Dostaň ho tam

"It's Kubrickian!" Za jakýkoliv okamžik s Aldousem Snowem nasázím i krapet přestřelené hodnocení, protože je to zkrátka nejvíchustopřísnejbombakunďák současného šoubyzu. Cameo Paula Krugmana a vyvrcholení pařby v lasvagaském apartmá jsou bez debat nejzábavnější scény roku (spolu se Scorseseho retrospektivou z Dachau v Shutter Island). Are you Paul Krugman? My dad loves your shit. (24.08.2010)

Tento způsob humoru zdá se být poněkud akceptujícím. ;-) S panem Brandem jsem měla tu čest se seznámit v Arthurovi a ani Aldous nevybočil z řady týpků, které mu evidentně sedí stejně jako role mouly sluhy Jonahovi. Všichni hráli naplno a znovu spolu s neméně úžasným P. Diddym (ikonka hlavy!) dokázali jak je těžké a zároveň vděčné hrát komediální party. Scénky na hraně vkusu vždy vybalancovaly zpět od trapnosti a kýčovitosti, netuším jak to Stoller zvládl ukočírovat, profík! Musím uznat, že Brand má netušený potenciál být inteligentní drzý floutek užívající života, kterému nechybí srdce a velmi ráda se o tom přesvědčím znovu a jinde. Hvězda navíc je za oblíbené téma kolem megahvězd bez servítek a na plné gule. "Jestli se nevyspím, tak se pozvracím."☺ (21.10.2012)

Ono by ani tak nevadilo, že druh humoru v tomhle film šel často mimo mě. Ano, je to humor víceméně vulgární, má vás pobavit to, že se někdo ožere, zhulí, poblije, nechá se na záchodcích ojet rajdou a podobně. Na alkoholových extempóre stavěla i skvělá Pařba ve Vegas, jak oba filmy čerpají svůj humor z něčeho jiného. V Dostaň ho tam má být vtipné to, že se Jonah Hill zhulí a pak se zmateně motá kolem. A bohužel, Jonah Hill není ani moc vtipný, ani dostatečně charismatický na hlavní roli. Ještě že film má alespoň výrazného Russella Branda, ale ani ten nezachrání příběhovou prázdnotu, laciné závěrečné moralizování (život není o chlastu a děvkách a jointech, ale o lidských vztazích, děti!). (25.08.2012)

Převážně nestřízlivý pohled do zákulisí průmyslu generujícího hvězdičky o trvanlivosti čerstvě nadojeného mléka. Právě mléko některým vtipům a zejména některým vatovým dialogům teče po bradě. Jasným lídrem filmu je Russel Brand, sympatický kretén s angličtinou, která ve filmech, natož těch amerických, často k slyšení není. Neboť ztvárňuje stejnou postavu jako v Kopačkách a neboť i v nefilmových rozhovorech působí dojmem osoby ne vždy zcela jisté tím, kde je, kdo je a co říká, celkem bych věřil, že Snowa víc žije než hraje. Jonah Hill, stálý maskot apatowských komedií, se hlavně snaží tvářit podle toho, co má zrovna v sobě. Větší potěchou oka, zvlášť oka znalého hudební scény jsou sebeshazující roličky lidí z branže, zejména Larse „zasranejNapster“ Ulricha, nebo P. Diddyho, na jehož poslední vlídná slova se vyplatí počkat až do konce titulků. Vtipy dobré střídají vtipy slabší, sprosté sprostší, dějneposunující scény pro radost šlapou zásluhou videoklipové režie i hezky namixovaného soundtracku, popkulturní odkazy neustávají, vážné momenty nefungují. Podobně jako u loňské Pařby ve Vegas jsem coby překážku k větší zábavě vnímal nulové množství alkoholu, nejlépe modře zbarveného, ve své krvi. 70% (16.08.2010)

Je pravda, že Geth him to the Greek más slabší momenty. Především ty, ve které se snaží sdělovat vážnější pravdy o životě o vztazích atp. Jinak je to, ale vážně zábavný film, u kterého jsem se smál opravdu nahlas zplna hrdla, což už mě dlouho nepotkalo. Parodie na typickou rockovou hvězdu a její hvězdné manýry je trefou do černého. Russel Brand svou postavu opravdu vystihnul výborně. (05.01.2011)