Komentáře uživatelů k filmu (448)

  • verbal
    *

    K tomuto "mistrovskému" veledílu asi poprvé v životě napíšu obsah. Napadla mě totiž formulace natolik všeobsažná a genitálně lapidární, co bezezbytku dokonale charakterizuje nekonečnou hloubku téhle rektální sondy do úplavicí zasaženého tlustého střeva. "Dvouapůlhodinový, scientologický auditing pošahaného vypatlance, co chlastá ředidlo.". Nic víc a nic míň. No, co vám budu povídat, typická Osralovka a těžký, těžký oříšek, jenž dokáží opět rozlousknout jen místní "nejerudovanější" tlučhubové a duševně zdravému divákovi hrozí akorát tak anafylaktický šok. A dál to znáte, zaplať Satan za multitasking! Dá se to ve zdraví přežít pouze v případě, že si to mrsknete na ploše do okna, ve druhém si pustíte nějaký zábavný film a pokud se obáváte, že by to i tak mohlo mít negativní vliv na váš zdravý vývin, lze u toho ještě velice úspěšně na pozadí vypičovávat mentály ve zdejších diskuzích. Ano, tolik zábavy si s tím můžete užít, a bohatě stačí jen co deset minut mrknout do rohu, jestli ten Hubbard stále ultranudně vymítá. Na druhé straně je ale třeba zmínit nepopiratelný fuckt, že poté, co Fénix zjistil, že kariéra esoterického rapera až tak nesype, znovu povstal z popela, oholil Krakonoše a vrátil se ke kopytu, je přesně tam, kde má být a v roli je tak dokonalý, až jsem mu naprosto věřil, že před klapkou do sebe vždycky nějakého toho panáka Esšesttisícjedničky opravdu kopnul. Ta jedna je za něj.(7.2.2013)

  • Houdini

    Oscar 3 nominace: Herec HR - Joaquin Phoenix, Herec VR - Philip Seymour Hoffman, Herečka VR - Amy Adams(11.1.2013)

  • Tosim
    ****

    Tak tento Anderson se mi v Hollywoodu líbí nejvíc. Včetně Pamely. Je to veskrze jednoduché. Tohle je snímek o osamění a potřebě sounáležitosti, což je univerzální, naražen na skutečné náboženské hnutí, což je ozvláštňující a nemusíte o něm moc vědět, já jsem si pak o Scientologii něco hledal a stejně nepochopil. Základ stačí i pro tenhle film.(9.6.2014)

  • Matty
    *****

    Promyšleně „nenávodný“ film, jenž mne po skončení zanechal v přesně opačném rozpoložení než Nespoutaný Django – vyšťavenost, bezradnost, nicota. Netuším a snad raději ani nechci vědět, do jaké míry Joaquin Phoenix coby magor bez příčiny za svůj výkon vděčí režijnímu vedení a do jaké vlastní psychopatii, ale faktem je, že už jsem dlouho nikoho neviděl hrát s takhle sebedestruktivním nasazením. Možná i kvůli tomu, kolik současných režisérů nechává hrát herce výhradně tváří, méně již zbytkem těla. I kdybych si z Mistra nic jiného neodnesl, jen za herecké výkony Phoenixe a Hoffmana (který má své herectví očividně více pod kontrolou než jeho kolega) by mu patřil můj pětihvězdičkový obdiv. ___ Andersonův divácky zatím nejméně vstřícný počin ale podněcuje na mnoha dalších úrovních, ať už jde o styl (dlouhé, stále více nevybalancované záběry, které nechávají na nás, jak do nich „vstoupíme“) nebo významy (věčné hledání vůdce, obsesivní potřeba cíle). Dlouhé záběry s velkou hloubkou ostrosti v rozporu s jejich obvyklou funkcí nepřispívají k lepší čitelnosti, ale naopak k pocitu uvěznění v onom navenek reálném a přitom lynchovsky bizarním univerzu. Podobně ironicky je "epického" 70mm formátu opakovaně používáno k velkým detailům tváří, které se rozléhají přes celé plátno, jako kdyby byly krajinou, po které se Anderson chce pohybovat. ___ Přijde mi, že o krizi maskulinity, o mužích s prázdnými životy a žádnými jasnými cíly, naposledy srovnatelně sugestivně pojednávaly filmy hollywoodské renesance (Malé životní etudy, Dlouhé loučení, Prsty). Anderson ale problematiku posouvá ještě dál, když ústředním tématem filmu činí hledání kořenů této frustrace a nejpodivnějších způsobů jejího překonání. Nemotivovaného (ne)hrdinu vsazuje do kontextu poválečné americké společnosti, která se toužila vrátit ke statu quo, jenž se ale mezitím kamsi vytratil. Neuspokojivé vyprávění s mnoha záměrnými dírami a hluchými místy je tomuto zoufalému pátrání po záchytném bodu plně podřízené. Stejně jako Freddie v téměř parodické scéně na poušti (kdy je směřování za neexistujícím cílem proměněnou v zábavnou aktivitu), také film směřuje k horko těžko viditelnému bodu kdesi v dáli. A stejně jako Freddie slepě (místy doslova) následuje Dodda v domnění, že on je tím skutečným mistrem, tím, kdo by mohl zosobňovat jeho ideální já (viz scéna večírku, snad odkazující k nudie-cutie filmům z 50. let), můžeme se i my domnívat, že víme, kam film směřuje. Není však mistra, který by naše domněnky potvrdil, nebo vyvrátil. Vedení Anderson přenechává divákovi, čím jednak varuje před náchylnosti kteréhokoli člověka v kterékoli krizové době k hledání již ozkoušených východisek, a jednak přispívá k výrazné variabilitě výsledných diváckých zážitků. O tom svém mohu jistotou napsat jen tolik, že nebyl příjemný a že si jej chci zopakovat. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, FlyBoy, zencitizen(23.1.2013)

