Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Seriál jsem měl celkem rád, ale film jsem v kinech nestihl. Navíc většinou české filmy vynechávám, ale Poslední zápas Pepika Hnátka mě svým tématem a zpracováním zaujal. Miroslav Krobot se na tuto speciální filmovou roli skvěle hodí a přesvědčil, že jeho postava je opravdu velmi mrzutá :). Jinak se zde představuje stará parta, kterou známe ze seriálu včetně bezkonkurenčního Vetchého...70% (07.09.2013)

Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75% (27.03.2012)

Pepika Hnátka... skvělý střihy (stahuje králika a pak ho řeže příborákem), mezivtipy nejjemnějšího kalibru (mrňavý děti, co visí na klandru, a mají v záběru uřízlý hlavičky nebo celý vršky těla; Štěpánek z Básníků kardiochirurgem), nenápadná a neuvěřitelná zahuštěnost (každej pohyb každičký postavy v záběru je vtipnej a vydatnej sám o sobě, včetně dětí, zvlů a psů, není tam žádná hlušina a přitom to nepůsobí strojeně, nikdo nepřehrává, nikdo se nesnaží někým být nebo někoho představovat, všichni nojmálně jsou... **** střílení golásků, každý kratinký prostřih na kousek fotbalu, na brodění se řekou, každý tričko (Vultures; 66’s was the best year for emigrants...), nálepky na dveřích, po stěnách... dokonce i to Šišlalovo šišlání pořád rozesmívá svojí nehjaností a praktickou, odevzdanou suverenitou... jak mám Kjsobota ráda a fandím jeho ultimátním nárokům, tak fakt vrtím hlavou, jak to s těma hercema zase dokázal vyhnat o laťku výš, že tohle nemá žádný typický nešvary českýho herectví, že jsou pořád v akci, přitom přirozený, nepřehrávají a reagujou na sebe naprosto načasovaně, přitom je evidentní, že jim postavy rozhodně nepsal na tělo, že psal živý postavy, a ty herci se do nich dokázali vtělit...), důsledná lapidárnost a věcnost, dokonce až opovržlivost (takový ten odevzdaný postoj, jakože všichni přece víme, co musí přijít, a nestojí to za řeč, za pohled, ale říct a udělat se to musí) kamery, střihu, všech postav je uhrančivá, přitom u každé to působí občerstvujícně jinak komicky (magoj – doktoj – Slavoj), a člověk ani nedejchá, aby mu něco nezaniklo v šumu, jak si podávají ty stručné výměny, za nimiž tak jako tak probíhá na slovech nezávislý, naprosto nevyhnutelně se posouvající děj... **** Málokdy lze zažít ten zdánlivý paradox, kdy z rozpoznatelně pevného režijního vedení a promyšleně naplněného záměru povstane dílo tak přirozené ve svém účinku... a nejen nejlepší kvality řeckých dramat dělají z téhle televizní české komedie výsostný unikát... ty sardonicko-idylické záběry na sklízející kombajny na poli, na malebnou setmělou náves... kdy můžete v třetím plánu uvažovat o tom, jak se asi musí nudit strojvůdce, který to pokaždé s takovou vervou napere do oběti neznalé místních poměrů a vydané mu napospas... jak jsou patrioti proti cizákům... nebo jestli Hnátek neodstřihne spíš děti od houpaček nebo televizní kabel... a přitom – jak ústrojně působí všední realita vesnice a vidláků, přestože ji zrovna představuje plastová dekapitovaná labuť na okresní silnici... Sláva! Ne! Sigmia Olomouc. *~ (03.09.2020)

Na 5 hviezdičiek tento film bohužiaľ nemá. Seriál sa podaril neskutočne. Film zaostáva ako môj finiš pri 100 metrovom šprinte za Boltom. Opäť sa mi však potvrdilo, že nemám pozerať upútavky k filmom. Držím sa tohoto pravidla už dlhšiu dobu - porušil som to - a bolo to na mne aj cítiť. Všetko naj zhrnuté v 4 minútach. Presto všetko vynikajúca komédia "bratov" Čechov ktorí opäť preukázali, že sú majstrami nevnucujúceho humoru. 75% je presne akurát ... (02.05.2012)

Jedna věc je nahlížet na tenhle film jako na obyčejnou komedii plnou skvělého situačního humoru. Ovšem ještě více nežli seriál je Poslední zápas Pepika Hnátka skutečným okresním přeborem, tedy dokonale harmonickým a slastným pohledem na složité fungování a trpké starosti jednoho malého provinčního klubu, který dovedl Prušinovský se svým otevřeným přístupem až na post nejlepší vesnické komedie od Menzelovy Vesničky střediskové. Kromě jeho režie má hlavní zásluhu především Miroslav Krobot, který je coby kovaný sparťan a tvrdý zastánce osvědčených postupů(kopni to dopředu a trefuj zařízení!) naprosto dokonalý a hlavní roli zvládá tak suverénně, jak to jen jde. Stejně tak Ondřej Vetchý opět potvrzuje, že v současnosti patří mezi nejlepší české herce, a jeho výkon je prostě neskutečný. A vůbec celé herecké obsazení nemá chybu, a pokud jste člověk alespoň částečně se pohybující kolem vesnického fotbalu, minimálně jedna postava vám bude připadat více než povědomá. A v tom je právě ta největší síla, ale zároveň možná i trochu slabina Okresního přeboru, protože fotbalový odpůrce plně porozumí všem fórům, narážkám nebo samotnému Hnátkovu životnímu postoji asi jen těžko. Ale pokud milujete fotbal stejně jako já, musíte uznat, že Prušinovský to odtrénoval doslova bez ztráty bodu. 85% (17.09.2012)