústřední herce pěkně vytěžil. Hlavně Olivii Williams, která má nejlíp napsanou postavu filmu. A ten poslední záběr! Klobouk dolů! (10.12.2011)

Velmi kvalitní mysteriózní thriller, který drží diváka v neustálém napětí a nabízí mu zajímavou a nenudící 2 hodinovou podívanou. Nechybí také výborná, skoro hravá hudba, ze začátku i trochu humoru a pak hlavní postava, které snad nejde nefandit, přestože riskuje a vystavuje se nebezpečí o 106. Na druhou stranu, je zde i slušná porce naivity v podobě až poněkud úsměvně snadného vyhledávání a získávání informací (za to 1* dolů), no a pak až trochu moc stylový konec, ale z tohoto chvilkového opojení je divák velmi rychle a ostře probuzen (alespoň já jsem to nečekal). Celkově silné 4*, příjemné překvapení. (02.07.2013)

Je to zvláštní, zatímco někdo dokáže dokončit velmi dobrý film i z vězení, jiní točí tak, že by zasloužili do něj zavřít.. Číst "duchem" napsaný životopis nějakého českého ministerského předsedy, pravděpodobně zemře můj dávivý reflex po pár stránkách vysílením. To americký zločinec Polanski poslal E.McGregora lovit memoáry do ostrovního "Šangri-La naruby", kde v hitchcockovském stylu představuje MacGuffina tajemství původního rukopisu a plachta ponurého tajemna je důmyslně rozprostřena přes vlastně zcela normální věci. Ve snadno rozpoznatelné paralele se současnými osobními problémy autora pak nechybí vhodně zakomponovaný humor, postupné zahušťování atmosféry či nepokrytě protiamerický a protiblairovský podtext, načež vše vyvrcholí vskutku netradičním (ale nejpravděpodobnějším) koncem, připomínajícím nejen svou fatálností úvodní znělku Večerníčku. A teď mě omluvte, jdu si vygooglovat na stránky CIA, kdo ve skutečnosti zavraždil Kennedyho, co přistálo 1947 v Roswellu a kolik ročně posílá americké ministerstvo obrany na účet Míši Baye. Kdybych pak dlouho nic nenapsal, poslali mě za Polanskim.. (09.06.2011)