Terminator Genisys

Tvůrci pasovali jednoduchý akční film s prvky sci-fi na super sci-fi s prvky akce. Srovnání s Terminatorem 1 se skutečně nabízí, jelikož se i Genisys o něj opírá, v podstatě polovinu filmu jede paralelně s ním. A to je to nejlepší, co od dalšího dílu lze vůbec očekávat. Napojit se na původní a vytvořit si vlastní. A nejen, že to udělali chytře, udělali to i precizně a dokonce i vtipně. Divák se nenudí a fanoušek, který jedničku zná nazpaměť, je navýsost spokojený. Arnold je naprosto fantastický, nebál bych se říci, že tento jeho lidský terminátor je ze všech nejlepší, ačkoliv "umělý" z prvního dílu taky rozhodně stojí za to. Zkrátka a jednoduše, bez delších průtahů, Genisys posunul kult do dnešní doby naprosto seriozně a se vším všudy. Vzhledem k složitosti látky jim patří uznání větší, než tvůrcům opěvovanějšího blockbusteru Jurský svět. (04.08.2015)

Scenář psal určitě Jára Cimrman podle vzoru jedné ze svých divadelních her. Takže je jasné, že jsi můj syn, ale vlastně bys mohl být i můj otec, případně bratr a když časový paradox dá, tak i otec a syn zároveň, spolu s mojí matkou, která je vlastně mojí dcerou. Ale dobrý. Časové paradoxy tady byly vždy, co je sci-fi žánr sci-fi žánrem. Jenom jsem si ale uvědomil, že terminátor v dnešní kinematografii již nemá místo. To, co působilo v době uvedení prvních dvou Terminátorů od Camerona revolučně, novátorsky a okouzlovalo metamorfózami T-1000 modelu užaslé diváky, protože digitální kejkle byly na počátku věku, dneska již – v době přeplněné a přeplácané digitálním zvěrstvem – nikoho neohromí a mimo to již nemá co nabídnout. A když jádro příběhu, ony mnou již zmíněné časové paradoxy, podáte tak kostrbatě jako Alan Taylor, pak je tu problém. O to víc, že ten film nemá ani jedinou (!) pamětihodnou akční scénu, kterou si budete pamatovat ještě za několik let. Na rozdíl třeba od Terminátora 2, který je naopak učebnicí akčního žánru. A Arnold? Vzhledem k ději tu nemá zásadní místo, jeho přítomnost je tu spíš ikonická, stačí, že se objeví a nahodí pár hlášek a fandové jsou spokojeni. Ale je fajn a nutno říct, že jediným (překvapivě) světlým bodem celého filmu. Pokud by měl terminátor stárnout, tak určitě tím způsobem, jakým zde Arnold předvedl. (14.07.2015)

Moje osobní radost z pana Schwarzeneggera je to jediné, co drží tento hypermoderní paskvil nad vodou. Zbytečné dějové komplikace a neelegantní zacházení s cestováním časem podtrhuje neinvenčnost a neobratnost scenáristů. Kvůli neustálé potřebě vysvětlovat má film nevyrovnané tempo a je zbytečně dlouhý. Pouze na akční scény se kouká pěkně, plus oceňuji, že se zakomponováním starého, ale ne zastaralého Arnolda se tvůrci vypořádali velmi dobře. 5/10 (11.10.2015)

Nevalná očekávání se potvrdila. Reboot série si pohrává se známými scénámi z prvního dílu a pomrkává na fanoušky, což je zpočátku docela fajn. Slavné reálie ale staví na hlavu a nabízí nové, akčnější a příběhově zamotanější situace. Paradoxy cestování časem jsou úspěšně ignorovány a zůstává tak příběhový slepenec jedničky se spoustou klišovitých hlášek (I'll be back nepočítám) a logických paradoxů. Akce je rutinní, ale nelze jí nic vyčíst. Ve výsledku to není propadák, ale sestupná tendence série se opět potvrdila. Netěšme se na další díly! (30.06.2015)

S pátým Téčkem se nijak zvlášť nesrali. Prostě vzali jedničku, přidali trochu dvojky, sympatického herce Majkla Bína nahradili nesympatickým nehercem, jehož přítomnost ve velkofilmech si lze vykládat pouze tak, že to patrně musí být vynikající prostitut, no a jedinou dokonalou Sáru Konorovou v podobě testosteronové mužatky Lindona Hemiltna vystřídala nějaká vylesbená Barbína jen proto, že z ní pár nezletilým leštilům zacukalo v šulíncích při Hře o trůny. Té sice asi nemuseli před každou klapkou přeholovat záda, nicméně jako drsná a bezskrupulózní bojovnice proti Skájnetu působila zhruba stejně, jako by do role Ramba nacpali Denyho DeVita. Celé to pak popatlali časovými skoky a paradoxy, z nichž by si i Ajnštain rozpačitě začal cucat palec a Oidipus by se upřemýšlel xmrti, kterého že z těch příbuzných to vlastně nakonec ošukal, hodili do mixéru a vzniklou směs zapekli v troubě s nekvalitními čínskými polymery. Vznikl tak neinventivní a neefektní prefabrikát, sloužící výhradně jako Árnýho předražené píárko. V tomto ohledu je však naprosto vynikající! I jako stárnoucí, atrofovaný křáp s roboartritidou je Árny fantastický, s věčným přízvukem rakouského GESTAPA pálí jednu hlášku za druhou a na všechny strany rozdává jakoby záměrně přehrávané, kožené úsměvy, které však všichni dobře známe i z rolí, kdy nepřehrával a snažil se ze své obličejové obrny vydolovat charakterní maximum. A to prostě musí každému fanouškovi způsobit akutní záchvat nostalgie a přinutit jej dotlačit tuto jinak nezáživnou patlanici alespoň do slabšího průměru. (10.08.2015)