  • Malarkey
    ***

    The Master je divnej film. Tohle byla první věc, co mi přišlo na mysl, když jsem na film koukal a i potom, co jsem ho dokoukal. Vlastně jsem z něj měl dost zvláštní pocit už když jsem se na něj chystal, ale Joaquin Phoenix byl přesně ten důvod, proč jsem film chtěl vidět. Výsledek je takový, že Joaquin předvedl další ze svých naprosto brutálních výkonů, u kterého jsem ale měl jeden problém. Vůbec jsem jeho postavě nerozuměl. Takovou psychicky narušenou postavu jsem totiž snad nikdy v životě ani neviděl. Netušil jsem, co udělá příští minutu, což bylo vlastně dobře a utvrdil mě v tom, že je opravdu precizní herec, který je pro roli schopný udělat cokoliv. Klobouk dolů. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na Hoffmana, který nebyl špatný, ale celé se to odehrává v takové zvláštní době padesátých let. Lidé se chovají zvláštně, celá ta atmosféra je dost divná, ještě se do toho připleta cosi, co by se dalo nazývat sektou. Fakt zvláštní film, těžký si z toho udělat nějaký hlubší obrázek. Snad jenom dodám, že i díky hudbě mi během filmu bylo dost nepříjemně, což byl vlastně účel, ale kvůli čemu nedokážu jít výš jak na tři hvězdy.(24.2.2013)

  • J*A*S*M
    ***

    Rezignuju na snahu zaujmout k tomuto filmu po jednom zhlédnutí jasné stanovisko. Phoenix i Hoffman hrají božsky, technicky je film zvládnout špičkově. Je příjemné vidět jednou za čas v kině něco, co se vůbec nepodobá zbytku hollywoodské produkce - a The Master je opravdu hoooodně jiný, až se v tom, řekl bych, trochu otravně vyžívá. Přitom přidat špetku klasické příběhovosti by značně pomohlo divácké přívětivosti a artoví onanisti by byli spokojení tak jako tak. Dva magoři se dvě a půl hodiny chovají jako magoři, dělají magořiny a baví se o magořinách ... a nikdy z toho nic moc zajímavého nevzejde. Chybí katarze. Finále spíš vyvane, než aby potvrdilo statut výjimečného filmového zážitku. Určitě by ale bylo vhodné vidět film ještě jednou. Když mně se tak strašně nechce ...(12.1.2013)

  • Cervenak
    *****

    Geniálne dielo, vedľa ktorého sú všetky filmy, nominované na najlepší film za rok 2012, len prázdne primitívne sračky. Phoenix putuje do TOP 5 najlepších hereckých výkonov, aké som kedy videl.(6.2.2013)

