TRON: Legacy 3D

Vyblýskaná 3D hračička, ktorá strhne skvostným vizuálnym prevedením. Trošku mi trvalo, kým som sa po zložení okuliarov zorientoval v rozmeroch tohto sveta, pretože tento dvojhodinový videoklip a dokonalá promenáda spojenia najmodernejšej filmovej techniky s dokonale symbióznou hudbou, ma vcucla do svojho sveta intenzívnejšie ako svet na Pandore. Škoda, že príbehová stránka aj napriek svojmu vylepšenému faceliftu oproti originálu nedokázala uspokojiť aj moje potreby obsahovej stránky. Tie som síce po vstupe do Siete odsunul až na druhú koľaj, ale po vytriezvení z omamného účinku technických dokonalostí som z pohľadu komplexného uspokojenia predsa len ostal hladný aj po tomto parametri. Herecké umenie je viac ponechané na zručnosti programátorov, než na samostatných hercoch. Ostatné aspekty a jednotlivé kúsky skladačky však zacvakli do seba vždy v ten správny moment s presnosťou na mikrosekundy a všetko šlapalo na plné obrátky v neskutočnom tempe, až som neveril, že tak veľká príbehová bublina ma dokáže zaujať a zabaviť natoľko, že by som chcel aby ešte neskončila. 85%. (17.01.2011)

Long live for users! TRON Legacy je filmem, který Vám rozhodí ZENovou rovnováhu jako žádný jiný v letošním roce. Polovina snímku je jednoduše geniální (těla, disky a stroje létají vzduchem, dokonalá architektura, stylová struktura, prostorová hloubka a zvídavý divák vpuštěný do tohohle programového, designově stylového bludiště vrní blahem), ale tahle polovina je vyplněna všemožnou vatou, pseudo mytologickým přesahem a snahou přesvědčit diváka, že dokonalost spočívá v samotné nedokonalosti. Navíc hudební stránka filmu je oním hybatelem děje a nikoliv hlavní postavy. Ačkoliv lepší videoklip/y si Daft Punk nemohli přát. Akční scény a trikové celky jsou dech beroucí, jenže když dojde na dialogy, zívá celá rodina. Nejenom, že Tron v samotném závěru imploduje do sebe, ale ještě se stihne mimoděk zparodovat. Už ale kvůli vizuálnímu fetiši a až neskutečně originálním akčním scénám symbioticky propojeným s hudební stránkou tohle dílko stojí za to vidět. Sem s Oscarem za hudbu a zvukové efekty. PS: poznámka konspirační - Joseph Kosinski musel natočit jen polovinu filmu – TU stylovější, v které se nemluví – a za zbytkem stojí někdo jiný. Ukázkový film na (tužkové) baterky. (10.12.2010)

Audiovizuálně vytříbený "blejskolák" s fascinujícím designem futurismu a monumentální hudbou (není náhoda, že místy připomíná Inception), která není jen ohromná sama o sobě, nýbrž také způsobem svého zakotvení do filmu - a přesto Tron Legacy znamená spíše rutinním scenáristou a nezkušeným vypravěčem na režisérské stoličce promarněnou příležitost. Tron nemůže přednést myšlenku paralelních světů důstojně, pokud si mnohem více chce hrát, než-li ony fikční světy tvořit, natož je smysluplně předložit publiku. Pravidla jsou nejasná, nekompletní i nekomplexní a ještě k tomu se porušují. Film, jak kráčí kupředu, je schopen v rámci momentálního oslnění jedním prvkem nepříjemně narušit logiku toho předchozího - dějově tak vzniká chaotický a vzhledem k Tronovu potenciálu ponižující balast, omezující se na stokrát viděný souboj dvou jednorozměrných figurek... 5/10 (17.12.2010)

Fascinující podívaná, která je navíc úvahou o dokonalosti umění a fikčních světů. A jinak unikátní film propojující obraz a zvuk způsobem, kdy je těžké určit, co je vlastně dominantní. ______________________ Mezi IMAX verzí a 3D verzí pro normální kina je rozdíl zážitku tak třetinový, možná větší. V normální 3D projekci je obraz příliš tmavý, neostrý (tváře jsou až rozrastrované), zvuk MNOHEM slabší. V IMAX verzi je obraz křišťálově čistý a přehledný i v tmavých záběrech, zvuk je intenzivnější a hudba vnáší do děje silné emoce. _________________ Může se to zdát jako prkotina nebo důkaz toho, že Tron stojí čistě na technologii. Jenomže technologie má vliv na styl a styl má vliv na emoce. Koukat se na Trona v normální 3D projekci nebo dokonce 2D projekci je rozdíl jako mezi tím, když jste na technopárty, nebo si pustíte nějaké techno z kazeťáků (ano, z kazeťáku, žádného vinylu přes bedny nebo MP3 do sluchátek.) Tímto chápu i všechny zklamané diváky... (17.12.2010)

Poslední film v roce 2010, na který jsem se chystal do kina a očekával jsem od něj naprostou dardu. Dobře, přiznám se, očekával jsem to především od samotné muziky, kterou složili Daft Punk, ale také mě zajímalo, jak se s tím vypořádali tvůrci. Když už jsme tak s přítelkyní seděli v kině, uvědomil jsem si, že nás je v sále jenom pět. To mě hrozně zamrzelo, protože jsem věřil tomu, že tenhle film opravdu bude stát za to. A on také opravdu stojí. Hrozně mě mrzí, že o něm plno lidí mluví jako o fantasmagorii. Nehledě na to, že Avatar byl daleko větší fantasmagorie, než je tohle. Tenhle film totiž příchází s naprosto novým, ojedinělým námětem do sci-fi světa a vyžívá se v něm naprosto neuvěřitelně. Tron: Legacy je tak podle mě druhý film, který si naprosto oprávněně zaslouží 3D a u mě první film, u kterého jsem s technologií 3D byl opravdu spokojený. Dobré je na něm totiž opravdu všecko. Co se týče krásy, tak s ní bude vévodit Olivia Wilde, která je ve filmu nesmírně krásná a doufám, že jí ten imidž vydrží déle. Nejvíce mě ale tvůrci překvapili se samotným příběhem, který opravdu velice dobře zpracovali. Ze začátku perfektně vysvětlili první díl a postupně mě přiváděli do digitálního světa bez hranic, s naprosto ultimátními akčními scénami a brutálním hudebním podkladem od Daft Punk. Povedlo se jim to a já z kina odcházel nesmírně spokojenej. Škoda, že film doplácí na lidi, kteří od toho čekají kravinu, aniž by z filmu viděli nebo slyšeli jedinou vteřinu. Ono je totiž rozdíl kecat před shlédnutím filmu a po shlédnutí filmu. Já jsem mu s přítelkyní trošku k zisku dopomohl a jsem za to rád. Lepší film jsem v roce 2010 ani podpořit nemohl. (25.12.2010)