poster

Kráska a zvíře (TV film)

Pohádka

Československo, 1971, 87 min

Scénář:

Ota Hofman, František Hrubín (divadelní hra)

Kamera:

Alois Nožička

Hudba:

Luboš Fišer
(další profese)
  • raroh
    ****

    Hudba Luboše Fišera a herecké výkony všech zúčastněných z této Moskalykovy inscenace Hrubínovy hry vytvářejí k Herzově verzi alternativu v pojetí, které zdůrazňuje poetiku, ale díky Fišerově invenci i mnohem větší dramatičnost než eklektický kýčař Hapka (autor hudby u Herze). Samozřejmě, že výtvarné limity tato inscenace má, proto o malý fous vítězí Herzův film, ale jist jsem si tím, že pojetí sester krásky ve výkonech (ironických semetrik) Drbohlavové a Syslové je téměř nepřekonatelné,(11.2.2012)

  • Jezinka.Jezinka
    *****

    Krásně poeticky tajemná verze dost staré vyprávěnky s hudbou, která není tak chytlavá, jako ta v Panně a netvorovi, zato má Krásku, která je bez debat hezká, což pro mě Panna a netvor nikdy tak úplně neměli. V obou verzích jsem měla stejný pocit z Netvora, tady mi byla příjemnější Kráska, sestry byly na odstřel tam i tady. Můj celkový dětský dojem byl u obou filmů prakticky totožný. Když jsem včera Krásku po letech viděla, měla jsem fakt hodně divné sny.(21.7.2016)

  • flanker.27
    ****

    Tento film je adaptací stejné Hrubínovy divadelní hry jako Panna a netvor. Odtud plynou téměř totožné dialogy s Herzovou pozdější verzí. Ta je filmovější a divácky vděčnější, nabízí okázalou výpravu, více hororovosti včetně krve a samozřejmě Hapkovu hudbu. Naproti tomu Moskalyk zde při minimální výpravě se sází spíš na tajemno a křehkou intimitu vztahu mezi Krásou a zvířetem. Jestli má tato verze před Herzem nějakou výhodu, je to hlavní dvojice. Šulcová se mi v roli Krásky líbí více než Studénková a i Klem je tak nějak mužnější než Harapes, co si budeme namlouvat (i když Zahajského hlas má hodně do sebe). Poslední dobou mě nějak tyhle staré černobílé pohádky s minimální výpravou, ale kvalitními dialogy a skvělým hlasovým projevem, dost oslovují.(13.4.2013)

  • juvelinokivi

    Scénář Oty Hofmana natočil o sedm let později Juraj Herz pod názvem "Panna a netvor". Srovnání obou zpracování stejného scénáře je nesmírně zajímavé. Slyšíme tu stejné dialogy, obě díla mají takřka shodnou stopáž ("Kráska a zvíře" je o 3 minuty delší). Přitom při sledování televizní verze patrně žádné dítě neutrpí doživotní trauma. Tady se nekoná horor, ale poezie. Herzův film je úžasný, ale svému dítěti bych raději pustila Moskalykovu inscenaci.(23.9.2011)

  • sportovec
    *****

    Nezaklouženě opomíjená televizní inscenace pohádky pro dospělé z pozdně černobílého období Československé televize na minimální ploše doslova vykouzluje přesvědčivý mýtus o temných i světlých stránkách našich duší a o tom, jak je nesnadné je i pro horoucí lásku napravit zlo, o které se nezasloužila. Soulad režie, scénáře i výkonů obou protagonistů je perfektní a zážitek - byť v takřka čtyřicetileté vzpomínce - úchvatný a nepomíjející.(6.12.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace