Vražda - Série 2

Lepší zabít nevinného, než váhat zabít nepřítele. Další severské detektivní cvičení v praktickém machiavelismu, tentokrát s vypilovaným konceptem, který díky poloviční stopáži působí mnohem semknutěji, soustředěněji a dynamičtěji než první řada. Brilantní práce s odlidštěnou atmosférou a profesními maskami umožňuje tvůrcům psí kus, kdy hlavní hrdinka může být ve své podstatě důsledně nesympatická, studená, posedlá mrcha a člověk chtě nechtě sympatizuje i s postavami morálně na hraně (neexistence dichotomie dobra a zla je konec konců jeden z konstrukčních prvků Forbrydelsen). Uchopení tématu války proti teroru, xenofobie a hranic toho, kde končí "blahodárné ohýbání demokracie" a začínají "autokratické manýry" je po skandinávsku dotažené dostatečně daleko, aby ponoukalo k zamyšlení (tudíž to není jen povinná dekorace). Dějová linka je mnohem plynulejší a přehlednější, režie ustálenější a v neposlední řadě je třeba pochválit dvojici postav - eklektického politika, který hledá masku v podání (vždy) skvělého Nicolase Bro a postavu veterána s poruchou paměti (Homeland po dánsku?) strhaného a štvaného Kena Vedsegaarda. Brilantní, tentokrát téměř bez výhrad. (19.02.2013)

Tady jsou pětihvězdičková hodnocení úplně mimo. Jako celek to sice není vůbec špatné, má to napětí, akci, ale už je to prostě šablonovité podle původního série, kterou si ale znovu nejspíš nikdy nepustím a hlavně je to o poznání jednoduší, chybí propracované mezilidské vztahy a některé logické dedukce Lundenové jsou víc než sporné. (08.12.2013)

Po devíti dílech neupírám této řadě rychlejší spád, hodně zvratů a víc mrtvol, ale první řada na mě působila uceleněji a přehledněji i když byl podstatně delší. No, počkám si na závěrečný díl........... a po jeho skončení se nemohu stále zbavit dojmu přespříliš dokonalé Sarah a naprosto neschopného celého policejního sboru. Zajímavý komentář Ixbalanke. (07.10.2013)

Druhá série mi připadá slabší než první. Brix z vyšetřování vražd nejdřív prosí Lund, aby pomohla a za pár hodin jí připomíná její chyby z 1. série (podle mě teda nic zlého neudělala) a chce ji z vyšetřování vyloučit, i když je opět jen ona z celé policie schopná jakýchkoliv konstruktivních úsudků. Přehnaně se vytváří o Lund dojem, že je vyvrhel policie a má špatné postupy, když je přitom asi jediná, kdo tam má mozek a musí všechno vždy vymyslet za všechny. Série je o polovinu kratší, protože se děj koncentruje už jen na vyšetřování a byl úplně vypuštěn velmi detailní pohled do světa obětí a jejich rodiny apod. To se mi na první série velmi líbilo, psychologie obětí. Tak podrobně jsem to zatím v žádné detektivce neviděla. Musím ale uznat, že od 7. nebo 8. dílu to nabírá zajímavějších a méně odhadnutelných obrátek a konec je teda docela haluz. (05.08.2012)

Sarah Lund je zpátky a vrací se ve velkém stylu. Druhá, tentokrát desetidílná série se poučila z nedostatků té první a je mnohem kompaktnější a plynulejší. Z prostředí kodaňské radnice jsme vystoupali o patro výš a do děje se zapletli rovnou dva ministři spravedlnosti. Vyšetřování neskáče od podezřelého k podezřelému, ale celou dobu postupně odkrývá pohřebné tajemství, kvůli němuž umírají vojáci Dánské královské armády. Atmosféra je pořádně temná a od lehce pomalejšího začátku se napínavost dramaticky zvedá, ale příběhu schází údernost první série. Chyběla mi vyhrocená předvolební atmosféra, chyběl mi sympatický Troels Hartmann a dokonce i mstící se Theis Birk Larsen. Vedle civilnější a emocemi nabité jedničky, působí dvojka profesionálněji a odtažitěji a není tolik vyčerpávající, ani pohlcující. Slabších pět hvězdiček. (25.12.2012)