Domek z karet - Série 6

Opravdu jsem doufal v to, že to nebude zase tak špatná série. House of Cards jsem totiž shlédnul až o pár let po ukončení seriálu. Ačkoli nerad přiznávám, že díky jedné postavě má celý seriál smysl, budiž je to tak. Frankovi Underwoodovi se prostě nic nevyrovná. Claireniny monology (i když se fakt snaží) nejsou ani náhodou tak drsné a opravdové jako u něj. Její hlas mě už začínal iritovat. Tuto řadu už vedou jenom Doug, Hammerschmidt a trochu Seth. Hodně jsem se bál na zapomenutí Franka. Naštěstí je tady zmíněn v každém díle několikrát. Příběh by popravdě nemusel být ani špatný, naopak vážně není tak zlý. Některé scény jsou dokonce excelentně natočeny. Taky jsem si všiml, že bylo více zapracováno na hudbě. No a teď zase ty špatné zprávy. Nejhorší na tom celé je ten nechutný feminismus. Tohle vážně posrali. Celou dobu v seriálu všichni žvaní ať je prezidentkou právě Claire, jenomže když se tak stane, tak z ní udělají totální feministickou píču. Už mi to přišlo spíš jako parodie na Bílý dům. Byla tam jedna scénka (mírný spoiler), kde se sejdou doslova samé ženské političky a začnou krásně profesionálně jednat. Pochybuji, že by se takhle reálně na jednom místě dokázaly domluvit ženy bez hádky. Takže pro svlečnu divačku to bude ohromná spokojenost. Největší škoda je ta, že ty závěrečný díly vypadají skoro skvěle. Vážně jsem si říkal „na tomhle se už nedá nic pokazit, aspoň to zakončí uspokojivě, když je to bez Franka o ničem“. No a samozřejmě jsem se hnusně mýlil. Ten úplný konec je neuvěřitelný odpad ve scénáři. Přitom vážně fakt nechápu proč. Mělo to naběhnuto věřte nevěřte dost dobře… 40/100 (21.06.2020)

Je evidentní, že seriál by mohl dobře fungovat i bez Spaceyho. Co ale nefunguje je scénář téhle série, který se odehrává kolem něčeho, co divák ani neviděl. Jsou tam náznaky dobrých nápadů, které ale pohřbí špatná scenáristická rozhodnutí a fatální chybou je neschopnost stavět k úmrtím postav, která vždy byla emočně nabitá a šokující. (20.11.2018)

Co na to říci? Asi to, co řekne každý. Že bez Francise to už není ono. A je to úplná pravda. Claire, který navíc promlouvala k divákovi asi jednou za uherský rok, nyní komunikuje za epizodu s divákem více než Francis za celou sezónu. Což dokáže ještě víc nasrat, protože všechny zajímal jenom Francis. House of Cards samozřejmě už není to co bývalo. Ale mně to takový problém nedělalo, protože já se necítil ve stejné staré a dobré kůži už asi od 4. série. Konec je sám osobně uspěchaný už od prvopočátku. Asi jako když tvůrci chtějí udělat ještě třeba čtyři série, ale hlavní hrdina, konkrétně herec se dostane do křížku se skandály. Možná legitimními, nechť rozhodne soud. Netflix, ale tuto roli převzal za justici a postavu vyhodil. Tady je asi problém. Že normálně se seriál ukončuje skoro dvě série pomalu a jistě dopředu. Tady se to stalo ze dne na den a vy musíte žít s tím, že poslední série je bez jakéhokoliv vysvětlení bez hlavního hrdiny, který prostě skapal. A všichni vědí, proč to takhle divně udělali. Krom toho je celá šestá série jen čistá propagace samostatnosti žen a feminismu. Asi hádáte proč. Celé to režíruje Claire a snaží se to vypadat nenuceně, ale když vlastně všechny postavy, co v seriálu opravdu něco dělají jsou ženy a navíc se rozhodně pro první plně ženskou vládu... není to nic jiného než alibismus proti bývalé vyhozené hvězdě. Krom toho se rychle museli vymyslet nové postavy do seriálu jen kvůli tomu, aby se tam mohlo dít něco zajímavého. Spíš mě trochu mrzí, že poslední série je černou tečkou na bílé klopě seriálu i jenom kvůli tomu. On je totiž natočen normálně i velmi dobře. Ale všichni se dívají na tu jednu jednou věc. A já se jim ani upřímně nedivím. (30.12.2018)

