Ichi, slepá samurajka

Do třetice Fumihiko Sori a tentokrát zas úplně jinak. Z Ichi se vyklubalo krvavé potěšení s romantickou zápletkou o slepé samurajce ovládající hned dva skvělé nástroje. Už v úvodních titulcích mě zaujala hudba, která na japonský film zněla až příliš západně a navíc i velmi povědomě. Ano, byla to známá Lisa Gerrard, ve filmových kruzích známá především díky skladbě Now We Are Free ze soundtracku ke snímku Gladiátor. Už jen díky jejímu hlasu jsem byl příjemně naladěn a to byl teprve začátek. Kromě krásné a smrtící Ichi se tu setkáme i se slušně úchylným jednookým záporňákem, kterého hraje Shido Nakamura. Je to sice zas jiná variace na Zatoichiho, kterého před pár lety natočil Takeshi Kitano, ale to neznamená, že musí být horší. (7/10) (08.10.2009)

Příběh jednoduchý, akce poskrovnu, výprava na první pohled přesahuje děj i zápletku, ale stejně je to poměrně silný film, který nenudí a uspokojuje hodně filmových očekávání. On je ten příběh sice jednoduchý a tak nějak i lehce čitelný, ale přesto je to právě on, který mně na filmu zaujal nejvíce, ba až bych řekl, že mně dojal. (03.04.2014)

Hodně melodramatické a dobře nasnímané dílo s krásnou Ayase jako slepou samurajkou, která pátrá po své minulosti. Akční scény celkem slušné, a výborná kamera s westernovými motivy táhnou film nahoru i když se to dost vleče. Potěšila i netypická západní hudba v podání Lisy Gerrard která už se ve filmové hudbě předvedla několikrát, např. Černý jestřáb sestřelen. (01.02.2014)

Jako u spousty jiných japonských filmů, i tady je potřeba být připravený na velmi pozvolné tempo vyprávění, typicky asijskou poetiku, kterou nezahluší ani to občasné mečování a křehkou lovestory. Postava Ichi je ztvárněna přesně tak minimalisticky, aby pěkně kontrastovala se skoro divadelním herectvím ostatních. Pokud je na scéně, nespustíte z krásné Haruky oči. U podobně laděného filmu samozřejmě nemůže chybět smyčcový a šamisenový hudební podklad, které tomu utahanému tempu vydatně pomáhá. Dvě hodiny je hodně a pokud někdo čeká, že jde o akční film, takže to bude od rubačky k rubačce, bude zklamaný. Ichi, slepá samurajka, je především příběh o ztrátě, samotě a hledání důvodu proč žít. Jestliže pozitivní myšlení způsobí, že se vám dějí pozitivní věci,... co se děje těm, kteří jsou prodchnuti smutkem? (02.12.2018)

Ženská variácia na Ichiho má dva hlavné mínusy. Zápletka je až príliš jednoduchá. Vlastne sa behom filmu len tak pofľakujú tri hlavné postavy a ich príhody nie sú dvakrát originálne a ani zaujímavé. Každá z nich trpí nejakým mindrákom z minulosti, alebo je dokonca totálny magor čo je prípad rehocejúceho sa záporáka. Druhým mínusom je samotná Ichi, ktorú aj keď hrá nádherná Haruka Ajase, tak väčšinu filmu len tak čumí do blba. Jej postava nemá čím zaujať. Dokonca ani v bitkách nie je za neporaziteľnú. Mužská verzia Ichiho (či už Kitanova alebo tá pôvodná) bola teda oveľa väčší kaliber. Samotné bitky sú len priemerné, či už choreografiou alebo brutalitou. Na Kitanovu verziu sa bitky nechytajú. Zvláštnou postavou je tretí hlavný hrdina, ktorý sa bojí vytiahnuť meč aj keď je v boji lepší ako Ichi. Takže ho nakoniec zakaždým zmlátia. Herec bol síce sympaťák, ale po čase ma začalo štvať to jaký je chudák. Aj keď zmenili Ichiho pohlavie, tak samotný film nakoniec nič originálne neprináša a výsledkom je mierne nadpriemerný samurajský film. 6/10. (03.08.2019)