Expendables: Postradatelní 2

škoda, že tentokrát chybí i to málo emocí, co bylo v Exp1 (at už kvůli Lundgrenovi, Mickeymu nebo těm jemně načrtnutým osobním liniím) a příběh se rozhodně nepolepšil, navíc se přesunul do hnusného, špinavého bývalého SSSR. Záporák doznal znatelného vylepšení, stejně tak jeho nohsled, který je mnohem zajímavější než korba Austin, ale člověk by pak zabrečel nad mizerným využitím obou dvou. Hlavně pak nedotažený souboj Sly vs Jean zamrzí znatelně. A přitom stačilo zvolit trošičku zajímavější choreografii a podložit ten motiv pomsty lepším rozvinutím vztahu Billyho s Barneym ("Je to dobrej kluk" opravdu nestačí), a mohla to být pecka. Naštěstí i přes menší počet zábavných hlášek, stagnující chemii snažící se bavit přes neustálé opakování jedné postavy "jednou tě zabiju" na 100 variací a... ale to poslední nechám tak. Naštěstí je ta starpower opravdu stále fungující, i v té mdlé akci se najdou krásné, dravé a hlavně detailní záběry (ano, více zajimavých killů by možná stačilo na hvězdu navíc) a zjevování se nových postav je vtipné až na půdu. Takže 3 (05.10.2012)

Zlátanina. Akčné scény sú 10 minút na začiatku a 15 minút na konci, mizerne zostrihané, nevygradované, neveľmi zaujímavé. Medzi tým je asi hodina nejakého "deja", ktorý zrejme vôbec nemal scenár, scény s Arnoldom a Chuckom (obaja sú tam hrozne mimo) sú nasilu prilepené a bez zmyslu. Adkins tam má jeden krátky fajt. Navyše to celé vyzerá ako v Bulharsku natočený direct-to-video šit (oh, wait...). Skrátka a dobre, film, v ktorom je zďaleka, ale zďaleka najlepším hercom Van Damme, má vážny problém. O triedu horšie ako jednotka a o dve ako Rambo IV. Ak niekto tvrdí, že tu je všetko, čo fanúšik akčného žánru potrebuje, tak považuje akčného fanúšika za tupca, ktorý netuší, čo je to konzistentný príbeh. Pretože haló, aj akčný výplach niečo ako príbeh potrebuje. 5/10 a sklamanie roka. (23.08.2012)

Ale tak jo. Jestliže se první Postradatelní vezli na vlně nostalgie, dvojka je taková menší tsunami. Parta snů je tentokrát opravdu celá a likviduje padouchy po desítkách, zatímco si Sly dělá srandu z Bruce, Bruce z Arnieho a Chuck Norris sám ze sebe. V těchhle chvílích jsou Postradatelní 2 tím ukrutně zábavným ohlédnutím za klasikami z osmdesátek, které slibovaly trailery. A mnoho bodů nabírají i co se týče akce, která vyměnila Slyovu moderní dravost za Westovu old-schoolovou přehlednost, aniž by přestala být příjemně rozmanitou přehlídkou střílení, mlácení, kuchání a vyhazování věcí do vzduchu. Hlavně úvod je v tomhle směru parádní. Trochu tedy zamrzí, že po něm film upadne do zhruba půlhodinové hibernace, z níž se probere až s nástupem zrzavé legendy. Ani ta sice není dostatečnou záplatou na tak tak fungující scénář, se kterým se Sly a spol. očividně moc nemazali. I přes slepencový syndrom je ale dvojka solidní komediální výhrou, v níž si svůj prostor v pohodě urvou i Lundgren s Crewsem. A vyloženě naštve maximálně natáhnutým prostředkem, nepříliš výrazným Van Dammem a finální bitkou, která měla být alespoň dvakrát nabušenější. Místa pro zlepšení je tak ještě dost. Než ale přiletí vyváženější trojka, rád vezmu za vděk tímhle připomenutím, že si režisér Con Airu ještě umí vybrat lepší chvilku. 7/10 (03.09.2012)

Casting se povedl. Simon West je však břídil, který netuší, jaké karty se mu dostaly do ruky a druhé kolo meetingu akčních stars v jeho podání působí, jako by jej točil za trest. Akce je statická a nenápaditá, ale to nás jako akční fanoušky nemusí trápit, protože ve filmu jí stejně moc není. Stejně jako hlášek a těch několik obvykle pěkně skřípe hostujícím hercům (vzhledem k rozdělenému prostoru na plátně se tak dají označit takřka všichni vyjma Slye) mezi zuby, protože zkrátka nehrají žádné postavy, prostě tu jen jsou. Obsah filmu je urážkou všech plochých akčních báchorek, obvykle označovaných tvůrci filmů za příběh. Po krotkém akčním intru popijem, mudrujem (Hemsworthův Billy je opravdu postava navíc), následuje bloudění lesem a pak dlouhé krčení rameny při setkání se záporáky. No a pak zastávka na kávu, pokec a jde se na finále. Druzí Postradatelní sami leccos postrádají – o nevyužitých schopnostech přítomných by toho šlo napsat hodně (Li, Van Damme, Adkins), stejně tak o lenivém tempu (zastávky slavnějších mj. přinášejí nestravitelné deus ex machiny a další stagnaci děje). (08.09.2012)

Tak to byla pecka. Společnost exponátů muzea se vrhla opět rozpoutat peklo jaké svět nespatřil. Vidět naše přestárlé hrdiny akčních kultovek všechny pohromadě, kteří drtí nepřátele ve velkém stylu a sami ze sebe si dělají legraci mě bavila celou dobu. Chudák nepochopený inženýr chemie Gunner a jeho proslov o hustotě a bodu tání fosforu s pokusem vyrobit bombu. Jeho se nikdo nezeptal ani na oblíbené jídlo! Svůj monitor jsem si poprskala příchodem lonely wolfa Chucka Norrise ve staré, opuštěné ruské základně s doprovodnou hudbou Ennia Morriconeho Hodný, zlý a ošklivý a akcí v letištní hale, kdy si vzájemně vyměňovali hlášky ze svých nejslavnějších filmů. Geniální nápad dát je všechny dohromady. (16.08.2014)