Co zůstalo při starém, jsou kvalitní herecké výkony, především samozřejmě Robin Wright, Diane Lane a Michael Kelly (Doug) a dále audiovizuál, který opět prezentuje značně desaturované barvy a přiléhavé basové linky příležitostně doplněné klavírem či smyčci. Teď už ale k té nejdůležitější otázce – chybí tady Frank? Chybí, a to hodně. Claire mu byla důstojnou partnerkou, ale sama Dům z karet neutáhne, bolestně tady chybí jejich dialogy. Jejich hádky, jejich shodné i rozdílné ambice a scény společného plánování dvou amorálních spoluviníků (kdyby role byly prohozené, citelně by chyběla i ona). O to všechno jsme ochuzeni a zůstává jen Claire, která tentokrát svou velkou hraje sólo, aniž bychom jí pořádně viděli do hlavy nebo věděli co chce. A nejspíš to pořádně nevěděli ani scenáristé, což je obzvláště vidět na jejích promluvách k divákům, jež tu jsou už spíše jen ze setrvačnosti. Postava Franka Underwooda není ze seriálu vymazána úplně, pořád se o něm hodně mluví a řeší se jeho (zlo)činy, na druhou stranu nikdy neuvidíme jeho tvář a neuslyšíme ani jeho hlas, což by ovšem třeba v podzápletce s jeho nahrávkami dávalo smysl. Ne všechno je samozřejmě vina Spaceyho absence, mnohá negativa poslední řady jsou jen amplifikované chyby již posledních několika sezón, kdy seriál zhruba někdy v době, kdy Frank dosáhl nejvyšší možné politické funkce a již neměl kam dál stoupat, začal stagnovat a postupně upadat. Vcelku zajímavě nová řada pracuje s feministickými tématy, kdy na jednu stranu tepe do představy o prezidentu jako jedině muži (v americké ústavě je to třeba vždycky „on“ (he, his), což u jazyka bez gramatických rodů bije do očí). Na druhou stranu ani nekáže, ale ukazuje i jak Claire feministické ideály tvrdě zneužívá. Vcelku je šestá série kompilací více i méně uvěřitelných a více či méně zábavných (spíše méně) thrillerových linek, v nichž místy poctivě vytahuje ze skříně kostlivce až z dob prvních sérií, zatímco na jiné podzápletky jako kdyby zapomněla a nechá je vyšumět. Posledním hřebíkem do hromádky rozsypaných karet je značně neuspokojivý a otevřený závěr. Ne že by se tady někdo snažil o pootevření vrátek pro pokračování, šlo o záměr, ale k seriálu, který vždycky věci dotahoval důsledně do konce, se to nehodí. Jako zakončení seriálu to paradoxně funguje hůř než konec páté řady a to je zkrátka špatně. (23.04.2020)

První dvě epizody jsou trapas. Nedá se tomu věřit, jelikož celou dobu divák akorát sleduje zoufalou snahu scenáristů nějakým způsobem obtancovat nepřítomnost Kevina Spaceyho. Je to křeč. A to i přesto, že jsem se opravdu snažil k této sérii přistupovat s čistou a otevřenou myslí. Jenomže další tři epizody se to začíná citelně zlepšovat a nehledě na to, že nové postavy se objevily odnikud a je to opět tak nějak k smíchu, by si člověk mohl snad i myslet, že ono to bez Franka půjde. Samozřejmě to zachraňuje postava Douga a Toma. Jenomže předposlední dvě epizody už jsou zase o něco slabší a ta úplně poslední je opět trapas. Postava Douga je zcela na konci dehonestována a zakončení je neuspokojivé. Vlastně to nedává moc smysl. Seriál, který zničila ideologie. (23.12.2018)