Ichi, slepá samurajka

Viac ako vydarená transformácia Zatoichiho do ženskej postavy. Film po akčnej aj obsahovej stránke zostáva verný povodnej sérii (nevinný dedinčania versus banditi), no pridáva výrazný melodramatický prvok. Viac v recenzii na Heroes of the East. (8/10) (16.05.2010)

Do třetice Fumihiko Sori a tentokrát zas úplně jinak. Z Ichi se vyklubalo krvavé potěšení s romantickou zápletkou o slepé samurajce ovládající hned dva skvělé nástroje. Už v úvodních titulcích mě zaujala hudba, která na japonský film zněla až příliš západně a navíc i velmi povědomě. Ano, byla to známá Lisa Gerrard, ve filmových kruzích známá především díky skladbě Now We Are Free ze soundtracku ke snímku Gladiátor. Už jen díky jejímu hlasu jsem byl příjemně naladěn a to byl teprve začátek. Kromě krásné a smrtící Ichi se tu setkáme i se slušně úchylným jednookým záporňákem, kterého hraje Shido Nakamura. Je to sice zas jiná variace na Zatoichiho, kterého před pár lety natočil Takeshi Kitano, ale to neznamená, že musí být horší. (7/10) (08.10.2009)

Kvalitní japonská katanová řezničina, která má i celkem ucházející příběh, díky němuž to neni jen pouhej a tuctovej akčňák, ale i docela kvalitní film mimo akční sekvence, který jsou tady ale fakt skvěle natočený, i choreograficky perfektně promakaný, navíc hlavní postavou je sličná slepá bojovnice, takže ten kdo má rád Zatoichiho, tak si určitě přijde na svý i tady, i když to je slabší, ale zase Haruka Ayase je daleko hezčí než hrdina ze Zatoichiho (02.05.2009)

Hodně melodramatické a dobře nasnímané dílo s krásnou Ayase jako slepou samurajkou, která pátrá po své minulosti. Akční scény celkem slušné, a výborná kamera s westernovými motivy táhnou film nahoru i když se to dost vleče. Potěšila i netypická západní hudba v podání Lisy Gerrard která už se ve filmové hudbě předvedla několikrát, např. Černý jestřáb sestřelen. (01.02.2014)

Zatím jsem neměl možnost vidět žádný z filmů o Zatoichim, slepém šermíři, tak Ichi ( jeho dceru ?) posuzuju zcela tímhle japonským samurajským kultem nezasažen. Příběh slepé samurajky mě chytil díky hlavní představitelce o něco níž než za srdce, zhruba v oblasti perinea, souboje byly stejně rychlé jako kvalitní, romantická linie nemastná, neslaná, hlavně díky Osawa Takaovi, jehož výkon bych přirovnal k nejlepším romantickým rolím Marka Vašuta ( namátkou třeba .......), vůbec, kdyby celá ta jeho napůl komická, napůl hrdinská role byla vyškrtnuta, tak by to celému filmu jen prospělo. Prostě a jednoduše mě sral skoro stejně jako záporáci v čele s Shidou Nakamurou, jejichž komické přehrávání tlačí vcelku slušný akční film do nechtěné sebeparodie. Finální hromadný souboj taky nic moc, srovnám-li třeba s finále v 13 samurajích, tak tohle byla hospodská rvačka, nu a souboj Takaa a Nakamury byl ...teď ještě najít nějaký jiný sofistikovanější termín než trapný...ne, nestojí mi to ani za googlování..trapný musí stačit. Takže za to perineální polechtání, slušné ( nikoliv vynikající souboje) atd.. za lidovku. (15.10.2012)