Kawasakiho růže

Velmi intimní a sevřený příběh o vyrovnání se s komunistickou minulostí. Já sama nemám osobní zkušenost s STB ani se zradou a udáváním, proto je mi blízké relaitivizování viny, názor, že ďábel sídlí v každém z nás a odpouštět se má. Ale je mi jasné, že film narazí na velkou kritiku a taky že není až tak moc stravitelný a tudíž výdělečný. Nevadí mi, že se děj víceméně odvypráví, příběh se tak stává komornější, a na poznámku mého muže, že postava Luciina manžela je nepravděpodobná, tvrdím, že takoví idioti se opravdu mezi chlapy vyskytují, postava je bohužel až příliš reálná. Vadily mi jen drobnosti. Celkové semknutosti příběhu neprospívaly zbytečné věci s dějem nesouvisející, jako "kravská" nemoc Lucky, a každý, kdo má co do činění s kumštěm, se musel za břicho popadat při pohledu na "koulovou" tvorbu Bořka. Ale to jsou jen drobnosti, jinak jsem byla nadšena. (13.01.2010)

Výborný scenár, námet. Jednoznačne najvyspelejšie dielo, čo sa týka tuzemskej tvorby. Spočiatku sa dejú veci, ktoré sú logickým vyústením, resp. nadväzujú, odkazujú na neskoršie udalosti. Avšak sú vytvorené do neznáma tzv. končia hlucho. Zámerom je niečo naznačiť a objasniť, ale v konečnom dôsledku je to prehnané. Konkrétne v scéne s nejakou kvázi budhistickou knihou to vyznieva dosť prvoplánovo, toporne. Herecké výkony sú v postavení, že sa nedajú ani nejak hodnotiť, nakoľko neskôr sa stávajú prirodzenou súčasťou filmu, akoby to bol dokument a herci skutočné postavy v ňom. Takže ich hodnotenie je len pozitívne. Príbeh o našej minulosti a súčastnosti, uchopiteľný aj pre cezpoľného diváka. (18.02.2010)

Začiatok mi pripadal taký pomalší a už som sa obávala, že to bude nuda. Ale od okamihu, keď manžel priviedol milenku a začali manželke vykladať, ako musí počúvať "vnútorný hlas", to bola paráda. Aj som si pomyslela - keby som bola na jej mieste a vlastnila zbrojný pas, manžel je v prúseri...:-) Potom sa začal scenár sústrediť na iný predmet a snímok chvíľami pôsobil skoro ako dokument. Dlhé minúty bol venované často len monológom zopár hlavných postáv. Tie však boli napísane geniálne - hlavne keď si spätne uvedomím, že v rukách iných autorov, z nich mohla byť umelecká nuda či klišé plné pátosu. Vidím to ako pomerne odvážny krok, ktorý dielu dáva pridanú hodnotu a zároveň hercom poskytuje obrovský - a napokon aj dobre využitý - priestor. Obzvlášť postava Chudíkovho vyšetrovateľa bola veľmi zaujímavým obohatením. Celkovo však dej nehodnotím podľa toho, ako je reálny, či ako s ním súhlasím. Film hodnotím len ako film, čiže ako umelecký prostriedok slúžiaci na vyjadrenie pocitov autora a na pobavenie diváka. A z tohto hľadiska sa mi veľmi páčil. Hlavne nezabudnuteľný záver. (21.03.2010)

Překvapení. Jedna hvězda dolů za hřebejkovskou scénu o kráse češtiny, druhá za polopatický konec a jedna do plusu za to, že to vypadá jako film a ne jako Bakaláři, což jsem od něho nečekal. (20.07.2010)

Rozhodně nejlepší Hřebejkův film. Skvělá kamera, hudba, střih i většina postav a hereckých výkonů. Kawasakiho růže je natolik vyvedená, že se o ni dá s klidem v srdci mluvit jako o filmu i ve světovém měřítku a to se u nás nestává často. Má vlastně jen dvě chyby: Milana Mikulčíka, který předvádí herectví vhodné maximálně pro Ordinaci v růžové zahradě (naštěsti nemá velkou roli a později úplně zmizí) a fakt, že se Jarchovského scénář opět nepodařilo odprostit od černobílého smýšlení typu "kdo žije v Česku je hajzl, kdo emigroval je fajn člověk se smyslem pro humor". Nebýt těchto dvou rušivých elementů, je to jasných 5*, takhle si Růži cením na 80% (22.07.2010)

Místy dobré až skvělé, na konci filmu mi však něco chybělo. A za to "něco", to prokleté "něco", které se tvůrci filmů snaží vytvořit, aby byl film skvělý, musím ubrat až na průměrné tři hvězdičky. Ale líbilo se mi to. (25.07.2010)

