X-Men: První třída

Singer dozpíval, Ratner ani nevzdoroval a Hood s Wolverinem dohodovali. "Mutant & Proud", aneb Vaughn navrací X-Menům kdysi ztracenou pýchu.. Ve stopách emočně hlubších prvních dvou dílů zaměřených na tenkou hranici mezi darem a prokletím, ale živelněji, poutavěji a hlavně s na komiksovou adaptaci magnetickými hereckými výkony (sorry, Gandalfe a kapitáne Picarde), kdy především "Metall Kaiser" Fassbender představuje pro vaše srdce stejnou zátěž, jako by jste byli majitelem kardiostimulátoru a on kousek vedle vás využil své zvláštní schopnosti. Nechci si hrát na Chucka Xaviera, ale cítím, že se v cerebrech producentů prohání myšlenky na podobný soukromý snímeček, jakého se naposledy dostalo tomu svalnatému rosomákovi bafajícímu Havanu. Nějaké to vytahování plomb bez nástrojů, pár směn v kovošrotu a nadvláda nad světem i střelkami kompasů - jen prosím žádná umělá hmota a umělé emoce. Jo, jo, bylo fajn se zase jednou proletět na blockbusteru v biografu první třídou.. (24.06.2011)

Nešel jsem na nové X-Men, ale na nového Vaughna. Což možná byla chyba, protože ho studio otupilo v jeho energetickém nespoutaném projevu. I tak je to výtečné, ne že ne, ale výraznější šedesátková stylizace (momenty kdy se přeci jen dostane ke slovu patří mezi nejlepší) a menší epizodičnost by tomu pomohla, stejně jako pokrácení finálního přepísknutého střetu. Vaughnovi to ostatně nejvíce šlape ve scénách o pár hercích a stupňovaným "spaghetti westernovým" napětím à la argentinský bar. Postavy sice poněkud jednorozměrné, ale herci je táhnou nahoru suverénním způsobem; především pak trio Fassbender - Bacon - McAvoy. (03.06.2011)

Horké období studené války, úsvit superschopností a dva muži, které spojuje přátelství a rozdělují ideály. X-Men First Class se zdánlivě pohybuje někde mezi freudovsky motivovanou bondovkou a Schindlerovým seznamem, ale ve skutečnosti vypráví zcela univerzálně o tom, co to znamená být odlišný nebo výjimečný- a jakou cenu takovou bytost nutí většinová společnost platit. Ideologie, které násilně potlačují práva menšin, jsou si ve své zrůdnosti podobné, ať jde o nacistickou nenávist k židům nebo nevraživost rasy homo sapiens sapiens k mutantům. Vaughn tyhle nuance vnímá a zručně je ilustruje, ale primárně jej fascinuje vztah mezi Erikem a Charlesem, formování jejich osobností a střet jejich světonázorů, zatímco ostatní postavy s výjimkou arcizáporáka macešsky zanedbává....Paradoxně právě proto je mi Vaughův počátek z xmenovského vesmíru nejbližší. (13.06.2011)

Hned na úvod si neodpustím varování, které jsem jistě zmínila už u Iron Mana nebo Thora: Marvelovský vesmír mě jako celek baví natolik, že jsem jeho jednotlivé části (filmy) schopna vnímat v mnohem pozitivnějším duchu, než kdybych neviděla, jak do sebe místy zapadají. (Asi i proto pro mě vrchol tohoto dvouhodinového Vaughnova díla představovala ani ne desetivteřinová scéna, kde Hugh Jackman alias Wolverine odmítne hlavní hrdiny se slovy: "Go fuck yourself.") Teď už ale k filmu samotnému. Nutno říct, že hned v počátku mě X-Meni trochu zklamali svou roztříštěností. Příběh neustále přeskakoval mezi Charlesem a Erikem a žádného vlivem uspěchaného vývoje nedokázal představit natolik, aby člověk skutečně plně pochopil jeho psychologické rozpoložení v době osudového setkání. Ono slovo "psychologické" je v tomto případě poměrně důležité; X-Meni mnohem méně než předchozí Iron Man nebo Thor hrají na odlehčené scény (a je to jen správně; na pozadí skutečných historických událostí by zdaleka tak dobře nevyzněly), zato se více soustředí na vývoj jednotlivých postav. Těch je sice nakonec tolik, že krom hlavní dvojice v téhle zrychlené stopáži nikdo nedostane adekvátní prostor, i tak je ale nutno říct, že mě realistický vývoj příjemně překvapil. Zhýčkán běžnými blockbustery by člověk zkrátka očekával, že se hlavní hrdinka do svého osudového muže zamiluje na první pohled nebo že bude v celém příběhu vždy jasně znatelná hranice mezi dobrem a zlem. Dá se ale závěrečná vymezená skupinka považovat skutečně za záporáky? Těžko říct, já osobně jsem chápala postoje obou úhlavních nepřátel a s oběma jsem se dokázala ztotožnit. (A s tím "zlým" snad ještě více.) Sečteno, podtrženo, X-Meni jsou více než důstojným stavebním kamenem marvelovské dimenze, po úžasném traileru jsem možná ale čekala přece jen trochu víc. O výjimečný počin, který by nad ostatními komiksovými díly vynikal, se zkrátka nejedná, což je ale nakonec asi i jediné, co se dá filmu vyčíst. Dodatek: Nevím, proč jsem měla za to, že tohle jsou první X-Meni, kteří vznikli v produkci Marvelu, a děkuji Trpishovi, že mě vzkazem vyvedl z omylu. Některé části výše napsaného komentáře jsou tedy obsahem trochu mimo, celý ho přepisovat se mi ale nechce. (03.06.2011)

|| Scenár: Ashley Edward Miller, Zack Stentz, Jane Goldman, Matthew Vaughn / Characters by Stan Lee, Jack Kirby, Chris Claremont | Hudba: Henry Jackman | Produkcia: Gregory Goodman, Simon Kinberg, Lauren Shuler Donner, Bryan Singer | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Marvel Studios, Marv Films, The Donners' Company, Bad Hat Harry Productions | Rozpočet: 160 miliónov $ | Tržby: 352,598,595 $ || Filmová branž pracuje a vytvára svoje diela na základe potreby divákov v danej dobe. Je viac, než otázne, či tomu tak učinili aj u X-Men: First Class. Miestami je totiž nadmieru inteligentný a neschematický, divne romantický a žánrovo prepletený. Vzhľadom k tržbám je dostatočne masový i tak, ba čo je ešte pozivívnejšie, spolu s Nolanovým Dark Knightom potvrdzujú, že drvivá väčšina filmových nadšencov už potrebuje ten neopísateľný faktor X, ktorý vytvára nielen v komixovom filmovom svete vyššiu potrebu diváka premýšlať nad daným filmom viac, než kedykoľvek predtým. Bez analýzi sa tieto kusy nedajú v plnej miere užiť a ani pochopiť, a tak je divák konečne vábený vyhladávať takéto kusy novej kinematografickej éri, ale dokonca si z nich aj vyberať tie najlepšie. (np s pomocou filmovej databázi čsfd :D ) - a to je skvelé. Tvorcom mimochodom už ani nič iné nezostáva, než pridávať viac invečnosti a jedinečnosti, pretože originálnych diel je čoraz menej a menej. A 5. film o X-menoch by im už nikto nezožral. No s takouto dávkou biologických definícií možno i na viac videní :) (30.05.2011)