Zkouška

Hodně jsem se bál další vyvražďovačky typu Saw, protože na podobné filmy jsem alergický. Tohle je docela chytrý (nijak převratně, ale chytrý) a domyšlený film, který nechává přemýšlet i diváka. Na druhou stranu je zde skutečně multikulturní skupina, z čehož si sami tvůrci dělají legraci, a člověk si může vybrat a vybírat své oblíbence. Překvapilo mne nakonec, že jde svým způsobem o -- MOŽNÝ SPOILER -- postapo sci-fi, a vysvětlení mi přišlo vcelku zajímavé. Celý film s postupným odhalováním skřípe snad jen v polovině, kde chvilku není o co hrát, ale jinak jde o inteligentní thriller, který jen vypadá jako jednoduchý, ale vymyslet jej a skloubit všechny varianty muselo dát fušku. A přitom to nikde neskřípe. No a navíc, pro fajnšmekry, dodávám, že to drží jednotu místa, času a děje, což už je kumšt nejkumštovatější. Jen si to někdy zkuste, vymyslet něco, co se 80 minut odehrává kontinuálně v jedné místnosti, a je to napínavé a dává to smysl. (07.07.2014)

Pečlivý psychologicko/genderově/etnicky naprosto korektní výběr uchazečů o povolání na jakousi „must-have“ pozici, který spolu nádherně hraje, stejně jako ovoce v jogobelle, nám opět názorně přiblíží, že lidská nátura má s tou zvířecí v jistých situacích velmi mnoho společného (in your face, religion!). Nechci podotýkat, že je to předvídatelné, místy až příliš tupé a občas trochu trapné, jak moc křečovitě se všichni účinkující snaží držet svých předepsaných charakterů, aby bylo vidět, že to jsou opravdoví „herci“, a ne jen nějaký laciný komparz béčkového rádoby thrilleru. Proto raději pouze podotknu, že jsem se celkem dobře bavil. Za 3* a půl. (07.11.2012)

dobre vymyslený scenár, dobre osadený priestor s modernými prvkami , dalo sa celkom vzrušujúco sledovať myšlienkove pochody a dedukcie protagonistov, čakal som, keď vytiahli strážnikovi zapaľovač, kedy siahnu po zbrani, finta s detectorom dotyku bol super nápad ... pohodový oddychový thriller s nápaditými prvkami šachovej partie. dávam 4 b. (05.05.2013)

Díky díky, ale nahlédnutí do psychologie postav si představuji trochu jinak, možná trochu více neotřepeně. Tady se to ovšem nezadařilo. Klasická skupinka, jejíž výběr byl předem promyšlen, vykazuje klasické rysy, od drsňáka, přes intelektuálku, po neohroženého, taky tu máme vojáka, slečnu, co moc spěchá, a můžeme pokračovat až k solidární blondýně. Vše v hezkém multikulti vydání. Tahle parta hic vykazovala, spolu s námětem, ty nejlepší aspiraci na to uspět. Ovšem, pak se tady někde v té honbě za vysněným místem stala trochu chyba ve scénáři a vítej na světě thrillere, na který všichni brzo zapomeneme. Škoda. A to podotýkám, že já čekala teda úplně jiné maso. (03.08.2011)

Tak tu máme subžánr jednomístnostních/prostorových thrillerů, které mají modulovat modely změn psychiky malé skupinky lidí vystavené nějaké mezní situaci. Potud v pořádku. Celovečerní debut Stuarta Hazeldinea však spíše moduluje takové chování, které se odchyluje od toho, čemu můžeme říkat reálné. Takovýhle typ filmu má smysl pouze v případě, když si divák může říci - ano, takhle nějak by se to mohlo stát...a jak bych se na místě hrdinů asi choval já? Stuart Hazeldine je možná nadaný režisér, ale napříště by se měl zbavit nutkání adaptovat své scénáře. Po (při troše shovívavosti) slibném a originálním začátku se totiž jeho scénář zvrhne do naprostého konstruktu, přičemž věrohodný je snad jen fakt, že herci mluví anglicky. :-) Režisér a samozvaný scénárista se přitom ale zjevně inspiroval v legendárním Stanfordském vězeňském experimentu, na který však narouboval tolik svého, že se pak v jednom snímku potká postmoderní Albert Schweizer s postavami z Lost, navíc to celé vypadá spíše jako Hranice nemožného. Jestliže chcete fungující drama daného subžánru, pak bych doporučoval strhující Telefonní budku, anebo thriller Pohřbený. Možná je to tím, že tam je v uzavřeném prostoru hrdina zcela sám. Anebo tím, že jejich scénáře nenapsal Stuart Hazeldine... (26.02.2011)