Zatim 3 hvězdy, uvidim jestli jednu přidám po druhém shlédnutí či nikoliv... Nebudu zatim ani hodnotit děj a téma filmu. (26.08.2010)

Jak to jen vyjádřit. Mně se tento film naprosto nelíbil. Asi jsem ho nepochopil. Přišlo mi, že se tam neděje vůbec nic a na tak hluboké myšlenkové pochody asi prostě nejsem. Jistě to nadchlo dicáky, kteří zažili, o čem byla řeč. Já to nebyl, mě to tedy nenadchlo. (19.09.2010)

scénář je důmyslně promyšlen a má dokonalý spád událostí. Herci odvádí mimořádný výkon a jemný nádech minulosti a tajemnosti 70. let a mini-dramat jednotlivých postav dokáže diváka zaujmout. (28.09.2010)

Tak tomuhle nerozumim! Jak takhle nudnej, přímočarej a patetickej film plnej lacinejch symbolů může mít tak vysoký hodnocení? V kině jsem doslova trpěl, takhle stojatou vodu jsem na plátně už dlouho neviděl. Jednání některejch postav mi přišlo jak z jiný planety, dějová zápletka na 95 minut rozhodně nemá (utáhla by tak půlku) a problémy, který postavy řeší jsou od reality odtržený na hony, s čímž mi nejde chvílemi až upocená snaha o realistický až dokumentární pojetí (který tedy místama dost drhne, protože ta dokumentárnost je až moc okatě režírovaná). Tvůrci se tentokrát snažili o umění za každou cenu a z filmu je to silně cejtit (přímo to smrdí), z každýho nesmyslu ždímou kýble emocí a ono to prostě nefunguje, protože ve spoustě situací by člověk jednal jinak. Nevěřil jsem jednání postav, moc všechno šustilo papírem, moc se všechno přehrávalo. Někdo tady napsal, že Pelíšky byly statický, ale vůbec to není pravda, naopak, Pelíšky žily, postavám jsem věřil, hemžilo se to tam, každá figura měla poctivě vymyšlený zázemí, zkrátka plynuly tak volně a samozřejmě, Kawasakiho růže drhne, děj dopředu tlačí jenom snaha scenáristy a je to prostě plácnutí do vody, nepovedený pokus o instantní umění, z paty vytažený konflikt a pro mě nuda, nuda, nuda! I když musím uznat, že pár světlejších momentů se tam blýsklo (např. scény s L. Chudíkem), tak cukrová vrstvička chuť hořký pilulky celkovýho dojmu nenapraví. (13.07.2011)

Koukal jsem na to (z donucení) a pořád mi v hlavě znělo zděšené "Neeeee, neeeee!" Tenhle film je hrozně nudnej, což by samo o sobě bylo dostatečně hrozný, ale ono bylo naprosto otřesný celý to herecký obsazení. Martin Huba byl ještě v pohodě, ten má prostě hubu na to, aby hrál přemoudřelý aristokraty, ale Ladislav Chudík jako bývalej estébák? Daniela Kolářová jako milující žena? Antonín Kratochvíl jako přisprostlej malíř? Isao Onoda jako Kawasaki? Nikdo se k té svojí roli nehodil. A jestli Chudík, kterýmu je asi 95 let, byl estébák, pak ty zvěrstva, ke kterým se tam přiznává, musel páchat v době, kdy byli komouši ještě v ilegalitě. Neeee, prostě neeeee! (20.07.2011)

Silné téma. Film stojí na 4 oslnivých hereckých výkonech (Huba, Kratochvíl, Kolářová, Chudík), vedle kterých ostatní jen figurkaří (nesnesitelná postava zetě - hlavně kvůli herecké kreaci atd). Zbytečné téma nevěry. Přitažené za vlasy byla hysterická reakce dcery - nevím kolik dětí, které mají rády svoje rodiče, by hned uvěřily kusu papíru a nešly by se nejdřív zeptat přímo rodičů jak to celé bylo. Další věc, které moc nevěřím byl proslov při přebírání ceny - asi jsem příliš velký cynik. Každopádně takových filmů je třeba, takže 4 hvězdy. (10.09.2012)