  • Djkoma
    ***

    Master má určitě své kouzlo plné hledání dominantně-mystické touhy vést "své lidi" skrze osvícení o "zbytečnosti emoci, které z nás dělají zvířata, která nejsme" až po "podobnost se Scientologií". Herecky pochopitelně vyšší dívčí, ale chladná, příliš chladná. V tomhle mi film připomněl There will be blood, které mě prostě emočně minulo. Je pěkné vidět, jak Master reaguje na otázky, jak reaguje na nejednoznačnost nebo protiřečení vlastního díla, ale když to vše sečtu, nechám výkony a technickou kvalitu stranou, tak ten film prostě není tak velký, jak se snaží tvářit. Zajímavé je sledovat, jak se filmem prolínají snové pasáže, které vlastně člověku docházejí až zpětně. A ano, je tu hromada zajímavých aspektů, kontrastů, ale ty nedělají hluboký film. Jsou tu naťuknutí, možná i otázky, ale není tu vedený dialog/monolog, není tu ten konečný pocit, který by s člověkem pohnul a zanechal v něm víc. Tento obsah cítím jen v závěrečném rozhovoru hlavních postav o tématu "jsi první, kdo nepotřebuje mistra?", ale přes chytrost této věty pro mě představuje ukázku "bezvýchodnosti" tématu, kterou si sám film stanovuje. A to je škoda. PS: perfektní scéna s "...jakou barvu mají mé oči? "(9.2.2013)

  • T2
    **

    Rozpočet $37,5miliónaTržby USA $16,377,274Tržby Celosvetovo $28,258,060Tržby za predaj Blu-ray v USA $903,056 //počet predaných kusov 24,599Tržby za predaj DVD v USA $1,363,997 //počet predaných kusov 35,321║ herecky v skutky silná záležitosť ale príbehovo to nezasiahne tak ako by malo, štýl podania Paul Thomas Anderson si asi málokto zamiluje, ťažký film /40%/(25.12.2013)

  • Marigold
    ****

    Už dlouho jsem z ničeho nebyl tak znejistělý a zasažený jako z tohoto filmu. Jedno vím jistě, nikdo dnes netočí jako PTA a málokdo si troufne tak nekompromisně kloubit enigmatické fragmenty a explicitní významy. The Master je film-psychóza, ještě víc než There Will Be Blood sází na vyšinuté a uhrančivé postavy, jejichž osudy jsou líčeny jedním velkým filmovým anakolutem. Dvě a půl hodiny náznaků, zlomků, nedořečeností, frustrujícího těkání mezi afektem a manipulací, vztekem a apatií, dvě a půl hodiny záměrné bezvýchodnosti, extrémní podivnosti slov, věcí i lidí, přitom však zcela mistrné režijní kontroly nad každým obrazem i nad celkem. Pouto mistra a učedníka se všemi skrytými i zjevnými záchvěvy, analytický pohled na duchovní manipulaci, syrový obraz lidské touhy po smyslu a naplnění, dosažení rovnováhy skrze toho, který "ví", chlad, virtuozita, zároveň silné pochyby, zda to celé není až příliš vykalkulované, ostentativně tajemné... film, který "nechci" vidět znovu. "Musím". To se mi často nestává. The Master, nikoli Holy Motors, je pro mě nejdivnějším snímkem roku. [uzavřená projekce] Edit:Co mi na tom filmu chybí je celek - PTA úmyslně neopouští fázi nekončícího excesu a záchvatů psychózy. I když některé fragmenty jsou božské a postava Freddieho masterpiece (herecky i scenáristicky), film jako takový nevytvoří monumentální jednotu jako Až na krev, je to fragmentární obraz marného hledání, nedosažitelné touhy a vnitřní ambivalence - najít toho, kdo nám dá smysl a zároveň být tím, kdo žádného mistra nemá. Na to, kolik témat Mistr otevírá, je odpověď vlastně banálně prostá - žena z písku. Možná proto tu chybí ona zneklidňující nezařaditelnost Daniela Plainviewa a Eli Sundaye. I když film zčásti funguje enigmaticky (neposkytne jednoznačné motivace a odpovědi na tázání hlavní postavy), není to druh šifer, který vtahuje, spíše strašně sebevědomých okázalých autorských gest (tenhle film má dva mistry: postavu Amy Adams a režiséra). Zatímco Až na krev lze brát jako zneklidňující metaforu člověka, moci, víry a kapitalismu, Mistr je uzamčená, obskurní, přesto nádherná stavba tvůrce, který jako by až příliš začínal podléhat výlučnosti svých vizí. A vzbuzuje ten druh frustrace, bez které nelze myslet a existovat. [85%](28.11.2012)

  • Radek99
    ****

    Připadá mi, že Paul Thomas Anderson začíná točit jako Terrence Malick, jen místo přítomnosti Boha točí traktát o karmickém fungování světa a mechanismech sektářství. A hlavně psychotické percepci světa. Absolutní forma reflektující nejednoznačný obsah. Jednoznačně nejdivnější film minulého roku.(8.2.2013)

