Prci, prci, prcičky: Školní sraz

Prci, prci, prcičky: Školský zraz, je vynikajúca komédia, ktorej nechýba ani humor ani srdce. Nostalgia je vo filme tak akurát, aby mali fanúšikovia pôvodných filmov radosť a mladšie ročníky určite nebudú nijako vyrušovať alebo im nedaj bože brániť v pochopení vtipov. Tých by možno v niektorých pasážach mohlo byť predsa len o málinko viac, ale tie čo vo filme sú, stoja naozaj za to (výbuchy smiechu zaručené) a nikdy nepôsobia nútene. Najnovšie Prcičky sú skrátka vynikajúcou komédiou, jednou z najlepších za posledné roky, ktorá si určite zaslúži vašu pozornosť. (10.12.2012)

Je jasné, že by člověk neměl od něčeho s takovým českým distribučním názvem očekávat cokoliv intelektuálně stimulujícího. Veškerý pokus o satiru korporátní Ameriky, případně poukázání na mediokracii doby, které vládnou sociální sítě, internetové stránky se sdíleným videem a "reality" pořady, je totiž stejně nedomrlý jako všechny postavy. Naivně jsem ale doufal, že sraz po letech, vyplněných nekvalitními D2D spin-offy, bude mít smysl. Ukázalo se ale, že není o čem vyprávět a postavy se nijak nevyvinuly. Typ narace s několika protagonisty, jejichž cíle jsou neustále stejné napříč všemi díly série (= zasunout), zde naráží na potřebu sezvat kompletní původní osazenstvo, z nichž ne všechny postavy mají skutečný potenciál pro to, aby jim byla věnována vlastní dějová linie. Vyvolávání vzpomínek na to, jaké to bylo před lety a jak se věci (ne)změnily, je pro tenhle poslední (doufám!) díl hlavním sjednocujícím principem. Styl evokuje konkrétní postupy z předchozích částí trilogie, především ale prvního dílu. Stejně jako v jedničce se začíná logem studia, ke kterému zní nediegetická hudba, jež poté přejde do diegetické, jak kamera z nadhledu jede po svršcích a spodcích oblečení, aby v celku ukázala Jima na posteli, případně se v závěrečném záběru odjíždí do nadjezdu. Staré doby evokuje i užitá hudba, která má čistě aluzivní povahu, protože v pravý moment zazní skladba, která byla s některými postavami spojena v prvním díle. Lpění na minulosti je tak největší slabinou snímku, protože to, co bylo před lety vtipné z toho důvodu, že jsme se mohli smát pubertálním postavám, je zde pouze trapné, když se do velmi podobných situací dostávají už (skoro?)třicátníci. Na místo zhodnocení minulosti a posunutí se dál, jako to dokázali se "svými" postavami John Sayles či Kevin Smith ve svých návratech po x-letech, se oslavuje neschopnost dospět a "zůstat čurákem" (nejsofistikovanější metafora přátelství, jakou čtyřka amerického koláče nabízí). Sorry parto, jsem správná generace, na kterou se cílí, ale mentálně jsem neustrnul v pubertě, a tak mě vaše eskapády míjí. (11.04.2012)

Příjemná nostalgie bez zbytečného sentimentu, kterého jsem se bál jako čert kříže. Maturitní ročník 1999 to rozjíždí jako zamlada a vy se bavíte celých 113 minut - především ve scénách, kterým kraluje neodolatelné hovado jménem Steve Stifler. Pokud máte rádi původní trilogii, tak tento (doufejme) závěr je více než důstojnou tečkou za jednou z ikon mládí naší generace. Plus vás čeká jedno cameo, které potěší hlavně seriálové fanoušky ;-). Jen dodatek ke kinopřekladu - nechat zajeté MCBP jako MILF je šlápnutím vedle. Spousta diváků u nás v kině ani výborné závěrečné "reunion" nepochopila. (05.04.2012)

Hrozně pohodovej film. Nostalgicky to na mě sice zas až tak nefungovalo (logicky, původní trilogii jsem viděl poprvé před necelým týdnem :-D), ale komediálně - trefa do černýho. Stifler je pořád stejný pako, Jim se pořád dostává do trapných situací, Jimův táta mluví o věcech, o kterých se nemluví, a Stiflerova máma ... no, však uvidíte. Sem tam jsou v Reunionu i vážnější a smutnější chvíle, plynoucí z toho, že hrdinové už přecijen nejsou puberťáci, ale brzy vždy následuje další výbuch smíchu. Zatím rozhodně nejpříjemnější letošní film, při kterém se dá v kině na moment zapomenout, že v Česku vládne blbá nálada. Něco takovýho by to chtělo tak dvakrát do tejdne. (14.04.2012)

Kdo by si rád nezavzpomínal... Opět se tu našlo spoustu vtipných věcí, ale taky krásně nostalgických. Mám takový zvláštní pocit, který u moc filmů nezažiju, takže jde o hodně dobrý film. S chutí zařazuji školní sraz do top 3 nejlepších prciček, ale neříkám, že musí být zrovna třetí, všechny tři díly 1,3,8 mám rád tak nastejno. Zatím 4,5* (05.10.2012)