Jan Hřebejk patří k našim nejschopnějším režisérům, Petr Jarchovský k nejschopnějším scénáristům a i Kawasakiho růži lze přiřadit k nadprůměrné české podívané, i když v první čtvrtině se ve víru rodinných vztahových problémů poněkud hledá. Jakmile však děj navýší svůj záběr o kontext ran a křivd politické minulosti jde kvalita a především síla diváckého zážitku rapidně nahoru. Vrcholem je zpověď vyšetřovatele StB v podání naprosto famózního Ladislava Chudíka, která se řadí k nejzážitkovějším scénám českého filmu vůbec. Kdyby se v tomto duchu odehrával celý film, byl by to filmový klenot. V závěru se však bohužel opět koná návrat k jemně tápající vztahovce o odpuštění. Abych však neurazil ostatní herce - výborné výkony podávají všichni. 70% (19.11.2013)

Potlesk si to teda zaslúži a to za viacero predností, z ktorých najviac ma dostalo dokonalé, až psychologické vykreslenie charakterov, pričom tie veru nie sú len tak jednoduché. Výkony Chudíka a Hubu sa tu často vyzdvihujú, no z herectva Lenky Vlasákovej po mne behal mráz takmer vždy keď sa objavila, laťku tu postavila hodne vysoko práve ona. Kto je Antonin Kratochvíl som do teraz netušil (keď vidím niekde výbornú fotografiu, nikdy ma nenapadlo zisťovať autora). Ale mal som z jeho postavy dojem akoby hral sám seba - jeho pocit zo satisfakcie bol asi príliš živý - tak som si tohto pána "prelustroval" na Wikipedii aby som zároveň preveril moju intuíciu.Tá je, na moje ne-prekvapenie stále viac než dobrá. No a tak ešte musím jednu vec dodať, že aj keď všetko nakoniec vo filme tak krásne do seba zapadlo, jedna vec mi tu nezapadla vôbec: Prečo oboch eštebákov (teda jeden z nich "iba" konfident) tu ztvárňujú herci slovenský. To tiež asi nebude len taká náhoda. No každopádne, o tom viac už medzi riadkami nepísalo, ale film ma zaujal a hlavu si kvôli tomu nepolámem.. 8,5/10 (12.06.2020)

Krásné zpracování tématu, které je dvacet let po sametové revoluci stále aktuální. Věčnou otázkou zůstává, zda se k minulosti vracet nebo za ní udělat jednou provždy velkou tlustou čáru... Nejen tuto , ale i spoustu dalších otázek k zamyšlení přináší nový film Jana Hřebejka. Poukazuje se zde na věci, které stále nejsou vyřešeny. Lze všechny kdo spolupracovali se Státní bezpečností hodit do stejného pytle ? Jak je možné, že ti, co s Stb spolupracovali bez nátlaku a z vlastního přesvědčení si uprostřed rodinného kruhu spokojeně užívají důchodu, zatímco lidé, kteří zkrátka pod nátlakem nejrůznějších výhružek podlehli, jsou pronásledováni vlastními výčitky ? Můžou vůbec ti, kteří komunismus nezažili, soudit ty, kteří po většinu života museli čelit nejrůznějším nátlakům režimu ? Bohužel, český divák si zvykl na méně náročnější snímky, a tak je dost možné, že návštěvnost tohoto filmu bude nízká. Ale za sebe a za všechny, se kterými jsem byl v kině, musím říct, že jde o propracovaný snímek s dobrou hudbou a skvělými hereckými výkony. (09.01.2010)

Zaujímavý film, veľmi dobre nakrútený, pútavý, možno mierne sem-tam zadŕhajúci, ale kvalitný. Akurát mi na ňom dosť prekážala čeština pána Hubu. Neviem, či to tak bolo účelovo, ale jednoducho bola čudná, sem-tam až komická. Inak fajn. (08.03.2010)

Film o tom, že nemá cenu hledat viníky v minulosti, protože ten pravý viník stejně potrestán nebude! (08.03.2010)

Po dlouhé době zase Hřebejk s Jarchovským trefili do černého! Škoda lehce nudného a nahahovaného začátku, protože jinak spokojenost! Jen tak dál! (09.06.2010)

Konečně! Po všech těch Kráskách v nesnázích, Medvídcích a Nestydech natočil Hřebejk film, který můžu směle přirovnat Pelíškům a Musíme si pomáhat. Myslel jsem si, že zvolené téma Hřebejkovi zlomí vaz, ale on to dokázal využít ve svůj prospěch. A to co následuje po konci? To opravdu vyrazí dech. Prozrazovat nic nechci. Kdybych mohl něco panu Hřebejku říct, tak ať se rádoby komediím vyhýbá a točí to, co skutešně umí. Bravo! (26.09.2010)

Na české poměry pro mě nezvykle umělecký snímek. Ponurá nálada, krásné záběry a zvuky klavírů dodávají filmu potřebnou atmosféru a když uvážíme i velice solidní herecké výkony dá se Kawasakiho růže považovat za jeden z nejlepších českých filmů posledních let. (11.07.2011)