Krajinka

Šulík nastavil chrbát, všeobecnému trendu rozprávať film ako snahu vnútiť divákovi stotožnenie sa s hlavnými hrdinami deja. V jeho podaní je hlavným hrdinom krajina. Je jej jedno kto aký je alebo, akými spôsobmi ju ľudia trápia (dve svetové vojny). Ona tu zostane navždy a zo všetkých rán sa vylíže. Neprikláňa sa na nikoho stranu a iba rozpráva to, čo sa v nej povedalo. Presne takýto postoj zaujal samotný režisér. Podľa môjho názoru je to presne to, čo dokáže postaviť európska kinematografia oproti americkej. Nesnažiť sa divákovi nanútiť svoj subjektívny uhol pohľadu. (15.01.2010)

Chceme-li škatulkovat, je filmová kronika jakýmsi malým subžánrem, který nás zpravidla seznamuje se životem prostých lidí žijících na určitém místě, ať už fiktivním nebo konkrétním a zachycuje delší časové období tak, jako to kroniky ve všech formách dělají. Seznamuje nás s obyčejnými lidičkami, kteří by jinak zapadli do propadliště dějin a je jen na nás, jak ochotně je přijmeme. Vnímavý divák si může z vyprávění odnést do dnešního uspěchaného světa trochu pokory a třeba i ponaučení a divák povrchní je prostě nazve burany.. Martin Šulík vsadil na velice poetické vyprávění, Štrbovu senzibilní kameru, výtečné herce a u mne tak uspěl víc, než u daleko protěžovanější Zahrady. Tím víc je pro mne záhadou proč se na jeho hlavu snesla kritika především slovenských komentátorů… (29.07.2008)

Typicky šulíkovská koláž mapujúca históriu "krajinky" na príbehoch jej obyvateľov obsahujúcich viac či menej skrytú vtipnú pointu. Ich príbehy ho si samostatné sú predsa len prepojené. Produkcia je kvalitná, výborne podfarbujúca príbehy špecifickou atmosférou nezvyčajnej obyčajnosti. Herci svojimi výkonmi do tejto atmosféry výborne zapadnú. 75% (22.10.2023)

Krajinku jsem viděl kdysi v televizní verzi. Šlo o soubor povídek, z nichž mě některé zaujaly velmi a pamatuji si je dodnes. Naopak některé byly rychle zapomenuté. Příběh byl svým vyzněním spíš smutný, byl o jednom zapomenutém místě kdesi na Slovensku, kterým se prohnala válka a všechny obyvatele poznamenala. Občas ale problesk milý úsměv v podobě povedeného mini příběhu jednotlivce. Například o vojákovi, který dostal za milostné dobrodružství se starší vdovou hodinky. :-) Martin Šulík je vcelku plodný režisér, od kterého jsem zatím překvapivě viděl jen jeden film. To v budoucnu určitě napravím a na něco mrknu. Krajinka měla své dobré momenty a jsem zvědavý, jak se režisérovi vedlo v dalších jeho filmech. (23.04.2024)

Poeticko-mýtické filmové vyprávění Martina Šulíka, tam kde byl ale ve své předešlé Záhradě spíše poetický, převládá v Krajince spíš rys mýtický a tím se přibližuje k snímkům svého krajana Juraje Jakubiska či k dalším autorům tvořícím v duchu (jistě především autorsky osobitého) magického realismu... Podobné filmy: Nejasná zpráva o konci světa, Absurdistán, Ábelov čierny pes (21.11.2006)