  • KarelR
    ****

    Potřebuju to vidět ještě jednou, ale čuju další andersonovskou uberpecku. Phoenix fenomenální, Hoffman těsně v závěsu, ale především je tu ono pomalé sektářské sondování, které dráždí každičkým dialogem. Servíruje Dodd smyšlené bláboly, nebo svému učení skutečně věří? Záleží na tom? A může člověk vůbec žít tak, aby byl opravdu svobodný? Možná je to celé neskonale banální, ale pozornost to drží jako máloco. (9/10)(10.1.2013)

  • Superpero
    ***

    Nějak jsem nepochopil, jaký má tento film účel. Příběh je celkem o ničem. Ta sekta není ani moc hrozivá, ani nějak extrémně vyšinutá. Mistr je spíše takovej lůzr, co sám ví, že kecá sračky, ale co z toho? Plyne to odnikud nikam a nic se nevyřeší, ba ani nestane. Zbývá tedy Joaquin Phoenix, který na mě působil jako karikatura. Pohybuje se jak hrbatej přisluhovač šílenýho profesora a dělá tam furt nesmyslný držky do kamery. Nějak extra jsem se nenudil, ale zároveň se královsky nepobavil.(15.2.2013)

  • Bluntman
    *****

    Mistrovské hledání rovnováhy v ambivalenci. Více v analytické - avšak svým jazykem snad přístupné - kritice, která se snaží film podchytit z hlediska strategií a funkcí filmové formy (vyprávění a stylu): http://fanmovie.cz/recenze/mistr-the-master-mistrovske-hledani-rovnovahy-v-ambivalenci-recenze/ .(12.1.2013)

  • Fr
    **

    ,,ROZHODL JSEM SE. BUDEŠ MOJE POKUSNÉ MORČE A CHRÁNĚNEC“...... /// Kterak hloupé a tupé zvíře s lidskou podobou J. Phoenix (jestli takovej nejseš doopravdy, tak si to zahrál parádně!), nakonec přestalo chlastat a zasunulo bez násilí…. Intimní příběh člověka plnej akademický nudy, zato s parádníma hereckejma výkonama. Ale to by si jeden hubu rozerval…. Jsou věci, který nedokážu vocenit. Vod týhle cesty, jak vyléčit šílence jsem čekal víc, než další pokus o filosofický následovnictví Darrena Aronofsky. Jenže ten aspoň dokáže prodat příběh… Emoce žádný, osudy, který zaujmou … koho? Kurva mi neříkejte, že všichni chcete vlízt do ňáký sekty? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Věřím, že některý bitvy vedu dýl než existuju. 2.) Byl na mě aplikovanej program 45 – verze 1. 3.) Thx za titule ,,exitus“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(7.2.2013)

  • novoten
    ****

    Fascinující interakce dvou záštihodných, ale o nic méně obrovských osobností. Anderson opět vypráví v rytmu, který mi svou podstatou nesedí, ale hlavní dvojice v něm odvádí takové penzum práce, že mám sílu výsledných emocí chvílemi problém ustát. Ústřední téma mě totiž nabíjí a zneklidňuje zároveň a z Mistra dělá extrémně intenzivní podívanou, byť jaksi nepříjemným a až cizím způsobem.(14.11.2017)

  • Eodeon
    *****

    v těch nejhrubších obrysech: přísně intelektuálně vedené a sugestivně umělecky podané téma pocitu duchovního pnutí, pro který člověk nedokáže najít způsob vyjádření, svěřuje proto svůj život do rukou benevolentní autoritě a nastupuje trnitou cestu k radikální proměně, přičemž může být předmětem sporu, zda film demonstruje pozitivní, byť nesnadný a bolestivý příklad cesty k zlepšení lidského života podle žádoucího vzoru, nebo bláhové podlehnutí zlovůli labilního sektáře. samozřejmě tak jen neobratně odkazuji na pečlivě vyvažované napětí mezi neohraničitelnými prostory na interpretační mapě, kde na jedné straně lze vykládat mistrův vliv jako pozitivní, terapeutický vliv osvíceného, ač nepochopeného muže, který se zázrakem naučil ovládnout své démony a s hrdostí čelit protivenství, na straně druhé může být s jistou měrou oprávněnosti líčen coby jedovatá manipulace psychicky narušeného šarlatána, která hlavního "hrdinu" spíše jen dále duševně rozkládá, než aby ho povznášela. poslední záběr filmu mi nedává spát a neustále se mi mimoděk připomíná. rozvíjí mistr duševní schopnosti, nebo znásilňuje posvátnou schopnost člověka snít?(19.4.2013)

