Duch ve stroji

To je nějaký trend, že komerční neúspěch svedou exekutivci na liberální společnost? Nejdřív člověk od Marvelu, který vidí důvod špatných prodejů v tom, že nahrazují bílé hetero superhrdiny za etnicky, genderově a co do orientace rozmanité postavy, přičemž důvodem prostě může být otrávenost z neustálého rebootování a znepřehlednění dosavadní kontinuity. Nyní osoba od Paramountu, která spatřuje nesmyslnou kauzu kolem witewashingu za příčinu nízké návštěvnosti. Já bych teda problém viděl spíš v tom, že (1) propagace cílila na fanoušky a fanynky původního snímku (´95), který ale není až tak známý, (2) hraná verze se prezentovala jako remake, tj. jako něco svatokrádežného pro znalé a nedostatečně silná značka pro nezasvěcené, přestože jde o velmi nápaditý prequel, (3) cyberpunk nemá dostatečnou tradici (vrchol v devadesátkách, v novém tisíciletí několik nepovedených zhollywoodizovaných verzí jako AEON FLUX či ULTRAVIOLET)._____ Osobně mě ale komerční neúspěch mrzí, protože GHOST IN THE SHELL (2017) považuji za velmi dobrý film, pokud publikum je: (a) ochotno přistoupit na uzpůsobení americkým tradicím vyprávění (příčinná provázanost dění na místo epizodičnosti a budování atmosféry dané "zastavením" narace jako v japonských anime); (b) znalé franšízy GITS, protože ta je tematicky postavena jednak na střetu proměnlivé identity a společnosti (korporátu, politiků), jednak na stylistických paralelismech vždy ve zcela jiném kontextu (Major skákající do neznáma, rozhovory na lodi, souboj s roboty, utržení robotické ruky...); (c) dostatečně otevřené na to, aby přijalo tento americko-japonský mash-up (americké vyprávění, japonské stylistické "výpůjčky"), který rozhodně nedělá cyberpunku špatné jméno. Failu se nedivím, ale jsem rád, že to vzniklo, protože to není parazit na kultu, ale příspěvek do ságy. (09.04.2017)

Viděl jsem x-tý výluh z předlohy. A ne, že bych si skoro prodojil jégry, což by odpovídalo čtyřem hvězdám, ale nadhodnocuji. Protože jsem se konečně dočkal téměř čistého ztvárnění příběhu, osekaného o všechny ty orientální krávoviny, kterými si cizozemci z míst tam někde za Pardubkami koření jakýkoliv film nebo seriál. Zbytečné obrooké postavy, předvádějící ,,humory" na úrovni Laurela s Hardym, filozofické záseky v ději, které mají za cíl přivést diváka k úžasným a neopakovatelným zjištěním, kupř. že čas hojí rány, není vše černé nebo bílé etc., a další extempore. (30.01.2018)

Tak trochu vydechlá kombinace Robocopa a Blade Runnera... Obzvlášť když si vzpomenu na druhý zmíněný film, překvapuje mě, jak zastarale a nepřekvapivě Ghost in the Shell působí, zatímco Blade Runner je stále skvělá filozofická podívaná, nad níž se člověk musí zamýšlet a která má o lidech, lidství a jiných hodnotách pořád co říct. Triky se mi docela líbily, Scarlett Johansson sice měla od začátku do konce jeden a půl výrazu, ale víc možností jí role ani nedala, takže v pořádku, akční scény nebyly úplně špatné (snad jen ta proti kráčejícímu tanku či co to bylo, ta byla příšerně nudná) a hudba zněla zajímavě atmosféricky (i ona chtěla připomínat Vangelisova Blade Runnera), jenže žádný velký zážitek jsem si tentokrát z kina neodnesl. Navíc se mi zdálo, že film trvá asi dvě a půl hodiny. (03.04.2017)

Pletky s Hankou se evidentně nevyplácí, vím to. Znala jsem jednu a byla to pěkná mrcha! Každopádně na mě film zapůsobil, a to i přesto, že působil digitálně přeplácaně, lacině a nudně. Já jako asijský analfabet, neznalec předloh, hodnotím podle prvního dojmu a ten je depresivní a temný. Což byl, předpokládám, účel. (24.04.2022)

Tak skořápka by tu byla, ale kde je ta duše? Ghost in the Shell je výpravný akční letní blockbuster určený pro diváka s mentalitou 14letého chlapce odkojeného počítačovými hrami. Kyberpunková vizáž ale neskrývá kyberpunkovou filozofii. Název vyvolává představu velké konspirace, tajemství, které bude na konci překvapivě odhaleno. Jenže děj je triviální a předvídatelný. Navíc, a tohle opravdu nemám rád, tvůrci se snaží vyvolávat pocit něčeho chytřejšího, co má filozofickou nadstavbu. Naštěstí pro Sandersův snímek, obě dvě pokračování Matrixu, které jsou asi nekřiklavějším příkladem tohohle nešvaru, byla ještě o dvě třídy blbější než Ghost in the Shell. Dokonce ani ten vizuál na mě nepůsobil, jak by tvůrčí tým chtěl. Je to přeplácané a ne dost temně depresivní, jak by se na kyberpunk slušelo. Akce je příliš zběsilá, zkrátka uzpůsobená generaci počítačových dětí. Dvě hvězdičky to ode mě obdrží jen s chlupem a s ohledem na Scarlett. Celkový dojem: 35 %. (22.04.2018)