Bohové smrti

Neskutečně hnusná animace, na ty postavy s hranatými ksichty se vůbec nedá koukat. Děj, tedy pokud se to vůbec dá nazvat dějem, je absolutně nesmyslný, ani po několikerém přečtení popisu a shlédnutí celého jednoho dílu jsem nepochopil, o čem to vlastně je. Scénáristé této sračky museli být pod vlivem narkotik, jinak si to nedovedu vysvětlit. Něco tak odpudivého mohla stěží stvořit střízlivá osoba. Další důkaz, že Anime vzniklé po roce 2000 a prvoplánově určené pro zdegenerovaný západní trh postrádají sebemenší náznak kvality. (21.08.2016)

Poslední dobou je pro mě těžší zkousnout začátky. Tenhle byl taky tvrdým oříškem. Na první pohled - viděla jsem slunce, měsíc, bože, co to je? říkala jsem si. To nedám, to je děs. A taky ty jejich šílený nosy... tak taková jsem byla na začátku seriálu. Ale teď? Pohoda, klidně si to dám ještě jednou. Velký klad je, že tady nejsou takové ty dlouhé zdržovací scény, kdy se promítne celá minulost těch, co si čelí, a tím jejich boj trvá několik set dílů. Děj tu hezky plyne, udržuje napětí, dovolí se vám zasmát, předpovídat, pochybovat. Je to krásně zběsilý, BUM BUM rány, ze začátku taky tak trochu ecchi (dá-li se tak říct), ale naštěstí ničí kalhotky vidět nebyly :-D Každá postava má svou malou úchylku, svou jedinečnou osobnost. Třeba Kid je úplně skvělej, vždycky uprostřed boje... no, uvidíte/viděli jste. Jo, všech 51 dílů mě bavilo, jen ty první tři trochu míň, člověk se prostě musí trochu přizpůsobit - nebo aspoň já musim. Safra, málem jsem zapomněla zmínit Excalibra, ten by mě hnal - takže: "Baaka!". Akorát jsem děsně chtěla vidět Maky mamku a ono nic. Asi se vrhnu na mangu a budu mít třeba větší štěstí. To mi připomíná, že se musím zmínit o tom, že podle mé maličkosti, byl první opening prostě dokonalej :-D Prostě mě uchvátil, celej - hudba, ukázky, krásně to ladilo. (21.06.2009)

Mrzi me predevsim ty vstupy uprostred jednotlivych dilu, z tech vsech me pobavily 4 mozna 6, zbytek me vylozene otravoval, ale na to si clovek casem docela zvykne..V temer kazdem dile je alespon jeden vylozene trapny moment a to nemluvim o dile 51.,ktery se klidne mohl celej vyskrtnout, protoze krom toho, ze se to opravdu ukonci(coz je asi 1 minuta) je to jedna velka blbost - na to uz si clovek nezvykne... No, konec me opravdu zklamal, jinak to byl skvely zaver.. Vlastne cely serial se da shrnout slovem skoda, skoda, skoda, coz neni oda na onu firmu, ale fakt, ze ta stylizace opravdu nesedna kazdemu, ze komedialni scenky take nejsou tahakem tototo serialu a celkove z toho materialu slo udelat vylozene pecku. P.S.: 3. ending je opravdu povedenej. Hodnoceni: 65% (27.01.2013)

Soul Eater na první pohled upoutá oko divákovo především stylovým vzhledem, který zdařile kombinuje bizarní perspektivu (nepřirozené úhly, extrémní perspektiva), kresbu Tengen Toppa Gurren Lagann a (mnohdy roztomile) halloweensky pojaté prostředí Death City. Spatřit lze vlivy "skejťácké kultury", ale i Lynche a s trochou nadsázky i Tarkovského (prostředí Zóny, funkce BREW). V jednom díle se dokonce (byť lehce) zrcadlí Černobylská havárie. Volba stylu není úplně náhodná - není to pouhé "ať je to co nejvíc cool" - halloweenská stylizace koresponduje pěkně s často nevážným děním ve světě Smrťáků, "skejťáctví" s přebujelou (shounenovskou) sebedůvěrou a bezstarostností mnohých postav, které jsou, nepřekvapivě, též skvěle výtvarně vymyšleny. Celý tenhle sympatický slepenec se navíc nádherně pohybuje. Výtvarně se Soul Eater tedy povedl - zvukově a hudebně též - je to opravdová AV lahůdka mezi seriálovou tvorbou - lahůdka atmosférická, napínavá. Nadšení se ovšem přesto nekoná, protože i když se někde za polovinou série zdá, že zápletka je opravdu slušně zapletena, minimálně z tří vláken zuzlována, tak na konci - a bacha, bude to velmi lehký SPOILER - udělá se šmik, šmik, šmik a zápletení je šmytec. Temná minulost nebyla dost zajímavá, závěrečné filozofování dosti moudré, vítězství se dosáhlo silou dobrého srdce a správňáckého odhodlání a konec se přiblíží, jak říká Genryuusai, skutečně překotně a, jak říkám já, lehce se přitom překotne. KONEC SPOILERU. Své jistě nepřidá, že mnoho ze SoulEaterového dění lze popsat slovy Modelová Anime Situace, ba ještě spíše Shounenovská modelová situace (ale třebas i postava). Silné ***, ba skorem **** (váhal jsem). (13.04.2009)

Soul Eater představuje vymyšlený svět, kde se ti hodní věčně bojují s těmi zlými. Ti hodní jsou lidé se schopností se přeměnit ve zbraň a jejich tzv. uživatelé většinou přebývající ve škole Shibusen pod vedením samotné smrtky, a ti zlí jsou čarodějnice a lidé postihnuté šílenstvím aneb tzv. kishinové. Námět v podstatě nic nového nepřináší, stojí na bojích a zároveň i vnitřním růstu postav. Přesto mě Soul Eater mile překvapil. Krapet infantilní začátek představující postavy, u kterých si člověk klepe na čelo a kroutí hlavou, je nutné prostě přežit. Následně se ukáže něco i z děje a dokonce se nastíní i jeden z předních nepřítelů Shibusenu. A najednou je tu zvrat, který druhou půlku seriálu přemění v temnotu, postavám začnete reálně fandit a závěrečnou bitku dlouze se rozkládající ve více jak 10 dílech zkouknete víceméně vkuse. Postavy hlavních tří uživatelů a jejich zbraní jsou po diskutabilním začátku propracovány a stejně jako v jakékoliv RPG se vyvíjejí ve svých schopnostech i po psychické stránce. Neustále boje jsou proto nejenom s fyzickým protivníkem, ale i se svým vnitřním světem, s vlastními démony, pocity a emocemi. Charaktery jednotlivých postav stejně tak vnášejí do seriálu humor a odlehčenost dokonce i ve velice dramatických scénách, přitom trapností to ani trochu nezavání. Hudba mě také začala zajímat až někde od poloviny série, a to nejenom temně podkresová jako z Temného rytíře, ale i ta pro openingy a endingy. Lze zde objevit odkazy a inspirace Hollywoodem a co musím obzvlášť podtrhnout je skvělá narážka na Twin Peaks (Soul a jeho vnitřní démon). Celkově zhruba za 85 % a jedno z lepších anime za poslední dobu. (25.12.2013)