  • emma53
    ****

    Tak takhle ambivalentní pocity jsem už dlouho neměla, to musel přijít Mistr se svou realitou, která má zachránit svět. Ne, rozhodně to nechci nějak zlehčovat, ale nebýt jedinečných výkonů Seymoura Hoffmana a Joaquina Phoenixe, tak budu v hodnocení zdrženlivější. Jim patří hlavně moje velká poklona, kde jsem se ale stejně nemohla při pohledu na Freddieho zbavit pocitu, že se dívám na remake Walk the Line. Určitě velmi zajímavý, těžko uchopitelný snímek, který bych potřebovala zřejmě ještě jednou zhlédnout, ale už teď vím, že to zcela jistě neudělám. Jedna věta Mistra mně ale utkvěla v paměti, protože se do skutečného reálu mockrát hodí : "Starosti na chvíli hoďte za hlavu. Počkají na vás. A vzpomínky pozvány nejsou." Zajímavý komentář : Matty(18.2.2013)

  • H34D
    ****

    Sympatický pološílenec a deviant, který je vlastně v nitru jen nenaplněnou láskou zraněný chlapec a Mistr, doktor, jaderný fyzik i filozof, který je v nitru vlastně jen trochu chytřejším a hodnějším vůdcem sekty. Jeden naplní "účel" druhého, otázkou je zda se i jeden stane druhým? Vztah Freddieho a Lancastera je podivuhodný... PTA však raději než o přátelství vypráví o přezvláštních prostředcích jakými spolu ti dva komunikují a způsoby, jimiž se ovlivňují. Z jeho snahy je patrné, že chce působit "divně" a samozřejmě zároveň zajímavě, což se více méně daří. Mistr není zábavný jako Hříšné noci, silný jako Magnolia ani umělecký jako Až na krev, ale i přes svou "prázdnotu" dokáže člověku způsobit zvrhle uspokojivý a intelektuálně laděný zážitek. 7/10(4.4.2013)

  • ORIN
    *****

    Umění zdánlivě nejednoznačné, nekonečné a morálně zhoubné repetetivnosti. Naprosto výjimečný film v tom, jakým způsobem obtiskl "učení" Scientologie a základní teze Dianetiky do filmové formy a stylu. A není to o hledání podobnostních rysů a nějaké komparaci, mezi filmovou fikcí a scientologickou realitou téměř není rozdíl, jen jména a termíny jsou obměněny - Hubbard nahrazen Doddem, Scientologie/Dianetika Příčinou a auditing procesováním. [==] Anderson jako zkušený (hollywoodský) auteur pochopil principy Scientologie velmi dobře a s kritickým nadhledem a skepticismem je převedl na filmové plátno. Máme tak možnost pocítit podobnou mravní a etickou tíhu, izolaci a nesnesitelnou repetetivnost zdánlivě prospěšných a očišťujících terapií jako jejich přímí aktéři (skrze délku záběrů, rámování, kompozici obrazu, hudbu i způsob vyprávění a časté porušování kauzality - neměl by totiž být život mimo "církev", je jedno, co děláte v soukromém životě, jedinec primárně potřebuje scientologickou léčbu a celkového uzdravení dosáhne pouze skrze totální oddanost a víru v terapii, sezení, ... doplňte cokoli, jediná podmínka je, že to musí mít přimou souvislost s Hubbardovým učením). [==] Anderson záměrně pracuje s tématem a koncipuje film tak, že nechce vyřknout na první pohled jednoznačné soudy. Díky stížené interpretovatelnosti díla se celkem často objevují reakce typu dvojaký, nejasný, nejednoznačný, ambivalentní. Režisér nicméně do filmu umně vkládá vcelku krátké sekvence, kdy učení skrze některé z postav rozporuje a odmítá. ***SPOILER*** 1. scéna propagačního sezení v NY, kdy je Dodd konfrontován Johnem Morem, 2. poznámka Doddova syna, že si to "celý za pochodu vymýšlí.", 3. komentář Billa Williama o tom, že Doddovy práce nestojí za nic a že je "prvotřídní mystik". ***KONEC SPOILERU*** Není jich mnoho a na první pohled jsou to jen nepatrné fragmenty, které v rámci díla můžeme vnímat jako méně významné, ale pro trochu znalé jsou dostačující ke zjištění, že Scientologie byla a je jedna velká, nafouknutá bublina. Mimořádný umělecký počin.(28.11.2013)

<< předchozí 1 2 3 4 7 12 18 23
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace